18-11-2010

Mirek TopolánekMirek Topolánek Expremiér Mirek Topolánek pracuje jako konzultant v investiční skupině CTY Group, které má přinést zakázky především v zemích bývalého Sovětského svazu. Informovala o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Předseda představenstva Ondrej Oravec uvedl, že Topolánek pracuje v jeho poradním týmu. "Má na starosti v podstatě investiční příležitosti mimo Česko a Slovensko. Dívá se hodně na Východ, hlavně na Rusko, Ukrajinu a Kazachstán," upřesnil Oravec. Oravec si od Topolánka slibuje, že firmě pomůže získat zakázky hlavně ve strojírenství a v petrochemickém průmyslu v Kazachstánu. Ve strojírenství působí firma především přes svoji společnost TOS, která vyrábí obráběcí stroje. Od loňska je ale v insolvenčním řízení kvůli dluhům. Na začátku letošního roku jí soud povolil reorganizaci. Společnost působí i v energetice. Patří jí firma Modřanská potrubní, která dodává zařízení pro uhelné i jaderné elektrárny. Nyní má zakázky hlavně v Česku, a to při obnově uhelných elektráren společnosti ČEZ. Kolik firma Topolánkovi platí, je však tajné. Bývalý premiér na otázky MfD zaslané e-mailem neodpověděl. Skupinu CTY Group vlastní slovenští podnikatelé Juraj Kamarás a Ladislav Krajňák, kteří jsou i spolumajiteli pozemků pod stadionem pražských Bohemians. Skupina zahrnuje vedle výrobce trubek Modřanské potrubní a výrobce obráběcích strojů TOS Čelákovice i CTY Development, která staví v Praze byznysparky, a kolínské Barvy a laky. Topolánek se po odchodu z politiky živí poradenstvím, vlastní živnostenský list. Již dříve MfD řekl, že se mu nyní hodí kontakty z doby jeho působení v politice. Přesto by se rád stal šéfem Mezinárodní energetické agentury (IEA). Jeho šance na získání této funkce jsou ale nejisté, přestože za ně v posledních týdnech s podporou české diplomacie intenzivně lobbuje. Aby Topolánek místo dostal, musela by ho Česká republika prosadit jako společného kandidáta EU, uzavírá MfD.

 

Letoun CASA, foto: www.army.czLetoun CASA, foto: www.army.cz Zakázka na španělská dopravní letadla CASA se Česku prodraží o 200 milionů korun. Z pěti českých bitevníků L-159, za něž mají být španělské letouny směněny, totiž dva patří české armádě, a ta za ně bude potřebovat náhradu. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN). Původně přitom mělo být všech pět bitevníků vybráno z letounů, které armáda před lety vyřadila. "Používané letouny, které budou směněny za letoun CASA, nahradíme za stroje nově vyrobené. Loni v květnu podepsalo ministerstvo za tímto účelem smlouvu v hodnotě 200 milionů korun," sdělil listu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Nové bitevníky pro armádu vyrobí společnost Aero Vodochody. Pořízení čtyř transportních letadel CASA C-295M vyráběných konsorciem EADS loni schválila bývalá vláda Mirka Topolánka. HN připomínají, že nákup letadel CASA má už řadu měsíců pověst jedné z nejpodezřelejších a nejpředraženějších armádních zakázek. Obchod byl terčem kritiky od samého začátku. Napadl jej mimo jiné italský výrobce transportních letounů Spartan, který o zakázku rovněž usiloval, ale česká vláda se nakonec rozhodla, že výběrové řízení nevypíše. Český antimonopolní úřad navíc nyní zkoumá smlouvy o servisu letounů CASA, který opět bez výběrového řízení připadl společnosti Omnipol. Evropská komise kvůli výběru těchto letadel žene Českou republiku k evropskému soudu, podle ní Česko nedodrželo předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek. Podle komise mělo letadla vybrat na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení. V souvislosti s tímto obchodem ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) odvolal k 8. listopadu svého náměstka Jana Fulíka. Fulík stál podle dostupných informací za uzavřením dohody s koncernem EADS a Španělskem o výměně jednoho transportního letounu CASA za několik českých bitevníků L-159, píše se v HN.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Prezident Václav Klaus se ve středu ve svém projevu při jedné ze vzpomínkových akcí na události spojené s datem 17. listopadu pozastavil nad nepatřičným srovnáváním násilí, jehož se Češi dopustili na Němcích s nacistickým terorem, uvádí deník Právo. "Jsem již delší dobu frustrován z narůstající asymetrie - v médiích i v politickém diskursu - mezi pozorností věnovanou událostem před zahájením II. světové války, událostem v jejím průběhu a událostem po jejím skončení," připomněl Klaus. Prezident se pozastavil nad tím, že je opomíjena časová posloupnost a kauzální příčinnost obou událostí. "Jsem frustrován ze ztráty chápání proporcí a hloubky tragičnosti těchto událostí," dodal prezident s tím, že tato frustrace bude patrně dále narůstat. Podle Klause nemohou být Češi pyšní na incidenty hnané principem kolektivní viny, nesmí se však zároveň ztratit pojem o proporcích. "Domnívám se totiž, že se součet všech poválečných neobhajitelných a ničemu dobrému neprospívajících činů, ke kterým došlo na našem území, svým rozsahem nemůže ani zdaleka vyrovnat tomu, co se v předcházejících letech každou hodinu dělo v koncentračních táborech, ve věznicích, na válečných bojištích a v nacisty okupovaných oblastech," připomněl prezident. Prezident se večer zúčastnil i slavnostního shromáždění v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. V projevu řekl, že komunismus by se neměl zjednodušovat, jak se nyní často děje. Monopol na interpretaci komunismu by podle něj neměli mít lidé, kteří z minulosti žijí a nechtějí se smířit s polistopadovou podobou české demokracie. Komunismus do Československa podle něj nikdo nedovezl, lidé v něm jen viděli cestu ze zkušenosti s předchozí nacistickou ideologií, konstatuje v Právu. Nebezpečí dneška podle prezidenta není v návratu komunismu, ale v rozmachu "postmodernistického útoku na základy naší civilizace".

 

Energetická společnost ČEZ vyjednává s bankami Morgan Stanley a Crédit Agricole o prodeji elektřiny na deset let dopředu, hodnota kontraktů se odhaduje na desítky miliard korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Banky tak mohou spekulovat na další růst cen elektřiny a později vydělat. Podle některých odborníků jde o velmi neobvyklý krok. Cenu elektřiny pro tuzemské spotřebitele tyto kontrakty zřejmě neovlivní. ČEZ se zaváže na deset let dopředu k prodeji elektřiny za určitou cenu, druhá strana se zase zaváže k nákupu a zajištění potřebných povolenek na emise oxidu uhličitého. Objem, o němž se jedná, má podle listu činit kolem 300 MW, což je asi 2,5 procenta celkového instalovaného výkonu všech elektráren ČEZ. Při současných cenách by prodej tohoto množství elektřiny přinesl za deset let celkem 30 miliard korun. "Je to pilotní projekt, chceme si vyzkoušet, jaký by to přineslo efekt," sdělil listu ředitel ČEZ Prodej Alan Svoboda. Podle něj by takové dlouhodobé smlouvy přivítaly například ratingové společnosti, tedy firmy, které ohodnocují úvěrové riziko. ČEZ by si těmito kontrakty pojistil část svých příjmů do budoucna a omezil rizika spojená s kolísáním cen povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého. "Je to dost neobvyklá transakce," řekl energetický analytik Generali PPF Petr Novák. Svoboda však uvedl, že ve světě nejsou takto dlouhodobé kontrakty například při stavbě plynových zdrojů nebo u obnovitelných zdrojů ničím neobvyklým. Podle MfD velké zahraniční energetické firmy dlouhodobé kontrakty s bankami na prodej elektřiny nemají.

 

Návrh novely atomového zákona předpokládá, že činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) bude z velké části financovat společnost ČEZ a další provozovatele jaderných zařízení. Stát by tím ušetřil 50 milionů korun ročně, píšou Lidové noviny. Návrh je zatím v připomínkovém řízení, v následujících měsících o něm bude hlasovat vláda. "Během nejbližších deseti let by se tak při uvažované výstavbě nových jaderných zařízení v České republice mohla celková úspora výdajů státu přiblížit 500 milionům korun," stojí v návrhu zákona, který mají LN k dispozici. Součástí návrhu je ceník služeb, které budou společnosti muset SÚJB hradit. Například tři povolení nutná k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny vyjdou celkem na 270 milionů korun. Poté bude ČEZ či jiný vlastník úřadu platit 30 milionů korun ročně. Vedle ČEZ budou muset nové poplatky hradit provozovatelé výzkumných reaktorů jako ÚJV Řež a ČVUT. Poplatky za trojici povolení pro nový výzkumný reaktor vyjdou na 22,5 milionu korun, roční poplatek po dobu provozu je navržen na 1,5 milionu korun ročně. Zpoplatněno bude také otevírání a provoz nových uranových dolů a provozování skladů i trvalých úložišť vyhořelého jaderného paliva. Novela atomového zákona převádí do české legislativy změny, které schválili členové evropského sdružení Euratom v polovině loňského roku. Novela má být v platnosti od poloviny příštího roku, změna ve financování úřadu bude platit až od začátku roku 2012. SÚJB vykonává státní správu a dozor v oblasti využívání jaderné energie. Povoluje též činnost jaderných elektráren a dalších zařízení. Předsedkyní úřadu je od roku 1999 Dana Drábová, zakončují svůj článek LN.

 

Miroslav KocánMiroslav Kocán Příbramský zastupitel za ODS Miroslav Kocán, který na sebe před volbami upozornil změnou příjmení, rezignoval na mandát. Důvodem je údajně změna trvalého bydliště, píše Mladá fronta Dnes. Bývalý zástupce velitele městských strážníků je v Příbrami znám spíše pod svým dřívějším jménem Miroslav Čížik. Média spekulovala o tom, že si příjmení změnil kvůli soudnímu sporu s firmou, která mu opravovala dům. Kocán to ale odmítl. "Odhlásil jsem si bydliště z Příbrami," sdělil MfD Kocán, kterého nyní v zastupitelstvu nahradí fotografka a publicistka Jana Dědečková. Jeho rezignaci potvrdil také lídr příbramské ODS Ivan Šedivý. "Oznámil, že pošle doporučený dopis. Jeho odstoupení rozhodně neznamená, že ODS zmítají vnitrostranické spory, jsme jednotní," prohlásil Šedivý. Kocán již dříve řekl, že si příjmení změnil kvůli častému komolení. Stávalo se mu prý, že si kvůli špatně uvedenému jménu nemohl na poště vyzvedávat zásilky. "Pocházím totiž ze Slovenska a mé jméno je, respektive bylo Čížik. V Čechách se však velmi často komolilo na Čížek nebo Křižík," uvedl pro MfD. Přijal proto rodné příjmení své manželky.

18-11-2010