Přehled tisku
Mladá fronta Dnes spekuluje o případném návratu prezidenta Václava Klause do Občanské demokratické strany, kterou Klaus sám v r. 1991 založil. Že o tom prezident uvažuje, tvrdí lidé z jeho blízkého okolí.
Obstrukce je hnusné slovo, uvádí se v komentáři Mladé fronty Dnes. Hnusné jako politika. Asi i proto je obstrukce v politice normální. Alespoň tak to tvrdí poslanci, kteří se v posledních týdnech snaží zabránit levici prosadit návrhy, které by ještě více zatížily letošní státní rozpočet. Po obstrukci sahají lidé nebo skupiny, které jsou proti svým soupeřům v oslabení a nemají jinou možnost, jak něčemu zabránit. V politice by ale měla být pravidla nastavena tak, aby dávala i těm slabším důstojné možnosti, jak řešit svoje problémy. Obstrukce by proto měla být krajní možností a vůbec by se o ní nemělo mluvit jako o něčem normálním. Její použití by mělo být zaštítěno jen tím, čemu se říká veřejný zájem. Pokud to budou politici s obstrukcemi přehánět, zaděláme si na mnohem větší problém, totiž na demontáž demokracie, píše deník.
S křížkem po funuse přišel podle deníku Právo sociálnědemokratický šéf sněmovny Miloslav Vlček, když navrhl zákon, podle kterého by se měly příštím poslancům krátit jejich platy. Předložil ho přesto, že mu návrh hodily na hlavu poslanecké kluby. Některé na něj dokonce ani neodpověděly. Šéf sněmovny se poprvé po patnácti letech pokouší navrhnout, kdo by mohl při neomluvené absenci poslanců rozhodnout o krácení jejich platů. Zákonodárci celá léta hřešili na to, že je neměl kdo potrestat. Nyní by tuto pravomoc měl dostat mandátový a imunitní výbor: za tři neomluvené absence na jednání by poslanec mohl přijít až o třetinu platu. Sněmovna ale Vlčkův návrh již projednat nestihne; kvůli krátké době, která zbývá do voleb i kvůli nechuti poslanců sahat na své výhody, píše deník Právo.
Hospodářské noviny informují o tom, že senátor Jaromír Štětina pomáhá ukrýt gruzínského azylanta před cizineckou policií. Timur Borčašvili, který byl podle Štětiny spolupracovníkem bývalého čečenského prezidenta Aslana Maschadova, nedostal v Česku azyl a měl by zemi do neděle opustit. Senátor má za to, že se ministerstvo vnitra snaží neúspěšnému azylantovi zabránit v tom, aby svou žádost obhájil u soudu. Podle Štětiny hrozí ale Borčašvilimu v Gruzii smrt. Azylanta proto vzal v ochranu ve stavu krajní nouze, uvádí v prohlášení, které poskytl ČTK. Podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé však Gruzínec může znovu požádat a azyl a do jeho vyřízení zůstat v České republice.
Podle Lidových novin loni Česko přijalo rekordně málo uprchlíků. Podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům je za strmým poklesem udělených azylů náš vstup do Evropské unie. Společné unijní předpisy o udílení azylu jsou totiž stále přísnější. České úřady jsou podle Rozumka navíc při udělování azylu dost skoupé. Statistiky mu dávají za pravdu. O ochranu loni české úřady požadalo 1258 uprchlíků z 60 zemí. Azyl ale získalo jen pouhých 75 zájemců. V roce 2008 byl počet kladně vyřízených žádostí zhruba dvojnásobný. Podle Rozumka za to může mimo jiné systém, kdy soudy nemohou omyl úředníka napravit tak, že by uprchlíkovi rovnou samy udělily azyl. Věc musí vrátit znovu ministerstvu vnitra a to může žadatele o azyl opět odmítnout. "Celé je to v rukou jednoho úředníka," vysvětluje Rozumek v Lidových novinách.
Biopotraviny dostanou školáci jen po troškách, napsaly Lidové noviny. Panuje totiž obava, že vaření z biopotravin by zvedlo cenu stravenek ve školních jídelnách. Podle deníku začali připravovat školákům jídla alespoň částečně z biopotravin v několika moravských školách. V Ostrožské Lhotě na Slovácku zařadili jednou týdně do jídelníku biomaso, hovězí z nedaleké farmy. Už dříve začali používat mléko z ekologických chovů. Vedoucí jídelen se ale bojí reakce rodičů na změnu stravy. Na ceny jídel proto zatím nechtějí sáhnout. Odborníci i lidé z praxe jsou přitom k zařazení biopotravin do jídelníčků škol spíše skeptičtí. Mnozí upozorňují, že ani názory na prospěšnost biopotravin nejsou jednotné a že ne všichni rodiče by byli nadšeni.
