MfD informuje, že ČSA jsou na tom hůře, než se zdálo. Bez vládní pomoci by jim došly peníze už v listopadu. Firma v letošním roce podle posledních odhadů skončí s rekordní ztrátou víve než tří miliard korun.
MfD informuje, že ČSA jsou na tom hůře, než se zdálo. Bez vládní pomoci by jim došly peníze už v listopadu. Firma v letošním roce podle posledních odhadů skončí s rekordní ztrátou víve než tří miliard korun. Ještě horší je stav na účtech firmy. Vláda přiznala, že firmě rychle vysychají bankovní účty. Podle premiéra Jana Fischera by se podnik mohl už v listopadu do vážných problémů, které by ho spíše nasměrovaly k volnému pádu. Páté nejdéle létající aerolinky na světě teď mají zachránit úsporné škrty a další rozprodej majetku za miliardy korun. Například státnímu letišti prodají administrativní budovu, na prodej budou i další letadla. Takový plán musí ještě posvětit Evropská komise, aby nešlo o nedovolenou státní podporu. ČSA věří, že záchranu by jí mohla přinést nová obchodní strategie. Chce prodat více letenek a více tak vydělat. Nyní pasažéry odrazují ceny ČSA, které patří k nejvyšším na trhu.
Karel Kramář
Vzniku samostatného Československa, jak to dnes nazýváme, se kdysi říkalo revoluce. Deník Právo vzpomíná, jak Karel Kramář tehdy v Národním shromáždění s dobovou rétorikou i gramatikou hřímal, že "naplnily se dějiny tyranie". - "Padla, shroutila se v hrob, národ náš se revolucí dne 28. října rázem osvobodil". Letošní, beznadějně nekulaté 91. výročí k podobným projevům dle Práva neponouká. Určitě však tento svátek bude ozvláštněn kulatým výročím, které je na dohled a které dnes stále ještě nazýváme revolucí - byť od samého počátku sametovou. Čas, kdy se k Listopadu jen řekne "vznik tržní ekonomiky" ještě nenastal. Ale čas k hlubšímu zamyšlení snad ano. Přelomové události, z nichž vznikly "státosvátky" mají totiž jedno společné: rozčarování těch, kdo je prožili a zhusta stáli na té "správné straně dějin". Masarykova první republika byla tak již v průběhu svého dvacetiletí vymítána zprava i zleva. Vposled se "ideály humanitní" jevily jako záminka "střelby do dělníků". Privatizační "velká domů" a "humanitární bombardování" republiky Havlovy jsou denuncovány jako cíl revoluce, doplňuje komentátor deníku Právo.
Pouhý týden před ostrým spuštěním dostal systém datových schránek velkou ránu, píší HN. "V pátek jsme dostali pokyn se připojit. Ale schránky od pondělního rána nefungovaly," uvádí předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi Jiří Rajm, který proto část zaměstnanců pustil dříve domů. Úřady se v pondělí přely, kdo za kolaps může. Soudy a ministerstvo spravedlnosti tvrdily, že je na vině ministerstvo vnitra, potažmo Česká pošta, která systém pro resort spravuje. Česká pošta to odmítá. Podle náměstka ministra spravedlnosti Marka Görgese se systém podařilo v pondělí večer zprovoznit. Problémům přitom zřejmě není konec. Své datové schránky si totiž dosud aktivovala pouze necelá pětina těch, kterým to ukládá zákon. A skoro polovina firem si zatím na poště své přístupové kódy ani nevyzvedla, uzavírají HN.
Mirek Topolánek
„Pan předseda rychleji mluví, než myslí. Jeho výroky mě uráží," prohlásil pro MfD o šéfovi ODS Mirku Topolánkovi ústecký primátor Jan Kubata. Topolánek se v posledních dnech zostra pustil do ústecké ODS, když komentoval výzvy, aby na listopadovém kongresu obhajoval mandát. „My jsme letos prohráli nějaké volby, že bychom se měli zpovídat velrybářům z Ústí?" prohlásil Topolánek například. Narážel na kauzu z loňského prosince, kdy se na Ústecku lovily nováčci do ODS, kteří dostali kromě peněz i jídlo a pití, když řekli heslo Velrybář. Pak pomohli zvolit místopředsedou Petra Gandaloviče, jenž chce nyní kandidovat na post šéfa strany. Podobné „lovy" se pak konaly i na Děčínsku a Teplicku. „Ústecký kraj byl vždy na okraji zájmu, a když se někdo hlásí, že to změní, pro ogary z Moravy je to nepříjemné," dodal Kubata. Také ústecký senátor Pavel Sušický označil Topolánkovy výroky za „úlety", píše se v MfD.
Zdroj: Evropská komise
Výjimka bude bez Benešových dekretů, píše deník Právo. Proti se ostře postavilo Maďarsko. Unie žádá záruku Klausova podpisu pod Lisabon. O podobě české výjimky z unijní Listiny základních práv se stále jedná, jedno je však téměř jisté: nebude v ní žádná zmínka o Benešových dekretech, kvůli nimž ji požaduje prezident Václav Klaus. Po pondělním jednání v Lucemburku to řekl ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. O podobě výjimky se při jednání příliš nemluvilo. Do diskuse o ní se zapojila méně než polovina unijních států. Oficiálně to nebylo ani téma jednání. "Dávají nám prostor pro vyřešení situace do summitu," uvedl český diplomatický zdroj. Summit EU se koná koncem tohoto týdne, uvádí deník Právo.
