29-09-2010

Ministr zdravotnictví Leoš Heger v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že bude usilovat o to, aby nemocnice zkracovaly pacientům dobu hospitalizace a dávaly přednost ambulantním zákrokům. Takzvaná jednodenní chirurgie se podle listu v Česku rozvíjí teprve v posledních letech. Pacient průměrně proleží na nemocničním lůžku 7,5 dne, v celé Evropské unii je přitom průměr o 1,5 dne kratší. "Budeme se snažit nastavit úhrady tak, aby bylo výhodnější poskytovat péči ambulantně. Třeba na chirurgii by byl pacient v jednoduchých případech operován a krátce poté by odešel domů," řekl ministr pro Mladou frontu Dnes. Česká republika se stále drží na předních místech, pokud jde o dobu hospitalizace. Jak uvedl ministr Heger, v západních zemích funguje, že pacient přichází do nemocnice v den operace. Když ho mají ve dvanáct operovat, přijmou ho v deset. U nás je běžné, že je přijatý den předem a někdy i několik dní. Ve zdravotnictví bude příští rok o deset miliard korun méně.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Výjimka z Listiny základních práv EU, jejímž přijetím loni prezident Václav Klaus podmínil dokončení ratifikace lisabonské smlouvy, proti sobě podle Lidových novin postavila prezidenta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Klaus nevěří, že bude Schwarzenberg dodatek prosazovat, v rozhovoru v Lidových novinách o ministrovi zahraničí řekl, že je na "jiné straně barikády". Ministr označil prezidentovy názory za svérázné, prý jej poznamenalo učení 50. let, které "zatracovalo vše, co se týkalo katolické církve a šlechty". List informoval, že závěry loňského summitu v Bruselu nejsou jednoznačné, zatím prý není jasné, jakým způsobem a zda vůbec bude výjimka schvalována. Klaus řekl, že si prý není jist, zda by se česká diplomacie za prosazení dodatku skutečně postavila. Ministr zahraničí ale odmítl, že by tuto záležitost přehlížel. "Smlouvy se musí dodržovat. Na tom budeme trvat," uvedl. Klausovu nedůvěru označil za smutnou. Klaus si výjimku vynutil kvůli údajnému riziku prolomení takzvaných Benešových dekretů. Některé politické strany a odbory ale naopak vyjádřily obavy, že dodatek může omezit uplatňování sociálních práv českých občanů. Výjimku budou muset ratifikovat všechny členské země EU, včetně ČR.

 

Vláda hodlá zachovat třídy a stupně v platových tabulkách. Ze zákoníku práce však podle informací Hospodářských novin vyškrtla paragrafy, které říkají, jak se mají platy s rostoucí délkou praxe zvyšovat. Zachování tabulek tak bude jen prázdnou kostrou, do které bude možné dosadit nová čísla. Přetrvají pouze zákonem dané minimální platy v jednotlivých třídách. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka je to možnost, aby si ministerstva mohla tabulku upravit podle svých potřeb. Zmizí i pravidlo, že plat zaměstnance s 32 lety praxe musí být minimálně 1,5 násobkem platu zaměstnance na stejné pozici bez praxe. Skončí i rovnoměrně rozložené zvyšování platu, vždy o stejné procento. Škrtnout se vláda rozhodla i další odstavce, které v současnosti zaručují, že platových stupňů je dvanáct a že se do nich zařazuje podle délky praxe. Vláda chce pro příští rok snížení peněz na platy státních zaměstnanců o deset procent a zmrazení jejich mezd po další tři roky. Proti snížení mezd minulý týden protestovaly odbory, na jejichž demonstraci se do Prahy sjelo na 40.000 lidí. Na polovinu října hrozí stávkou.

 

Už příští rok nejspíš budete na silnicích potkávat za volantem sedmnáctileté řidiče. Jak píše Mladá fronta Dnes, cílem návrhu na snížení věkové hranice pro získání řidičského průkazu je zkrotit mladé 'závodníky', kteří zaviní skoro třetinu nehod. Začátečníci budou smět rok jezdit pouze pod dozorem staršího, zkušeného řidiče. List zjistil, že by řidiči - školiteli mělo být více než třicet let, řidičák musí vlastnit nejméně pět let a také bude muset být bez trestného bodu. V Německu, kde se autoři návrhu inspirovali, to funguje. Novinka silničního zákona bude s největší pravděpodobností schválena, protože s ní souhlasí poslanci ze všech politických stran. A pro jsou také dopravní experti, kteří se původně k nápadu stavěli rezervovaně.

 

Petr FejkPetr Fejk Petr Fejk oznámil, že končí jako ředitel Českého centra v New Yorku. Ve funkci vydrží do konce roku a poté se vrátí do Česka. Jak uvádí Lidové noviny, důvodem jeho odchodu jsou rozdílné představu o fungování centra, než měli nadřízení z pražského vedení instituce, která má za úkol propagovat českou kulturu ve světě. Jak řekl Fejk, neměl kompetence ovlivňovat rozpočet, personální obsazení, ani program. Původně měl smlouvu až do konce roku 2011. Mluvčí sítě českých center byl překvapený, naopak ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prý podobný vývoj očekával. Jak řekl, Fejk si udělal úplně jiné iluze, než je podstata toho místa, tudíž odchází zklamán. Petr Fejk krátce po svém nástupu řekl, že chce centrum více otevřít a zlepšit jeho propagaci. Chtěl také například, aby centrum získávalo peníze z více zdrojů, třeba z pronájmů.

 

Na obzoru je nová vlna odchodů českých lékařů do ciziny. Nečekají ani na náborovou akci německých a rakouských klinik plánovanou do Prahy na konec října a berou nohy na ramena už teď, píše deník Právo. Jako například šestadvacetiletá loňská absolventka medicíny, která právě končí v jedné krajské nemocnici. Před 14 dny získala místo v Německu na oftalmologické klinice. S lékařským diplomem z prestižní Univerzity Karlovy není žádný problém, uznávají jej všude po světě. Jak řekla Právu lékařka, atestaci ve svém oboru - oční lékařství - si nemůže udělat, protože zde už přes rok chybí potřebná vyhláška. A bez přispění rodičů by nedosáhla ani na nájem. Na výplatní pásce má 14 tisíc korun čistého. Nástupní plat v Německu bude dělat 92 tisíc korun. V zahraničí se o Čechy perou. České nemocnice přitom v současnosti marně shánějí více než 700 lékařů.

29-09-2010