Přehled tisku

0:00
/
0:00

Tlak z USA nutí Česko zatočit s korupcí, píší Hospodářské noviny. Američtí byznysmeni dosáhli svého. Přiměli politiky, aby před volbami slíbili, že radikálně změní systém zadávání veřejných zakázek v Česku. V tomto byznysu se ročně protočí přibližně 700 miliard korun.

Tlak z USA nutí Česko zatočit s korupcí, píší Hospodářské noviny. Američtí byznysmeni dosáhli svého. Přiměli politiky, aby před volbami slíbili, že radikálně změní systém zadávání veřejných zakázek v Česku. V tomto byznysu se ročně protočí přibližně 700 miliard korun. Minulý týden skončila práce expertní komise, kterou dala dohromady Americká obchodní komora a v níž měly své zástupce všechny důležité strany. Ta připravila na čtyři desítky návrhů, co je třeba upravit, aby státní zakázky přestaly být živnou půdou pro korupci. Co se změní? Pokud většina projde parlamentem, ponesou například státní úředníci odpovědnost za 'své' zakázky. Když se nepovedou, dostanou u soudu pokutu. Na internetu se také začne objevovat více informací o tendrech, včetně analýz a studií, které kvůli zakázce vznikly. Jestli se toto a další návrhy opravdu dostanou do české legislativy, bude jasné po volbách.


Část průplavu Odra-Dunaj,  foto: Jaroslav Kubec,  Wikimedia
Ministři se přou o kanál Dunaj-Odra-Labe, píše deník Právo. Vláda v minulém týdnu opět nerozhodla, jestli bude pokračovat územní ochrana trasy pro případnou stavbu kanálu nebo se definitivně zruší. Ministerstvo dopravy a životního prostředí na to mají zcela odlišné názory. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík označoval plány na vybudování 500 kilometrů dlouhé vodní cesty za megalomanské, jež by si vyžádaly velké zásahy do krajiny. Po nástupu nové ministryně Rút Bízkové jednání ještě probíhají. Naopak ministerstvo dopravy trvá na tom, aby se příštím generacím zachovala možnost kanál postavit. O prokopání kanálu Dunaj-Odra-Labe se začalo vážně uvažovat již v roce 1873, kdy vznikl první projekt. Nyní existují hned 4 varianty. Náklady na vybudování tohoto grandiózního vodního díla se odhadují na nejméně 250 miliard korun.


Foto: Evropská komise
Za hodně peněz málo užitku. České železniční koridory se budují často dráž než třeba v Německu, ale tak rychle, jak je to běžné u sousedů, se po nich u nás stejně nejezdí. Jak uvádí Lidové noviny, před čtyřmi lety v Německu kompletně zrekonstruovali osmdesát kilometrů dlouhou železniční trať z Mnichova do Ingolstadtu. Za 187 milionů korun za jeden kilometr získali trať, po které se dá jezdit až 'dvoustovkou'. V Česku tato úměra nefunguje. Za ještě vyšší náklady tu vznikají koridory, na nichž se dá jezdit maximálně 160 km/h. Kde děláme chybu? Zdroj, který nechtěl být jmenován, Lidovým novinámřekl, že jsme zvolili špatnou koncepci. Místo abychom tratě napřimovali a stavěli nové, jen rekonstruujeme staré. Mnohdy se slepě držíme tras, které vznikly už v devatenáctém století. Kam se peníze ztrácejí? Protože se nestaví nové tratě, modernizuje se i to, co by mohlo ještě sloužit, uvedl zdroj. Stavby podle něj prodražují především protihlukové zdi. Stavba železniční dopravní cesty kritiku odmítá. Srovnání s německými drahami je prý subjektivní a zavádějící.


Stát chce skřípnout stovky tisíc živnostníků, hlásá titulek Mladé fronty Dnes. Ministerští úředníci hledají cesty, jak získat chybějící miliardy do státního rozpočtu. Jedna z nich vede k živnostníkům. Ti se podle ministerstva práce nedostatečně podílejí na odvodech na důchody. Kadeřnice se živnostenským listem a platem asi 23,5 tisíc korun, odvede na sociálním pojištění kolem tří tisíc korun. To je málo, říká ministerstvo práce a sociálních věcí v materiálu, který má list k dispozici. Mohl by to být až dvojnásobek. Do důchodového systému totiž zmíněná kadeřnice odvádí o polovinu méně peněz než její kolegyně, která je v zaměstnaneckém poměru. Mluvčí ministerstva uvedla, že se jedná o pracovní neveřejný dokument. Živnostníci, kterých je téměř osm set tisíc, proti vyšším odvodům protestují. Podle nich se jejich postavení nedá porovnávat se zaměstnanci. Těm jde plat, i když nejsou zakázky, mají nárok na dovolenou a odstupné. Ministerský nápad nemá před volbami mezi politiky odezvu.


O zvýšení daní pro nejlépe vydělávající mluví všichni. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, pravice je proti, levice to považuje za samozřejmost. Vyšší daně se zřejmě dotknou mnohem více lidí, než zatím politici připouštějí. Zachrání vyšší daně státní rozpočet? Jeho letošní schodek se plánuje na 163 miliard. Slíbená vyšší daň pro občany s příjmy nad pojistný strop /142 tisíc měsíčně/ zasáhne podle propočtů listu maximálně 60 tisíc lidí. Navíc ti nejbohatší jsou poměrně mobilní, co se týká například přesídlení do zahraničí. To, co vypadá jako armagedon bohatých, se může změnit v jejich útěk do bezpečí a ve smyčce mohou uváznout i lidé s příjmy o řád níž.


I když to na první pohled nevypadá, podle mykologů nastal čas houbaření. Dříve než v jiných letech, píše Právo. Jak řekl kopřivnický mykolog Jaroslav Durček, kolega už našel kováře, kozáky, májovky i zelenky. Vlhké počasí a teploty kolem 10 až 11 stupňů vytvářejí ideální podmínky pro růst hub. Chladný a deštivý květen probudil i podzimní houby a spojil tak dvě období dohromady. Radost mají i odborníci. Podle nich roste spousta hub, dokonce i takové, které se v regionu zatím neobjevily. Sezóna hřibů a dalších tradičně konzumních hub české kuchyně je však ještě před námi.