Přehled tisku

Illustrationsfoto
0:00
/
0:00

Budoucí maminky si opasek utahovat už nebudou, spekuluje ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Autor předpokládá, že sněmovna jim na středeční mimořádné schůzi vrátí mateřskou na původní úroveň. Bude to sice stát půl druhé miliardy, o kterou se zvýší státní dluh, to ale není nakonec tak hrozné. Státní kasa se kvůli maminkám nezhroutí a peníze se nejspíš vyškrábnou z erárních šuplíků.

Budoucí maminky si opasek utahovat už nebudou, spekuluje ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Autor předpokládá, že sněmovna jim na středeční mimořádné schůzi vrátí mateřskou na původní úroveň. Bude to sice stát půl druhé miliardy, o kterou se zvýší státní dluh, to ale není nakonec tak hrozné. Státní kasa se kvůli maminkám nezhroutí a peníze se nejspíš vyškrábnou z erárních šuplíků. Podstatné je to, že kdyby se mateřská nevrátila na původní úroveň, byly by maminky paradoxně jednou z mála skupin, na kterých by stát s Janotovým balíčkem ušetřil. Když si neutahují opasky policisté, státní úředníci, žalobci, učitelé - proč by se stát měl hojit zrovna na ženách v jejich nejzranitelnějším období života? Teď už je Janotův balíček beztak na cimprcampr, zbyly z něj jen zvýšené daně, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Podle komentátora Lidových novin kardinál Miloslav Vlk trochu přestřelil, když na svém webu varoval, že by se ze Svatovítské katedrály mohla stát mešita, pokud ji stát nevrátí církvi. Miloslav Vlk má pověst racionálního muže, píše autor a připomíná, že kardinál už v lednu uvedl, že se nebojí toho, že by muslimové "dobyli" Evropu, ale že se spíš obává její vlastní duchovní vyprázdněnosti. Teď ale svému nástupci Dominiku Dukovi předává výstrahu: Bude-li katedrálu vlastnit stát, dá tím možnost třeba muslimům, aby požádali, že tam chtějí dělat své bohoslužby - a stát jim pak nebude moci upřít vstup a diskriminovat je tak. V liberálních evropských státech jsou skutečně z některých prázdných kostelů muslimské modlitebny, připouští komentátor. Ale znáte případ, že by se stala mešita z gotické katedrály? - ptají se Lidové noviny.


Jan Fischer,  foto: ČTK
Komentátor Práva se zamýšlí nad tím, proč stranické bosse tak irituje podpora, kterou má ve veřejnosti premiér úřednické vlády Jan Fischer. Straníkům například vadí, že se Fischer nemusí hrbit pod tíhou partajních požadavků ani mít nůž na krku, že ve volbách prostě bude první, i kdyby trakaře padaly, píše se v deníku. Podle průzkumů veřejného mínění však Fischer v oblíbenosti suverénně vede, a to dokonce i nad prezidentem Václavem Klausem a s náskokem desítek procent před Senátem a sněmovnou. Příčinou není jen jeho solidní vystupování v čele kabinetu. Své schopnosti ukázal i tehdy, když na schůzce lídrů rozhádaných politických stran přispěl k dohodě, že na dva dny zavládne ve sněmovně příměří, aby bylo možné prosadit nezbytné zákony. Kabinet pod jeho vedením minulý týden schválil důležité protikorupční opatření, podle něhož členové výběrových komisí i tendrů nad půl miliardy budou muset mít bezpečnostní prověrku. Vláda schválila i platové stropy pro šéfy státních firem. To je první hmatatelný krok po letech politických vzdechů a výkřiků nad nemravností zlatých padáků. Stále to ještě nestačí na vysvětlení, proč jsou vláda a její premiér populární? - ptá se komentátor deníku Právo.


Stát se podle Lidových novin podivně zbavuje prestižní tkáňové banky, která je součástí Fakultní nemocnice v Brně. Největší a nejdůležitější pracoviště svého druhu, které zajišťuje osmdesát procent transplantátů, ministerstvo zdravotnictví v tichosti privatizuje. Podle oficiální verze nemá peníze na obnovu vybavení banky. Banku má proto převzít firma, v níž má stát minoritní podíl. Ovládá ji soukromá společnost, v jejímž čele stojí bývalý náměstek ministra zdravotnictví Josef Heller. Ten se zatím k celé kauze nechce vyjadřovat. O změně rozhodla vláda Mirka Topolánka čtyři dny před koncem svého mandátu v květnu 2009. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová to tehdy zdůvodnila tím, že stát nemá prostředky na investice, které si vyžádala změna předpisů, napsaly Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes informuje o postupu učitelů z plzeňským práv, kteří si založili odbory, aby nemohli dostat výpověď. O místo na plzeňské fakultě tak nechce přijít například předseda akademického senátu Daniel Telecký, který se postavil do čela nově založené odborové organizace. Podle zákoníku práce jsou odboroví předáci chráněni před výpovědí. Totéž udělal i učitel z katedry mezinárodního práva Oto Kunz. Je to reakce na to, že právnická fakulta v Plzni rozeslala v polovině února desítky výpovědí, školu má opustit jedenačtyřicet lidí. Děkan Jiří Pospíšil začal rozdávat výpovědi i lidem, kteří jsou spjati s minulým vedením a tedy i loňským skandálem, při kterém se provalilo, že řada absolventů získala právnický titul podvodem. To této skupiny patří i Telecký, připomíná Mladá fronta Dnes.


Jiří Pernes,  foto: ČTK
Jiří Pernes přežije v čele Ústavu pro studium totalitních režimů, i když koncem 80. let studoval školu KSČ a zatajil to, uvedly Hospodářské noviny. Deník zjistil, že šest ze sedmi členů rady ústavu, která Pernese do jeho čela zvolila, nemá v úmyslu ho kvůli tomu odvolat. Například podle Petrušky Šustrové je VUML /Večerní univerzita marxismu-leninismu/ prkotina. "Kdybychom měli pronásledovat každého, kdo za minulého režimu nějak studoval marxismus-leninismu, tak bychom nedělali nic jiného, než perzekvovali lidi," cituje deník bývalou disidentku. Předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové se sice tato kaňka na Pernesově životopise nelíbí, nové hlasování o řediteli ústavu ale vyvolat nechce. Jediný, kdo by Pernese odvolal, je další člen Konfederace Čestmír Čejka. Radě spíš než samotné studium na komunistické večerní škole vadí, že ji o tom Pernes neinformoval. Skutečnost vyšla najevo při otázce jednoho z novinářů. On sám to vysvětluje tím, že studiu na této škole nepřikládal důležitost. "To je stejné, jako jsem tam nenapsal, že jsem chodil na prvomájový průvod," hájí se Pernes v Hospodářských novinách.


Jaroslav Suchý,  foto: ČTK
Podle Lidových novin se Česko nemusí omluvit Romovi Jaroslavu Suchému za to, že jako dítě byl zařazen do zvláštní školy. Vrchní soud v Praze v úterý rozhodl, že stát ho tím nediskriminoval. Podle odborníků do zvláštní školy skutečně patřil, a na odškodné proto nemá nárok. Za to, že mu prý zařazení do zvláštní školy zabránilo v dalším studiu, přitom Suchý žádal po ministerstvu školství omluvu a půl milionu korun. S verdiktem vrchního soudu se smířit nehodlá. Chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu, nebo se dokonce obrátí na Evropský soud. Jeho případ rozhodně není černobílý, píše deník. Suchý, který žil od dvou let v dětském domově, si totiž vzdělání později doplnil. Na Romské střední škole sociální v Kolíně složil maturitní zkoušky. Kvůli údajné diskriminaci Romů v Česku požádal o azyl v Kanadě, nedostal ho ale a musel se vrátit zpět do ČR. Nyní se chystá do Spojených států, kde chce také požádat o azyl. Tvrdí, že chce dále studovat a stát se novinářem, třeba v CNN, uvádějí Lidové noviny.


Foto: ČTK
Praha má první automat na prodej mléka, informují Hospodářské noviny. Zprovozněn byl v úterý v nákupním centru Park Hostivař. Litr čerstvého nepasterizovaného plnotučného mléka tu stojí 20 korun. Podobných přístrojů už po celém Česku fungují desítky. První mléčné automaty se objevily vloni na podzim a zájem o ně je poměrně velký. Přímý prodej je pro zemědělce také ekonomicky výhodnější. V automatech litr mléka prodají za nejméně 15 korun, kdežto výkupní ceny mlékáren se pohybují od šesti do osmi korun. To podle farmářů nepokrývá ani výrobní náklady. Zákazníci si ale musí zvyknout na to, že mléko je třeba před konzumací převařit. Podle hygieniků se právě kvůli pití nepřevařeného mléka začala objevovat průjmová onemocnění, upozornil deník.