06-06-2011

Foto: Vláda ČRFoto: Vláda ČR Většině lidí nevyhovuje podoba stěžejních reforem, které chystá vláda premiéra Petra Nečase. Nejhůře lidé vnímají sjednocení sazby daně z přidané hodnoty a penzijní reformu, ukázal průzkum agentury Millward Brown pro Lidové noviny. Daňovou reformu v něm odmítlo 79 procent respondentů, zamýšlená důchodová reforma se nelíbí 72 procentům dotázaných. Vláda u veřejnosti neuspěla ani se zdravotnickou reformou, v průzkumu ji odmítlo 52 procent lidí. Zhruba nerozhodně dopadl chystaný balík sociálních změn; 45 procent lidí jej vítá, 43 procent nikoli a zbytek neví. Zelenou má naopak vláda ve snaze potírat korupci. Zákon o veřejných zakázkách a další protikorupční opatření schvaluje 65 procent respondentů, uvádějí Lidové noviny.

Třem čtvrtinám Čechů se nelíbí dvojreforma daní a důchodů, což je pro vládu vážná zpráva, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Ona sama to přece byla, kdo každou aféru či roztržku překonávala s myšlenkou, že reformy - a mezi nimi především tyto dvě - jí dávají smysl života. Vyrobila si na sebe tvrdý metr. Snad jediný, kdo z vládní sestavy umí o všem, a tedy i o reformách působivě pohovořit, je ministr financí Miroslav Kalousek. Hlavní tíha ale vždycky spočívá na premiérovi. A jakkoli je Petr Nečas například o správnosti důchodové reformy skálopevně přesvědčen, jeho přesvědčení je takřka němé. Místo aby reformu se zaujetím propagoval, kudy chodí, asi věří že reforma se časem prosadí sama a lidé ji zpětně akceptují asi tak jako kdysi členství v NATO. Situaci premiérovi neulehčuje ani vlastní vyhořelá strana. Kde jsou modří ekonomové soutěžící o přízeň předsedy, jak tomu bávalo za Klause? Někdy se zdá, že ti lidé pro sebe po příštích volbách už snad ani neplánují žádnou budoucnost, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.

 

"Dožít se 70 v práci? Pro hutníky absurdní" - konstatuje titulek na úvodní stránce deníku Právo. Tak pozdní odchod do penze totiž podle listu předpokládá vládní malá důchodová reforma. "To jsou ministři a poslanci úplně mimo realitu," kroutí podle deníku hlavou ostravští hutníci z těžkých provozů. Třeba profese hutních zedníků obnáší hned pět zátěží organismu: teplem, prachem, hlukem, vibracemi a fyzickou zátěž, všechny v kategorii tři. "Vyšší kategorii už hygienické normy nepovolují," řekla deníku Právo Pavla Kohutová z personálního oddělení závodu údržba ocelářské firmy Arcelor Mittal Ostrava. "Že by hutní zedník dělal ještě po šedesátce, to by byla výjimka, zázrak," tvrdí vedoucí provozu údržby hutního zdiva Aleš Mičulka. Například při opravě tandemové pece je v její horní části přes 70 stupňů Celsia. Na dně, kam se oprava pak posouvá, je teplota ještě mnohem vyšší. Dělníci mají boty se speciální podrážkou do 700 stupňů Celsia, a aby se mohli postavit na dno pece, dají pod sebe dřevěnou paletu. Ta do deseti minut začne hořet, zedník ji odstrčí a dá pod sebe další. Za směnu musí jeden člověk vyzdít čtyři až pět tun zdiva, popisuje deník Právo.

 

Bohuslav SvobodaBohuslav Svoboda Pražský primátor Bohuslav Svoboda je nepochybně překvapením sezóny - a teď ho čeká její finále, píše autor 99 slov Hospodářských novin. Nedělní Svobodův výrok, že se podívá na investice Prahy 6, 10 a 13 ve firmě Key Investments a případně bude žádat "osobní odpovědnost", je po hádkách o rozdělení rozpočtové rezervy a primátorově vyhrůžce, že by mohl svolat mimořádný sněm pražské ODS, nepřeslechnutelnou výzvou k rozhodujícímu zápasu. Svoboda z Prahy 10 vzešel, stejně jako tvůrci pražské magistrátní koalice Boris Šťastný, Petr Hulínský a pak také jeden takový tamní bývalý řadový zastupitel Tomáš Hrdlička. Nyní se ve Vršovicích bojuje o celou Prahu. A nikdo by se neměl divit, kdyby v Praze za měsíc vládla úplně jiná koalice, uzavírá autor 99 slov Hospodářských novin.

 

Rozprodej nemovitostí Českých drah nabývá na tempu. Letos je v nabídce majetek za více než jednu miliardu korun, píše deník E15. Otázkou ale je, zda se podaří vše prodat. "Loni jsme za prodej nemovitostí utržili asi 390 milionů korun, předloni 205 milionů," řekl listu E15 mluvčí drah Radek Joklík. Dráhy prodávají většinou drobné nemovitosti jako jsou sklady, dílny, kůlny nebo zahrádky. V nabídce se ale najdou i bytové domy nebo výpravní budovy. Nemovitosti jsou většinou kolem kolejí nebo v areálu železničních stanic. Některé jsou přitom ve značně zchátralém stavu. "Udržovat nepotřebný majetek, chránit ho před vandaly a zloději, provádět opravy, to vše představuje obrovské náklady, které firmu zbytečně zatěžují," cituje list mluvčího Joklíka. Podle E15 jsou v nabídce i budovy, které dráhy hodlají využívat. Podnik to řeší věcným břemenem, se kterým budovy prodává. To je případ třeba stanice Trmice na Ústecku, kde je břemeno "na využití dopravní kanceláře pro potřeby obsluhy dráhy", píše deník E15.

 

Naděje věřitelů Sazky a insolvenčního správce Josefa Cupky, že se ze Sazky podaří odvolat jejího generálního ředitele Aleše Hušáka, podle Hospodářských novin definitivně padly. Představenstvo, jediný orgán, který podle stanov může během konkurzu zbavit Hušáka funkce ředitele, prakticky přestalo existovat, píše list. Z původních sedmi členů představenstva podle deníku zbyli jen tři, přitom k odvolání Aleše Hušáka je potřeba šestičlenná většina. Orgán je neusnášeníschopný, konstatuje deník. Akcionáři Sazky tak podle Hospodářských novin ztratili poslední, byť už jen formální vliv na loterijní firmu. "Problém teď bude i s podáním odvolání proti konkurzu Sazky - Aleši Hušákovi, který odvolání chystá, je nemá kdo schválit," upozornil list bývalý místopředseda představenstva Roman Ječmínek, šéf Autoklubu, jehož nedávno odvolala valná hromada Sazky. Minulý týden se funkcí v představenstvu vzdali zástupce ČSTV Tomáš Král a po něm i Jiří Laurenc, šéf asociace Sport pro všechny. Nové představenstvo Sazky může zvolit jen valná hromada jejích akcionářů. Jenomže tu teď, při neusnášeníschopném představenstvu, nemá kdo svolat. Neodvolatelný Aleš Hušák tak i v příštích týdnech zůstane generálním ředitelem Sazky, píší Hospodářské noviny.

 

Studenti, kteří v Česku neuspěli u státních maturit a chtějí dělat reparát v září, možná nebudou moci nastoupit od října na vysokou školu, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Až do letošního roku neúspěch v červnu neznamenal pro studenty neřešitelný problém. Pokud totiž odmaturovali v září, stačilo jim dodatečně přinést k zápisu na vysokou školu maturitní vysvědčení, a mohli nastoupit do prvního ročníku spolu s ostatními. Tuto praxi ale ohrožují státní maturity. Reparáty se totiž uskuteční během prvních tří týdnů v září a vyhodnocování testů spolu s vydáním vysvědčení může trvat až do října, kdy už jsou zápisy na vysoké školy uzavřené. A bez maturitního vysvědčení většina veřejných vysokých škol studenty nepřijímá, připomíná Mladá fronta Dnes.

06-06-2011