03-08-2011

Foto: Ministerstvo obrany ČRFoto: Ministerstvo obrany ČR Češi zaplatili za přepravní letouny CASA dvakrát tolik co portugalské ministerstvo obrany. V roce 2008 si Portugalci objednali celkem 12 letounů CASA C-295M, za jeden zaplatili 27,1 milionu dolarů (tehdy 418 milionů korun). Česká armáda podepsala smlouvu na nákup čtyř strojů v dubnu 2009 a za jeden dala 875 milionů korun. Napsaly to Lidové noviny s odkazem na prestižní ročenku The Military Balance, kterou vydává londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia. List uvedl, že rezort obchod od začátku prezentoval tak, že tři transportní letadla CASA armáda koupí a jedno vymění za pět svých nepotřebných bitevníků L-159. V takovém případě se cena jednoho českého stroje CASA vyšplhá až na 1 miliardu 160 milionů korun. Nákup čtyř dopravních letadel za 132 milionů eur (kolem 3,5 miliardy korun) byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Přitom ještě v době, kdy se obchod připravoval, se mluvilo o tom, že nákup měl Česko vyjít na něco přes dvě miliardy korun, píší Lidové noviny. Ministerstvo obrany tvrdí, že porovnávat nákupní ceny stejných letadel u dvou států je komplikované. "Takové srovnání bývá ošidné. Nelze srovnávat pouze samotné letouny, ale do úvahy je třeba vzít úroveň jejich vybavení či školení personálu," řekl deníku mluvčí rezortu Vladimír Lukovský. Ale zatímco Češi si objednali čtyři přepravní verze pro náklad a vojáky, ke kterým si nechali přimontovat systém pasivní ochrany, portugalská armáda měla podle Lidových novin daleko větší nároky.

 

Česká spořitelna připravuje pro český trh zcela novou banku. Ta má být modernější a výslovně cílí na lidi, kterým vadí jméno Česká spořitelna, píší Hospodářské noviny. Banka s největším počtem klientů v zemi tak reaguje jak na změnu životního stylu Čechů, tak na nástup nových konkurentů. Určitá část Čechů, a nemusí to být ani záležitost věku, má psychologickou bariéru se s brandem České spořitelny ztotožnit, řekl deníku Martin Škopek, odpovědný za retail v představenstvu Erste Group, která Českou spořitelnu vlastní. "Jde nám o lidi, kteří chtějí mít něco víc trendy, aby se tím mohli prokázat ve společnosti. Pro tuto skupinu, která je pro bankovní obchody velmi zajímavá, plánujeme přijít s novým konceptem obsluhy," dodal Martin Škopek. Jak deník uvedl, do hledáčku nové banky by se tak mohli dostat hlavně ti, kdo si užívají života, nešetří, nechtějí žádné komplikované služby a berou si půjčky a kreditní karty. Neměl by to být čistě internetový projekt. Součástí by měly být i pobočky, které by ale měly vypadat jinak než klasická síť spořitelny. Podle informací Hospodářských novin by v nich mělo být například možné pít kávu s možností posedět jako v kavárně. Stylově by pobočky mohly zapadat do vkusu lidí, kteří rádi navštěvují například řetězec kaváren Starbucks. "Takových lidí, kteří si chtějí užívat a půjčovat, je podle našich průzkumů 25 procent," řekl listu šéf České spořitelny Pavel Kysilka. Nová banka bude zaštítěna buď Českou spořitelnou, nebo Erste Group. Její start ještě není definitivní. "Z Vídně jsme dostali zelenou zmapovat trh, konečné rozhodnutí ještě nepadlo," řekla deníku mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková.

 

Ministerstvo dopravy rozhodlo, že povýší třináct čtyřproudých úseků silnic prvních tříd a dovolí na nich řidičům jezdit rychlostí 110 kilometrů v hodině. Tyto silnice zařadilo do pilotního projektu. Řidiči je poznají tak, že na vjezdech bude modrá značka Silnice pro motorová vozidla (na ní se smí jezdit 130 km/h) a následně značka pro omezení rychlosti na 110 km/h. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes. "V České republice je mnoho dobře postavených silnic a řidiči by na nich mohli bezpečně jezdit větší rychlostí než fixních 90 km/h. Chceme jim našim projektem vyjít vstříc," řekl deníku náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Záměr zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na vytypovaných silnicích první třídy podporují jak silničáři a řidiči, tak zástupci krajů. Proti není ani policie. Dlouhodobě chce ministerstvo zvýšení rychlosti na kvalitních a přehledných úsecích řešit změnou zákona. Kdy začne novinka platit, není zatím zcela jasné. Například mezi Hradcem Králové a Pardubicemi by to mělo být od září. Česko patří spolu se Slovenskem mezi několik málo států, kde musí řidiči na silnicích prvních tříd striktně dodržovat rychlost 90 km/h, napsala Mladá fronta Dnes.

 

České dráhy (ČD) vydělají na převodu 9500 zaměstnanců na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) necelých 400 milionů korun. Deníku E15 to řekl ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) s tím, že částka vychází z odborného odhadu. Proti převodu lidí byly odbory. Jejich odpor zlomilo memorandum, které odboroví předáci podepsali spolu se zástupci obou firem a ministerstva dopravy. "Je to movitý i nemovitý majetek, který SŽDC získá spolu se zaměstnanci. Je v tom zahrnuto i vykrácení nějakých vzájemných závazků," uvedl ministr Dobeš. Deník píše, že převod lidí se plánuje už léta. Je součástí transformace české železnice a jejího striktního rozdělení na dopravce a provozovatele dráhy. Rozdělení mělo být definitivní k 1. červenci, kvůli protestům odborů ale vláda transfer odložila na 1. září. Předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša listu řekl, že memorandum zajistí přesunutým zaměstnancům i na příští rok stejné sociální jistoty, jako měli u ČD. Jde například o kondiční ozdravné pobyty nebo některé mzdové požadavky. Podle odborů by mělo být konečným cílem vytvoření velkého železničního holdingu, tedy znovupropojení obou velkých organizací. Ministerstvo dopravy o tom ale jasno zatím nemá, píše deník E15.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK V případě požáru krkonošské Petrovy boudy, komplexu tři budov, které v pondělí lehly popelem, se spekuluje o úmyslném zapálení. Podle deníku Právo ale byli majitelé a památkáři blízko k dohodě. Polská firma Snowy Chalet chtěla chátrající budovu opravit a provozovat se zhruba 50 lůžky. S památkáři už se společnost dohodla na omezení původní kapacity 220 lůžek i zbourání nevýznamného objektu C. Dohoda tak značně zpochybňuje spekulace o úmyslném zapálení stavby. Přesnou příčinou požáru už začali hasiči a policisté hledat, dosud vyšetřování bránil žár. Spekulace o tom, komu zničující požár Petrovy boudy skutečně prospěl, neberou konce. "Tak si bohužel myslím, že teď je na řadě Labská bouda a problematické stavby v Krkonoších budou pomalu vyřešeny samy," píše podle deníku Právo neznámý abonent v jedné z internetových diskusí.

03-08-2011