27-09-2010

Policisté, žalobci i soudci v červnu varovali tehdejší ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, ať nepřerušuje pobyt za mřížemi dvěma zlodějům odsouzeným za krádež 74 milionů korun. Upozorňovali ji, že peníze se nenašly a že oba dočasně propuštění pravděpodobně utečou. Podle Mladé fronty Dnes to nyní vypadá, že obavy byly oprávněné.

Muži, odsouzeni za to, že v březnu 2008 sebrali miliony z dodávky bezpečnostní agentury, totiž nejsou k nalezení. Zásah ministryně ve prospěch obou vězňů byl podle deníku velmi neobvyklý. Využila pravomoci ministra spravedlnosti podat ve prospěch odsouzených stížnost k Nejvyššímu soudu, pokud má pocit, že v jejich procesu nebylo všechno v pořádku. Toho ministři využívají vcelku běžně, absolutně výjimečné ale je, že Kovářová odsouzeným zároveň přerušila trest a do vyřešení stížnost je nechala pustit z vězení, dodává Mladá fronta Dnes. Exministryně deníku řekla, že podle podkladů byl v trestním řízení vysoce pravděpodobně porušen zákon. Její nástupce Jiří Pospíšil to však viděl úplně jinak a rozhodnutí Kovářové jako neodůvodněné zrušil. Propouštění přísluší pouze soudu, soudí ministr a chce, aby se oba muži vrátili do vězení. Jenže ti nejsou k nalezení, uzavírá Mladá fronta Dnes.

 

Z výstavby okruhu, ilustrační fotoZ výstavby okruhu, ilustrační foto Nepovedený experiment za 110 milionů: tak Hospodářské noviny pojmenovaly most, který se od srpna klene přes novou část pražského obchvatu nedaleko Komořan. Úředníci z odboru výstavby Prahy 12 ale poslali na magistrát podnět k odstranění stavby. Podle nich je stavba nelegální. Most se měl stát součástí sjezdu z nové části obchvatu do Komořan. Jenže dosud stojí bez jakéhokoliv napojení a odříznutý od okolí. V Komořanech se nemohli místní dohodnout, kudy jejich přípojka k obchvatu povede. Dosud k ní nemají hotové územní řízení a to podle odboru výstavby Prahy 12 nebylo skončeno ani u stavby mostu.

Starosta Prahy 12 Petr Hána přitom se svými úředníky nesouhlasí a případné zbourání mostu by považoval za velké neštěstí. Ředitelství silnic a dálnic se brání, že se stavbou obchvatu nemohlo čekat na to, až se v Komořanech dohodnou, protože není technicky možné postavit obchvat a až potom přemostění. Magistrát tedy vydal na most stavební povolení, podle úředníků Prahy 12 ale nebylo řádně dokončeno územní řízení. A tak je most zkrátka černou stavbou, píší Hospodářské noviny.

 

Kosta DimitrovKosta Dimitrov Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) má nyní v rukách osud někdejšího poslance za sociální demokracii Kosty Dimitrova. Pokud totiž dá souhlas s jeho výpovědí z ministerstva práce a sociálních věcí, bude to první případ, kdy exposlanec bude muset nedobrovolně opustit své zaměstnání, píše deník Právo. Dimitrov totiž letos nebyl zvolen do Sněmovny a podle zákona, který ukládá zaměstnavateli povinnost poslancům držet místo, se chtěl vrátit na své původní pracoviště, kterým je ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle novin ale jeho místo bylo obsazené, a tak mu bylo nabídnuto jiné uplatnění v rámci úřadu. To však Dimitrov odmítl.

Jaké je jeho současné zařazení, ministerstvo deníku neprozradilo. Šéf resortu Jaromír Drábek (TOP 09) ale Právu řekl, že poslal dopis předsedkyni Sněmovny, protože ke skončení pracovního poměru u bývalého poslance je třeba její souhlas. Němcová se obrátila s žádosti o posouzení případu na mandátový a imunitní výbor Sněmovny. Poslanci ale usoudili, že není v kompetenci výboru nic rozhodnout, ani doporučit, a tak si předsedkyně bude muset s případem poradit sama, uzavírá Právo.

 

Podnikatelé, kteří obchodují se zahraničím, objevili trik, jak na bankovních poplatcích ušetřit statisíce korun. Zakládají si účty na Slovensku. Poplatky za posílání a přijímání zahraničních plateb jsou tam totiž u běžných transakcí i šedesátkrát nižší než v Česku. V extrémních případech i čtyřistakrát, informují Hospodářské noviny. U většiny tuzemských bank totiž poplatek přesahuje 100 korun, u velkých transakcí činí až 1500 korun, na Slovensku se pohybuje v přepočtu jen v řádu korun. A noviny dodávají, že pokud by české firmy začaly hromadně stěhovat svoje účty na Slovensko, znamenalo by to pro české banky poměrně závažný problém - za poplatky ročně inkasují miliardy korun.

Naproti tomu firmy, které si slovenský účet založí, na něj pak směrují všechny platby v eurech. A pokud potřebují dostat peníze ze Slovenska do Česka nebo obráceně, stojí je to pár korun, protože převody mezi slovenským a českým účtem v rámci jedné bankovní skupiny banky cenově zvýhodňují. Slovenské banky po vstupu do eurozóny přeshraniční poplatky zlevnily, protože podle pravidel EU mají mít banky členských zemí jednotné ceny za domácí i zahraniční platby v rámci eurozóny. České banky ale nic netlačí a drží poplatky za transakce v eurech stále vysoko, což zdůvodňují vyššími náklady, uzavírají Hospodářské noviny.

27-09-2010