26-02-2010

Významný kardiochirurg Jan Pirk se v deníku Právo vyjadřuje k chystané stávce v dopravě, která má začít v pondělí ráno. Připouští, že stávka je jedním z práv zakotvených v našem právním řádu. Stávka v dopravě, která ohrozí nástup desítek tisíc lidí na ranní směnu, vyvolá však řadu problémů i ve zdravotnictví. Do nemocnic i dalších zařízení se nedostanou lékaři ani zdravotní sestry. Organizátoři stávky tak mohou ohrozit životy nemocných třeba na jednotkách intenzívní péče. Státní zaměstnanci, kteří jsou důležití pro chod státu, mají ze zákona zakázáno stávkovat. Zajištění dopravní infrastruktury je podle profesora Pirka stejně důležité. Proto by navrhoval rozšířit zákon i o tuto kategorii zaměstnanců, uvádí Právo.

 

Mladá fronta Dnes píše, že na úplatky v kauze pandurů upozornila v r. 2007 i americká ambasáda. Komentář se objevil ve čtvrtečním vydání Washington Times. Ve Washingtonu sídlí mateřská společnost výrobce pandurů, zbrojařský gigant General Dynamics. List přetiskl výpověď amerického podnikatele, který žije v Česku a píše, že z amerických ambasád v Praze a Bratislavě odešly do centrály FBI zprávy, varující před korupcí při nákupu transportérů. Podnikatel tvrdí, že mu zdroj v FBI existenci těchto zpráv potvrdil, pražská ambasáda se ale od podobného tvrzení distancuje. Informaci však nepřímo potvrzuje lobbista Jan Vlček, který má svědectví o tom, že americká ambasáda o všem věděla a dokonce iniciovala vyšetřování. Vlčkovi to tvrdil klíčový muž jednání o pandurech Pavel Musela, kterého se ovšem před dvěma pokusili zabít a od té doby je nesvéprávný, napsala Mladá fronta Dnes.

 

Hospodářské noviny informují o verdiktu Nejvyššího správního soudu, podle kterého firmy i přes chybu v zákoně musely v r. 2007 platit pojistné na sociální zabezpečení. Soud totiž zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, které bylo ve prospěch podnikatele Tomáše Ježka ze společnosti Ježek Software. Ten odmítal zaplatit pojistné, protože zákon v r. 2007 nestanovil, z jakého základu se pojistné má vyměřit. Ústecký soud mu dal za pravdu, což vedlo k lavině žalob na stát ze strany podnikatelů, kteří chtěli vrátit zaplacené pojistné. Státní pokladna tak mohla teoreticky přijít o desítky miliard korun. Nejvyšší správní soud sice uznal, že zákon byl schválen v pochybné podobě, současně však uvedl, že podnikatelé si mohli pojistné odvodit z jiné části zákona. Podle Hospodářských novin to znamená jediné - téměř sedm tisíc firem, které dosud požádaly stát o vrácení skoro 17 miliard, může na vrácení peněz zapomenout. Podnikatel Ježek se však nevzdává a chce jít se svou kauzou až k Ústavnímu soudu.

 

Podle Lidových novin lékaři už nemají povinnost léčit nevyléčitelně nemocné pacienty. Lékařská komora v tichosti schválila přelomové doporučení, v němž jsou oficiální rady lékařům, jak ukončit intenzívní léčbu, pokud už nemá smysl. Týká se to hlavně pacientů v bezvědomí, kteří sami nemohou rozhodnout o ukončení léčby. Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka je to téma, o kterém se všichni raději tváří, jako by neexistovalo. Doporučení má proto být pro lékaře vodítkem, jímž se mohou v této citlivé oblasti řídit. Týká se pacientů, kterým selhává více orgánů, nemají vyhlídky na vyléčení a jejich stav se trvale zhoršuje. Samotnou eutanázii, tedy aktivní ukončení života, však doporučení lékařské komory jednoznačně odmítá, zdůrazňují Lidové noviny.

 

Do Česka přijede jediný monarcha mluvící česky, uvedla Mladá fronta Dnes. V březnu totiž Prahu soukromě navštíví kambodžský král Norodom Sihamoni. Jeho životní příběh je podle deníku unikátní a bezprecedentní zejména ve vztahu k nám. Sám Sihamoni považuje Českou republiku za svou druhou vlast. Nejen že mluví plynně češtinou, ale rád čte české knížky, miluje české filmy, divadlo i balet a česky zpívá naše písničky. V letech 1962 až 1975 tu totiž Sihamoni studoval na Pražské konzervatoři. Tehdy nijak nepočítal s tím, že se stane hlavou Kambodže. Už jako panovník byl v Praze na státní návštěvě v r. 2006. Nyní se tu chce především setkat se svými dávnými přáteli, v jeho programu však nebude chybět ani setkání s prezidentem Václavem Klausem.

 

Lidové noviny informují o chystané akci v Lidicích, která se zvrtla ve vážný diplomatický problém a dokonce ohrozila cestu premiéra Jana Fischera do Arménie. V lidickém památníku se totiž právě na tento pátek chystal ázerbajdžánský vzpomínkový večer na oběti masakru v obci Chodžaly v Náhorním Karabachu. Došlo k němu v r. 1992, v době války mezi Arménií a Ázerbajdžánem o tuto spornou oblast. Podobný večer proběhl v Lidicích ve vší tichosti a bez zájmu médií už před rokem, organizovala ho nevelká komunita Ázerbajdžánců žijících v České republice. Zpráva o letošním vzpomínkovém večeru se ale prostřednictvím tiskových agentur dostala do světa a vyvolala protesty Arménie. Arménský velvyslanec si spěchal stěžovat na ministerstvo zahraničí. Masakr v Chodžaly je totiž spornou kapitolou historie, vzájemně se z něj obviňují obě strany. České ministerstvo zahraničí se od lidické iniciativy distancovalo, i ministr kultury, který měl původně přijet, se už omluvil. Jak ale upozorňují Lidové noviny, Lidičtí s kontroverzní akcí počítají i nadále. Podle šéfa lidického památníku Milouše Červencla "vše zakončí ochutnávkou ázerbajdžánských jídel".

 

Národní galerieNárodní galerie Hospodářské noviny píší o chystaném konkurzu na post generálního ředitele Národní galerie v Praze. Dlouho očekávaná výzva pro odborníky, kteří by měli v čele nejvýznamnější galerie v Česku nahradit jejího kontroverzního ředitele Milana Knížáka, se ve čtvrtek objevila na webu ministerstva kultury. Uchazeči se mohou do konkurzu hlásit do konce března, jméno vítěze bude známé do května, tedy do parlamentních voleb. Dosud ale není jasné, kdy se nový ředitel své funkce doopravdy ujme. Ministr kultury Václav Riedlbauch Českému rozhlasu potvrdil, že by to mělo být v r. 2011, nespecifikoval ale kdy v průběhu roku. Dohodl se tak prý na schůzce s Milanem Knížákem. Ten ale tvrdí, že ve funkci ředitele Národní galerie by měl setrvat až do konce roku 2011, kdy plánuje svůj odchod do penze. Konkurz na jeho nástupce je otevřený i pro zahraniční odborníky, podmínkou ale je aktivní znalost češtiny. Knížák však možnost, že by se galerie ujal renomovaný odborník ze zahraničí, prakticky vylučuje. Podle něj by ho totiž galerie nebyla schopna adekvátně zaplatit, uvedly Hospodářské noviny.

 

Zlatá uličkaZlatá ulička Alžběta Pezoldová žádá od státu, aby jí vydal další pozemky na Hradčanech, tentokrát přímo ve Zlaté uličce. Píše o tom deník Právo. Tři parcely mají dohromady výměru kolem 50 metrů čtverečních a leží pod třemi různými budovami. Žalobu začal ve čtvrtek projednávat soud první pražské části. Spor o parcely ve Zlaté uličce je první, jímž se soudci zabývají po loňském rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který v dědickém řízení pravomocně rozhodl, že jediným dědicem pro otci Alžběty Pezoldové Adolfu Schwarzenbergovi je exministr zahraničí a současný šéf strny TOP 09 Karel Schwarzenberg.

26-02-2010