Přehled tisku

Anders Behring Breivik, foto: ISIFA/Reuters
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes se obsáhle vrací k útoku v norském Oslu a na ostrově Utoya, při kterém norský ultrapravicový extremista zastřelil téměř osm desítek lidí.

Anders Behring Breivik,  foto: ISIFA/Reuters
Mladá fronta Dnes se obsáhle vrací k útoku v norském Oslu a na ostrově Utoya, při kterém norský ultrapravicový extremista zastřelil téměř osm desítek lidí. Norská policie pátrá, zda Anders Behring Breivik neměl komplice v Praze, píše deník. Norové proto požádali české, ale i polské a maďarské úřady, aby prověřily Breivikovy kontakty ve svých zemích. Vrah totiž u soudu varoval před dalšími dvěma buňkami ve své organizaci. Vyšetřování norské policie bez dalších podrobností potvrdil i policejní mluvčí Pavel Hanták. Terorista strávil v Praze vloni šest dní a snažil se tu kontaktovat obchodníky se zbraněmi. Chtěl se spojit i s Národním odporem a Národní stranou. Česká policie tak má nyní na žádost Norů prověřit, co přesně Breivik v Praze dělal a zda tu někoho skutečně kontaktoval.


Foto: Barbora Kmentová
Sociální demokracie představila svůj recept, jak bojovat s korupcí. Uvádí to deník Právo. ČSSD navrhuje obnovit finanční policii, zprůhlednit veřejné zakázky a také elektronizovat veřejnou správu. Před nárůstem korupce v Česku v pondělí na tiskové konferenci varovala místopředsedkyně ČSSD a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Korupce podle ní trápí české občany více než nezaměstnanost. Benešová také kritizovala, že se neřeší alarmující kauzy. I stínový ministr spravedlnosti největší opoziční strany Jiří Dientsbier varoval, že korupce ohrožuje důvěru lidí v demokracii. Odčerpáváním finančních prostředků ohrožuje udržení sociálního státu, uvádí deník Právo.


Foto: ČTK
Ekologičtí aktivisté, kteří brání kácení stromů v chráněném pásmu na Šumavě, nevědí, zda mají zákony respektovat nebo ignorovat. Píše se to v komentáři Lidových novin. Jejich boj podle autora připomíná spíš pokleslé divadýlko. Dožadují se sice plnění zákona, přitom sami neberou na vědomí, že je klatovský soud vyzval, aby les opustili a ukončili blokádu. I kdyby soudní rozhodnutí nebylo pravomocné, protože dosud nebylo aktivistům z Hnutí Duha doručeno, nemohou brát "v zájmu lesa" spravedlnost do vlastních rukou, soudí autor komentáře.


Lidové noviny komentují i i to, že Česká republika přestane doplácet tzv. "slovenské penze". Ministr páce a sociálních věcí Jaromír Drábek tento problém podle autora komentáře rozetnul tak, jak si to jeho úředníci už dávno přáli: žádný důchod, žádný problém. Červnový rozsudek Evropského soudního dvora jim k tomu dal jen vítanou záminku. Tak jednoduše by to ale ministerstvu podle deníku projít nemělo. Jde totiž o do očí bijící nespravedlnost. Necelé čtyři tisíce českých občanů doplatily na rozdělení federace. Tito lidé pracovali pro slovenský podnik, po roce 1993 proto dostávali citelně nižší důchody. Ty nejkřiklavější případy odstranil Ústavní soud. Česká republika si ale na tuto správnou a lidsky citlivou praxi nezajistila po vstupu do Evropské unie výjimku. Mohl by tak vzniknout problém, ale dosud nevznikl. Svou iniciativností ho naopak způsobil český soudce Jaroslav Vlašín, který sám vznesl do Lucemburska dotaz, zda dorovnávání penzí hypoteticky nediskriminuje slovenské důchodce. Česká vláda to korunovala tím, že se vůbec nehájila, takže prohrála kontumačně. Nyní může Česká správa sociálního zabezpečení udělat na "slovenské" důchodce dlouhý nos. Právnička, která je zastupuje, ovšem říká, že slovenské penze už dorovnání nepotřebují, protože mezitím už stouply.


Věřitelé tlačí na ČSTV, chtějí lukrativní skiareály, píší Hospodářské noviny. Tělovýchovný svaz začíná řešit následky pádu Sazky. V konkurzu přišel nejen o její akcie, ale navíc se zadlužil. A teď kvůli dluhům může přijít o majetek. Věřitelé mají zálusk hlavně na krkonošské areály - především Skiareál Špindlerův Mlýn. Když se na jaře schylovalo ke konkurzu Sazky, byl o její pohledávky velký zájem. Věřitelé počítali s tím, že čím větší balík pohledávek za krachující společností budou držet, tím větší váhu bude mít i jejich slovo při konkurzu nebo restrukturalizaci. ČSTV v této situaci prodal svou pohledávku ve výši 140 milionů společnosti Gladiolus, za níž stojí skupina Penta a podnikatel Martin Ulčák. Svaz za ni dostal plnou cenu, 40 milionů ale vzápětí utratil. Jenže konkurzní správce Sazky Josef Cupka tuto pohledávku neuznal a Gladiolus bude nyní chtít 140 milionů korun od ČSTV zpět. Svaz je ale nemá, jeho šéf Pavel Kořan doufá, že se podaří dojednat splátkový kalendář. Penta přitom patří mezi zájemce o koupi špindlerovského areálu. A podle znaleckých posudků může na majetek svazu včetně "Špindlu" uvalit rychle exekuci, upozorňují Hospodářské noviny.


Ilustrační foto: Evropská komise
Jiří Bartek zaplatil vědě krutou daň, uvádí v Mladé frontě Dnes další významný český lékař a vědec, Kristián Koubek z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Připomíná přitom kauzu, na kterou nedávno upozornil právě tento deník. Mezinárodně uznávaný onkolog Jiří Bartek, který dnes vede tým vědců v Dánsku, spolupracoval v 70. a 80. letech s StB. Na svých zahraničních stážích nelegálně získával biologické materiály a unikátní přístroje, na jejichž vývoz na Východ bylo v té době uvaleno embargo, a prostřednictvím StB je dostával do Československa. Údajně tak chtěl pomoci české vědě a výzkumu. StB si jeho dobrovolné práce vysoce cenila. Kristián Koubek se nad jeho postojem a aktivitou zamýšlí s tím, že sám jako vědec nátlaku policie odolal. Stálo ho to ovšem možnost dál jezdit na zahraniční stáže, publikovat atd. Československá vědeckotechnická rozvědka patřila podle Koubka do r. 1989 k nejprestižnějším a také nejutajovanějším odborům StB. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman uvádí, že pokud by se vše zmapovalo, šlo by o prostudování 20 kilometrů materiálů. Mohou tak vyjít na světlo i jiné příběhy, upozorňuje deník.


Čeští vědci si připsali významný úspěch, jako první vyluštili genom ječmene. Píší o tom Hospodářské noviny. Český objev tak pomůže ke šlechtění odolnějších a kvalitnějších odrůd. Vědci přitom uplatnili vlastní unikátní technologii, která umožnila rozdělit velký genom ječmene na menší díly. Tím se analýza podle vedoucího českého týmu z Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslava Doležela hodně zjednodušila. Genová mapa chromozomu ječmene, kterou Češi sestavili, obsahuje informace o poloze více než 22 tisíc genů. Teď už podle Doležela chybí jen krůček k tomu, aby zjistili, který gen ovlivňuje jakou vlastnost, a mohou se dát do pěstování lepšího ječmene. Při svém výzkumu pracovali čeští vědci s kolegy z Francie, Německa, Velké Británie a Japonska.


Zámek v Kroměříži,  foto: Czechtourism
Lidové noviny upozorňují na kuriózní případ: na půdě arcibiskupského zámku v Kroměříži leželo 160 let obří plátno s výjevem zavraždění sv. Václava, které si v polovině 19. století objednal pro olomoucký chrám tehdejší arcibiskup. Autorem obrazu o rozměrech osm krát pět metrů byl uznávaný vídeňský malíř Anton Petter. Výjev, který zachytil bratrovraždu ve Staré Boleslavi, se ale arcibiskupovi nelíbil. Malíř prý příliš zdůraznil postavu Václavova bratra Boleslava, také andělé postrádali ratolesti, sv. Václavovi dokonce chyběla svatozář. Obraz, který se rozměry blíží Muchově Slovanské epopeji, tak skončil na půl druhého století v prachu na půdě. Až letos v únoru ho odtud nechal snést nynější arcibiskup Jan Graubner, aby se zjistilo, jaké škody na něm čas napáchal.