24-05-2011

Potírat korupci se zatím vládě příliš nedaří. Slibované nástroje, které mají umožnit žalobcům ustát tlaky v politicky citlivých kauzách, jsou teprve ve fázi zrodu, úplatkáři proto končí před soudem zřídka, píší Lidové noviny. Kvůli jednomu a půl milion korun skončila politická kariéra bývalého českého premiéra Stanislava Grosse. V roce 2005 nedokázal vysvětlit, kde vzal peníze na koupi bytu. Pár let na to se u něj podezření z nečistě nabytého majetku objevilo znovu - tentokrát vydělal desítky milionů na akciích. Případy spojuje kromě jména hlavního aktéra ještě jedna podstatná věc: policie přes mnohé indicie o možném porušení zákona obě kauzy odložila. Nakolik byl původ peněz podezřelý, se tak veřejnost zřejmě nikdy nedozví. Případ expremiéra Grosse podle listu jen dokládá, jak složitě se státní orgány vypořádávají s úplatkářstvím. A zlepšení nepřináší ani Nečasova vláda. Detektivové za loňský rok obvinili jen 124 osob. Státní zástupce má žalovat a je na soudu, aby vydal zprošťující rozsudek, zlobí se stínový ministr ČSSD Jiří Dienstbier. Posílení role žalobců na takovou úroveň, aby dokázali rozkrýt citlivé kauzy a odolali politickým tlakům, plánuje i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

 

Podle mezinárodní studie o vztazích států k cizincům je Česko pod průměrem. Cizinci tady nemají skoro žádná politická práva. Navíc si stěžují na šikanu od úředníků, kteří mají relativně volnou ruku při rozhodování o pobytech, píše Mladá fronta Dnes. Představení tradičního tibetského tance bylo vyprodané a tanečníci slavili velký úspěch. Přitom chybělo málo a přestavení by se nekonalo. Tibeťané totiž nedostali od českých úřadů povolení k návštěvě. Úředníci se obávali, že by tady mniši zůstali. Nakonec musel zasáhnout až ministr zahraničí. Tento příklad dokládá, jak Česko mnohdy přistupuje k cizincům. Nejen na ambasádách, ale hlavně na úřadovnách bývalé cizinecké policie, nyní odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Na špatný přístup k cizincům upozorňuje mezinárodní studie, která srovnala podmínky pro život migrantů v 31 státech Evropy a Severní Ameriky. Nejlépe vyšlo ze srovnání Švédsko a Portugalsko. Česko skončilo na 19. místě. Nejde však jen o přístup úředníků. Cizinci v Česku na rozdíl od vyspělého světa například nemají téměř žádná politická práva. Lidé ze zemí mimo EU tady nesmějí volit, vstupovat do stran a nejsou zváni ani do poradních orgánů, které se věnují přistěhovalectví. Česko je v této oblasti na předposledním místě.

 

Bohuslav SvobodaBohuslav Svoboda Pražský primátor Bohuslav Svoboda by se chtěl podle Mladé fronty Dnes (MfD) stát místopředsedou vládní ODS. "Je nutné vstoupit do celorepublikové politiky, pokud chce člověk něco prosadit," řekl deníku Svoboda, který rovněž kritizuje vládní spolupráci s Věcmi veřejnými (VV) a přiznává, že si ho bossové pražské ODS v souvislosti s nominací na primátora hlavního města vybrali jako loutku. "Myslím, že ta představa velice pravděpodobně byla, že tady bude postava primátora, který bude svým vzděláním a celoživotními postoji představovat nějakou pozici deklarující a demonstrující nový vývoj ODS," řekl Svoboda o svém působení v čele pražského magistrátu. V rozhovoru kritizuje také chování VV ve vládě. Prohlásil, že reformy by se měla vláda pokoušet prosadit klidně i v menšinové vládě než udržovat koalici za každou cenu. Svoboda naznačil, že nyní nastala situace, kdy by premiér Petr Nečas měl "bouchnout do stolu a říci ne".

 

Mýtné se v Česku od nákladních vozidel vybírá na 1300 kilometrech dálnic, rychlostních komunikací a vybraných silnic první třídy. Ministerstvo dopravy to chce rozšířit na všechny zbývající 'jedničky' a část okresek, píše deník Právo. Dopravcům se to ovšem nelíbí a hrozí, že zablokují silnice. Prezident sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vladimír Starosta říká, že by rozšířením mýta na silnice druhé a třetí třídy utrpěli zejména místní živnostníci. Zpoplatňování okresek by bylo podle něj ztrátové. Formu a čas případného protestu dopravci upřesní 3. června. Spouštěcím mechanismem blokád bude, jestliže ministr dopravy vyhlásí bez předchozího projednání s autodopravci výběrové řízení na dodavatele mýtného systému. Ministr Radek Šmerda nevylučuje, že tendr vyhlásí už v červnu. Navíc uvažuje, že by pro rozšíření mýtného použil satelitní systém. Ministerstvo hrozba Česmadu zabránit rozšíření mýtného protestními akcemi poněkud zaskočila.

 

Foto: Sebastian Schaeffer / Stock.XCHNGFoto: Sebastian Schaeffer / Stock.XCHNG Kabinet Petra Nečas dokončil poslední detaily penzijní reformy. Jak uvádí Lidové noviny, s každou novou podrobností přibývá kritiků, kteří kabinet od snahy dát lidem šanci přesměrovat si část povinných odvodů na soukromý účet odrazují. K levicové opozici a odborům se přidaly i zaměstnavatelské svazy a někteří vlivní ekonomové. Každému vadí něco jiného. Vláda chce ale navzdory kritice reformu prosadit. Věří, že lidé si nakonec povinné platby budou na soukromé účty rádi převádět, jako to před lety udělali Poláci, Slováci a Maďaři. Lidé si už teď mohou spočítat, na kolik je soukromá penze přijde. Poplatky za správu peněz v soukromých fondech se budou pohybovat od 0,3 do 0,6 procenta z uložené částky. Čím rizikovější fond, tím vyšší poplatek. S uloženou i zhodnocenou částkou poplatek narůstá a po desítkách let spoření přijde na tisíce korun. Silná lobby penzijních fondů reformu kritizuje, protože původně očekávala, že odvody na soukromé účty budou povinné. Dá se očekávat ostrá debata ve vládě i sněmovně, kde jak odboráři, tak vlivné finanční skupiny budou chtít prosadit své zájmy.

 

Jednání o novém rozdělení Národního parku Šumava na divokou přírodu a zóny, kde lze stavět, se zcela zablokovala. A není to jen kvůli kůrovci, píše Mladá fronta Dnes. Starostové chtějí volnější pravidla v polovině území parku. Vědci to ostře odmítají. Spor tak zablokoval jednání o novém zákonu o šumavském parku. Zástupci Jihočeského kraje, kde vládne ODS a ČSSD, chtějí více než polovinu území parku zařadit do třetí zóny, kde lze stavět hotely, golfová hřiště nebo lyžařské areály. Podle náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře je požadavek politiků těžko přijatelný. Šumava je unikát a bylo by škoda ji natrvalo změnit těmito projekty. Proti jsou i zástupci vědecké obce.

 

Přestože si málokdo všiml, že po zimě už začaly opravy děravých silnic, jejich správci se už chystají na ukončení prací. Jak uvádí Hospodářské noviny, chybějí peníze. Ministerstvo financí totiž neuvolní tři miliardy, jež silničáři nutně potřebují. Na opravy mají zatím vyčleněno 1,2 miliardy korun. Na řidiče tak budou v létě u dálnic a silnic první třídy čekat nové značky s omezením rychlosti a za nimi provizorně opravené nebo zanedbané úseky. Ředitelství silnic a dálnic popsalo a vyfotilo 259 úseků plných děr a šlo s nimi na hospodářský výbor a ministerstvo financí. Rozpočet na opravu státních silnic každým rokem klesá. Potřeba by přitom bylo 9 miliard korun. O nejhorší díru na silnici teď na internetu hlasují i řidiči. Rozbité silnice trápí i pojišťovny. Ty evidují desetiprocentní nárůst případů, kdy důvodem poškození vozidla byla díra nebo výtluk na silnici. Ředitel silnic a dálnic Jiří Švorc v Hospodářských novinách navíc uvedl, že se může stát, že některé silnice budou uzavřeny.

 

Česká spořitelna prohrála kuriózní spor, píše deník Právo. Plzeňský soudce Petr Kulawiak zamítl její žalobu na Jana S., prostřednictvím které se domáhala vrácení částky 13 tisíc korun. Tu měl muži vyplatit nad rámec jeho požadavku chybující bankomat. Bankomat údajně vydal částku dvojnásobnou, než muž požadoval. Ten nařčení odmítá a tvrdí, že si vybral pouze to, co mu bylo odečteno z účtu. A soud mu dal nyní za pravdu. Jeho tvrzení totiž podpořili i svědci, kteří si peníze vybírali po něm. Spořitelně se tak nepodařilo prokázat, že mu bankomat vydal dvojnásobnou částku. Podle záznamů spořitelny byl bankomat takto štědrý dva dny. Během této doby obdrželo dvojnásobek 70 držitelů platebních karet. Podle finančního arbitra zřejmě došlo k pomíchání peněz a spořitelna by škodu měla vymáhat spíše po tom, kdo bankomat plnil.

24-05-2011