09-08-2011

Většina českých deníků rozebírá spory kolem plánovaného pochodu gayů v Praze. Festival Prague Pride 2011 se má v sobotu v hlavním městě konat vůbec poprvé. Veřejně se proti primátorské podpoře pochodu vyslovil prezidentův vicekancléř Petr Hájek, jeho názory podpořil prezident Václav Klaus. Lidové noviny píší, že debata ohledně festivalů gayů a lesbiček rozděluje českou společnost. Hlavně na internetu se strhla vlna podpory pochodu. Na sociálních sítích se organizátorům ozývají lidé, kteří neměli zájem přijet, ale teď se rozhodli podpořit myšlenku tolerance. Sobotní pochod gayů Prahou by tak mohl být mnohem větší, než avizovaná tisícovka lidí. Do ulic by ale nemuseli vyjít jen ti, kteří chtějí akci podpořit. I odpůrců akce zjevně přibylo. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková Lidovým novinám řekla, že jí chodí desítky emailů, ve kterých lidé vyjadřují negativní postoje k Prague Pride. Očekávat se dají také útoky extremistů. Na ty je ale policie podle mluvčí Evy Kropáčkové připravená a už od středy budou policisté v centru města hlídkovat.

 

"V StB řídil udavače, teď je podplukovník policie", informuje titulek na čelní straně deníku Právo. List píše o Milanu Knoppovi, bývalém agentovi StB ve vojenské kontrarozvědce, který dnes zastává významný manažerský post na Krajském policejním ředitelství v Plzni a má hodnost podplukovníka. Z titulu své funkce se tak dostane ke všem informacím západočeských policistů, a to i k těm, které podléhají utajení. Podle zjištění listu získal totiž od Národního bezpečnostního úřadu prověrku, která ho opravňuje pracovat s důvěrnými materiály. Milan Knopp v současné době vykonává funkci koordinátora krajského policejního ředitele. Plat dostává stejný jako policisté v ředitelských a dalších významnějších velitelských funkcí. Jeho nadřízeným je pouze krajský policejní šéf Jaromír Kníže, podle nějž nemá Milan Knopp žádné velitelské pravomoci a nemůže vydávat rozkazy. Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil deníku Právo řekl, že Úřad "není oprávněný sdělovat informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby".

 

Vít BártaVít Bárta Část poslanců za ODS podle Hospodářských novin zvažuje, že nepodpoří policejní žádost o zbavení imunity neformálního lídra Věci veřejných a předsedy poslaneckého klubu strany Víta Bárty, který čelí podezření z korupce. Premiér Petr Nečas dokonce už na jednání grémia řekl, že Bártovo vydání zřejmě nepodpoří. Jeho postoj přitom bude klíčový pro většinu poslaneckého klubu ODS, píše list. "Řekl, že podle jeho názoru jde o politickou kauzu a že by byl nebezpečný precedens dovolit, aby do dění uvnitř politických stran zasahovala policie," cituje deník jednoho z členů grémia. Petr Nečas ale Hospodářským novinám vzkázal, že o Bártově záležitosti se teprve bude na poslaneckém klubu ODS jednat. O vydání Víta Bárty by měla Poslanecká sněmovna rozhodnout na své příští schůzi na konci srpna. Ještě předtím, 25. srpna, bude o jeho vydání jednat mandátový a imunitní výbor, který sněmovně doporučí, jak hlasovat, připomínají Hospodářské noviny. Policie chce Víta Bártu stíhat kvůli podezření, že uplácel své bývalé stranické kolegy Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí. Spolu s ním požádala o vydání bývalého poslance za VV Jaroslava Škárky. Zatímco Jaroslav Škárka o vydání požádal, Vít Bárta se ještě nevyjádřil. Podle informací listu se ale snaží sehnat podporu pro to, aby vydán nebyl. A to především u ODS a části ČSSD a KSČM, píší Hospodářské noviny.

Na jiném místě stejný list uvádí: Policie chce stíhat neoficiálního šéfa Věci veřejných Víta Bártu kvůli podezření z uplácení svých kolegů. K podstatě obvinění se už není třeba vracet, těžko hledat někoho, kdo by příběh Bárta-Škárka-Kočí neznal, píše autor 99 Slov Hospodářských novin a pokračuje: Už nyní se ale objevují informace, že snaha policie muže narazit na neochotu poslanců zbavit Bártu poslanecké imunity a umožnit tak policii dělat svou práci. Vláda Petra Nečase, a Věci veřejné v ní, získala mnohé voliče právě na slib, že přístup politiků ke korupci v Česku změní. Zatím to vypadá přesně naopak. Na jakém jiném případu by chtěla své sliby vláda lépe demonstrovat než na případu Bárta? Nedojde-li k vydání, nikdy nepadne verdikt vinen či nevinen. Zůstane jen obecné povědomí o skupině vyvolených nedotknutelných, uzavírá autor 9 Slov Hospodářských novin.

 

"Češi se bojí krize. Peníze na důchod mění na zlato," hlásá jeden z titulků v Mladé frontě Dnes. List uvádí, že v Česku mohou lidé od poměrně krátké doby kupovat zlato po malých gramových cihlách. Jejich zájem o obchod prý ale roste stejně rychle, jako strach z hospodářské krize. Češi vidí v nákupu zlatých cihel způsob střádání na důchod místo penzijního připojištění. Zlato je jednoduše jistota, jeho cena prudce roste. A podle Puncovního úřadu už nikdy neklesne pod tisíc dolarů za troyskou unci. Finančníci jsou ale ohledně zlata skeptičtí. Výhodnější je podle nich nakupovat akcie velkých firem, které jsou stabilní a mají trvalou hodnotu. Puncovní úřad teď také vydal varování před podvodníky, kteří využívají zlaté horečky a nabízejí falešné zlaté cihly. Laika mohou padělky z mosazi zmást. Mají totiž falešné razítko i certifikát Puncovního úřadu. Tvar cihly je podlouhlý, jiný než originály, které jsou přibližně čtvercové. Padělky váží 400 gramů a prodejci je nabízejí za 400 tisíc korun, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

A ještě jednou tento deník. List zjistil, že v souvislosti se zvýšením sazby DPH u knih a tiskovin na 14 procent knihovníci doufají, že jim přibude čtenářů. Zároveň si ale uvědomují, že budou muset pečlivěji promýšlet, jaké knihy nakoupí. Dosavadní praxe byla většinou taková, že knihovny nakoupily všechny knihy, které vyšly. Přednost teď budou mít hlavně díla, o které je mezi čtenáři zájem. Ačkoliv ceny knih pravděpodobně porostou, poplatky za registraci do knihovny se nezmění. Navíc zvyšování cen knih může knihovnám pomoci, protože lidé nebudou chtít utrácet a raději si knihu půjčí, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Na velmi zajímavou akci, kdy si v kavárně můžete koupit třeba Bibli kutnohorskou nebo předhusitský zákoník, upozorňuje deník Právo. Jde však jen o napodobeniny, které teď vystavuje Literární kavárna Právnické fakulty v Praze. Za kopii Bible kutnohorské, jejíž originál pochází z roku 1489, zaplatíte 165 tisíc korun. Rozsáhlou příručku středověkého zákonodárství z let 1413 až 1419, kde jsou zahrnutá všechna světská práva, lze v kavárně koupit za 140 tisíc korun. Faksimile přesně kopírují i řemeslné zpracování a původní technologie. Jsou tak jen těžko odlišitelné od originálu. Přinést si domů kopii knihy, jíž na světě existuje 20 výtisků, jako je tomu v případě Bible kutnohorské nebo zákoníku, jehož originál je uložen v archívu hlavního města a nikdy se nevystavuje, ovšem neznamená získat jen cennou, pěkně svázanou knihu, píše deník Právo.

09-08-2011