Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková, která pro ministerstvo školství vyšetřuje poměry na právnické fakultě v Plzni, se domnívá, že udělování titulů významným osobnostem bez řádného studia nebyla jen obyčejná korupce. Mladé frontě Dnes řekla, že síť vlivných lidí ohrožovala bezpečnost země.

Foto: ČTK
Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková, která pro ministerstvo školství vyšetřuje poměry na právnické fakultě v Plzni, se domnívá, že udělování titulů významným osobnostem bez řádného studia nebyla jen obyčejná korupce. Mladé frontě Dnesřekla, že síť vlivných lidí ohrožovala bezpečnost země. Podle Dvořákové šlo o snahu mafie si tyto vysoce postavené lidi zavázat, a získat tak klíčové kontakty v politice, policii a na státních úřadech. A jejich prostřednictvím pak například ovládat prodeje státního majetku, veřejné zakázky či arbitráže. Dvořáková se domnívá, že organizovaný zločin využil toho, že se na fakultu v posledních letech ve velkém hlásili politici, celníci, příslušníci Bezpečnostní informační služby (BIS), kontroloři či státní úředníci. Ti podle nových zákonů potřebovali vysokoškolské vzdělání k tomu, aby mohli zůstat na svých postech. Dvořáková uvedla, že právě těmto lidem mafie zajistila titul "bez práce".


Premiér Jan Fišer,  foto: ČTK
Češi milují 'nepolitické' vlády. Kabinet Josefa Tošovského se stal nejpopulárnější vládou mezi lety 1996 a 2003. Ten současný Jana Fischera zase v oblíbenosti válcuje jak kabinety Paroubka, tak i Topolánka. Přitom podle Lidových novin neprávem. Pokud se podíváme, co vlastně dokázala Fischerova vláda za poslední půlrok, moc toho nebude. K úspěchům lze přiřadit plynulé převzetí českého předsednictví Evropské unie či neúmornou snahu ministra financí o schválení zodpovědného rozpočtu. Tím ale většina úspěchů končí. Vláda jinak řeší jen 'provozní' agendu. Bylo by však nespravedlivé dávat za to vinu vládě. Právě tohle totiž měli ministři za úkol. Teď je však situace jiná. Předčasné volby jsou v nedohlednu a tak se musí pro kabinet najít nová práce. Což nebude jednoduché, protože vznik vlády provázela řada dohod mezi ODS a ČSSD.


Druhý vládní návrh na zrušení Dělnické strany obsahuje téměř tisíc stran důkazů. Ty nejdůležitější ukazují, že strana je napojená na neonacistická hnutí. Uvedly to Hospodářské noviny s odkazem na kompletním text návrhu se všemi důkazy, se kterým se měly možnost seznámit. Nejrozsáhlejší jsou desítky stránek vytištěných z internetu nebo stranických časopisů. Vláda v nich upozorňuje na články publikované na webu strany nebo psané jejími členy, které mají rasistický podtext nebo obsahují skrytý obdiv k nacistickému Německu, píšou Hospodářské noviny. Návrh vypočítává za poslední tři roky celkem 32 akcí, kterých se kromě členů Dělnické strany účastnili i lidé z neonacistické scény. Dokládají je policejní záznamy, které jsou zásadní částí spisu. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas se rozsáhlosti spisu neobává. Jak řekl, pokud soud stranu zakáže, založí si stejně novou. Vláda navrhla zrušení Dělnické strany už jednou. Nejvyšší správní soud jí ale nevyhověl.


Foto: ČTK
Právo píše o kontroverzní kampani na podporu vzdělání. Při ní reklamní agentura oblékla romské dělníky na výkopech v centru Prahy do žlutých triček s nápisem Měl jsem se líp učit! Kampaň po jednom dni skončila. Zatímco ještě ve středu romští dělníci ze Slovenska neviděli na svém oděvu nic špatného, ve čtvrtek bylo vše jinak. Po článku v Právu a poté, co je oslovily romské iniciativy, odmítli vzít trička n a sebe. Kampaň byla ukončena, řekl jednatel agentury. Jak dodal, dělníci do ní šli nejdřív s velkým nadšením a brali to jako recesi, ale pak na ně byl vyvinut tlak ze strany médií a veřejnosti. Za projektem stojí server www.skoly.cz, který agenturu vybral. Připustil, že byla kontroverzní, ale nechtěli nikoho provokovat. Kampaň narazila také u ředitelů odborných učilišť, kteří se snaží získávat učně, jelikož některým oborům hrozí zánik.


Hrozí exodus policistů?, ptá se titulek Mladá fronta Dnes. Policejní personalisté mají před sebou tři nepříjemné týdny. Do konce října jim totiž může přistát na stole až 3,5 tisíce výpovědí. Tolik policistů spadá do skupiny, na kterou se ještě vztahuje starý policejní zákon. A ten říká, že pokud někdo strávil u policie alespoň deset let, má po odchodu do civilu až do důchodu nárok na pravidelnou měsíční rentu v řádu několika tisíc korun. Na ty, kteří této možnosti nevyužijí, se už bude vztahovat nový zákon, podle kterého musí v uniformě vydržet o pět let více, aby na příspěvek dosáhli. Dá se proto čekat, že řada policistů odejde kvůli rentě dřív, než by museli. Ministerstvo o situací ví, ale jediné, co může nyní dělat, je čekat.


Nábytkářská firma Techo dodá český nábytek pro americkou počítačovou společnost International Business Machines (IBM). Podle Mladé fronty Dnes se firmě podařilo zvítězit v tendru IBM na vybavení jejích poboček ve 108 zemích tří kontinentů. Jde o obchod v přepočtu za 1,5 miliardy korun do roku 2012. Podle deníku je exkluzivní obchod rozdělen po půl miliardy za rok a firma už začala zásobovat první zahraniční pobočky IBM, a to v Portugalsku, Egyptě, Izraeli a v Turecku. Veškerý nábytek bude pocházet z Česka.


Zákon o hluku vadí investorům i lidem, píší Lidové noviny. Předpisy totiž nutí investory stavět zábrany proti hluku i u domů, jejichž obyvatelé proti tomu protestují. Například Luboš Brzák ze středočeských Úval žije téměř v drážním domku. Nejfrekventovanější českou trať z Prahy do Pardubic má téměř za plotem. Zhruba pět metrů od domu. Když okolo projíždí vlak, je lepší se odmlčet, protože ostatní nic neslyší. Brzákovi jsou ale na hluk zvyklí, žijí tu desítky let. A právě okolo tohoto hlučného sousedství se točí spor, který už několik let zdržuje výstavbu klíčového železničního koridoru. Na jedné straně je Správa železniční a dopravní cesty, které zákon velí snížit hluk. V úvalském případě by to znamenalo, že by před domem Brzákových vyrostla pět metrů vysoká protihluková stěna, která by se táhla několik set metrů. S tím se Luboš Brzák a zhruba třicítka lidí ze sousedství odmítají smířit. Spor se táhne už šest let a stále nemá rozuzlení. Správa železnic tak stojí o to, aby byl zákon změněn a připouštěl výjimku, že někdo stěnu nechce.