06-05-2011

Stanislav Gross, foto: Evropská komiseStanislav Gross, foto: Evropská komise Protikorupční policie začala prověřovat možné přijímání úplatku lidmi kolem bývalého sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse při prodeji Mostecké uhelné společnosti (MUS). Jak píše Mladá fronta Dnes, policisté prověřují například bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Transakcemi kolem privatizace MUS se už několik let zabývá švýcarská prokuratura, její představitelé listu řekli, že už připravují obžalobu. Švýcarští vyšetřovatelé při zkoumání okolností privatizace Mostecké uhelné společnosti zjistili, že třem lidem z Grossova nejbližšího okolí přišly na účty v zahraničí miliony korun, které údajně pocházely z podezřelé provize za prodej státního podílu v MUS. Švýcarské úřady vloni požádaly Vrchní státní zastupitelství v Praze o pomoc při vyšetřování. Podle Mladé fronty Dnes česká policie nyní dospěla k názoru, že informace jsou vážné, a případ otevřela. "Prověřování se týká podezření z trestných činů přijímání úplatku a podplácení," řekl náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek. Mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek uvedl, že kauzu nemůže komentovat. Švýcarské úřady už dříve zdokumentovaly, že kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská Investenergy, těsně po rozhodnutí vlády Miloše Zemana (ČSSD) o prodeji v srpnu 1999 poslal obří provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar. Stát akcie prodal za 650 milionů korun, provize tedy činila 27 procent z ceny obchodu. K účtu měl přístup zbrojař a lobbista blízký Grossovi Pavel Musela, který údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle listu vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty lidí z Grossova okolí - Jiřího Martinka a Antonína Sýkory. Přístup k účtu pozdějšího poslance za ČSSD Antonína Sýkory měl jeho syn Robert, který v té době pracoval jako náměstek ministra průmyslu, píše Mladá fronta Dnes. List připomněl, že právě Robert Sýkora pomohl před pár lety Stanislavu Grossovi zbohatnout, když mu prodal za 20 milionů korun akcie firmy Moravia Energo, které expremiér krátce nato prodal dál za 100 milionů korun.

 

Kamil JankovskýKamil Jankovský Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) chystá hloubkový audit dotací, které ministerstvo vyčlenilo na likvidaci škod po povodních, informují Lidové noviny. Podnětem ke kontrole se stal případ devíti starostů a dvou podnikatelů, kteří při čerpání dotací údajně podváděli a nadhodnocovali cenu zakázek. Audit prověří dotace ve výši 2,6 miliardy korun. Pokud odhalí v souvislosti s jejich čerpáním u nějaké obce nedostatky, bude ministerstvo požadovat vrácení peněz. "Začneme to řešit hned zkraje příštího týdne," řekl ministr Jankovský. V souvislosti s dotacemi stíhá protikorupční policie devět starostů a dva podnikatele z Ústeckého a Středočeského kraje. Podle policie starostové v žádostech o dotace nepravdivě tvrdili, že obecní majetek byl z 80 až 90 procent zničen přívalovými dešti. Tvrzení dokládali posudky, průvodními a technickými zprávami a dalšími dokumenty. O peníze žádali ministerstvo pro místní rozvoj. Rozsah a cenu zakázek prý navíc výrazně nadhodnocovali. Mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek uvedl, že stíhaní vyčerpali celkem 29,5 milionu korun, dalších 45,5 milionu vyčerpat nestihli. V případě odsouzení jim hrozí až desetileté tresty, píší Lidové noviny.

 

Antimonopolní úřad řeší námitky americké firmy AON vůči výběrovému řízení, které ČEZ vyhlásil na zprostředkování pojištění pro dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Píše to deník E15. Jeho informaci potvrdil šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj. AON byl jedním z účastníků tendru, soutěž vyhrálo konsorcium vedené britskou společností Willis. Pokud by ÚOHS rozhodl o předběžném opatření, ČEZ by smlouvu s vítězem nemohl uzavřít. "Posoudíme požadavek na předběžné opatření," řekl deníku Petr Rafaj. Dodal, že antimonopolní úřad vždy doporučuje, aby se účastníci sporu do vynesení verdiktu o předběžném opatření vyvarovali dalších právních kroků. "Postupovali jsme standardním výběrovým řízením podle platné legislativy. I výsledky tendru jasně potvrdily, že se jedná o podlimitní zakázku," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. Podle ní ČEZ vnímá, že pro pojišťovací makléře je zakázka významnou referencí, takže se ji snaží získat všemi možnými způsoby.

 

Česká pošta může doručovat balíky až do 20:00, po úspěšném pilotním projektu k tomu dostala předběžný souhlas Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), píše deník Právo. Mělo by tak ubýt případů, kdy adresáti nejsou zastiženi doma a pro balík si musejí dojít na poštu. Služba byla zavedena v 72 městech, úspěšnost doručení balíku je 92 procent. Podle dosavadní normy mohla pošta doručovat jen v době od osmi hodin do 16:00. Pošta si večerní doručování vyzkoušela od loňského července do konce září. Projekt byl určen pro fyzické osoby, na které dostala pošta od odesilatelů telefonický kontakt. V době pilotního provozu vzrostla úspěšnost dodávání balíků z 55 na 95 procent. "To bylo také důvodem, proč jsme v listopadu rozšířili odpolední doručování na všechna bývalá okresní města a od počátku letošního roku i na příměstské oblasti," řekl listu vrchní ředitel pro provoz a logistiku pověřený řízením České pošty Petr Zatloukal. Vedle zvýšení úspěšnosti doručení zásilek na první pokus pošta očekává zkrácení čekací doby na pobočkách, snížení administrativy a pokles nákladů spojených s opakovanými pokusy o doručení, uvádí deník Právo.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Po letech stížností na nedostatek peněz mají čeští vědci novou naději, uvádějí Hospodářské noviny. Evropská unie by totiž do léta měla odsouhlasit 14 miliard korun na pět výzkumných parků, které mají vyrůst v okolí Prahy, Brna a Ostravy. Za unijní peníze tak vzniknou například nejlepší superpočítač ve střední Evropě nebo biomedicínské centrum vyvíjející umělé srdeční chlopně. "Pro českou vědu je to určitě značná příležitost," řekl listu předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Zatím ale podle něj není jasné, zda se podaří do těchto projektů sehnat dostatek špičkových českých vědců. Dalším problémem je pak podle Hospodářských novin financování center poté, co evropské dotace po pěti letech vyschnou. "Je to potenciálně velká, těžká koule na noze," varoval podle listu ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

 

Deník Právo se na titulní straně věnuje mimo jiné syslům, kteří jsou v Česku na seznamu nejvíc ohrožených druhů. List píše, že dnes toto zvíře u nás není takřka možné zahlédnout ve volné přírodě. Přitom ještě před půl stoletím byl sysel obecný dokonce označován za škůdce a zemědělci ho vyháněli z luk a polí. Teď už mohou mít štěstí se s ním setkat jen sportovní piloti, hráči golfu a třeba hosté hotelů s udržovanými zahradami. V Česku se sysel totiž vyskytuje už jen asi na třech desítkách míst, nejčastěji právě na letištích nebo golfových hřištích. Podle Petra Koubka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně jsou na první pohled zarážející místa výskytu sysla jednoduše vysvětlitelná. "Sysel potřebuje nízké trávní porosty. Je to denní zvíře, potřebuje vidět, mít přehled, jestli se neblíží predátor. Proto mu udržovaná golfová hřiště nebo travnatá letiště velmi vyhovují," řekl deníku Právo Petr Koubek.

06-05-2011