17-08-2011

Václav Klaus, foto: Vláda ČRVáclav Klaus, foto: Vláda ČR 7. března 2013 vyprší prezidentovi Václavu Klausovi mandát pro druhé funkční období v čele Česka. Ani poté nehodlá podle svých slov zmizet z veřejného života. Jak uvádí Lidové noviny, v politice se lze udržet několika způsoby: potřebné zázemí mu může dodat projekt nové konzervativně-pravicové strany. Politologové si myslí, že Klaus by s novou stranou uspěl. Prezident má podle nich dost příznivců, kteří by mu pomohli přesáhnout pětiprocentní hranici, která je pro vstup do parlamentu nutná. Jak uvádí například Daniel Kunštát, "Klaus je velmi silná osobnost. Když ho srovnáte například s Milošem Zemanem a Janou Bobošíkovou, tak on je zcela jiný formát. A tihle dva neuspěli s novými stranami jen těsně." Podle Kunštáta navíc pořád existuje v českém politickém spektru místo pro myšlenky, které by případná nová Klausova strana mohla zdůrazňovat. Někteří odborníci však předpovídají, že Václav Klaus se bude po roce 2013 spíše věnovat přednáškám než politice.

 

České justici hrozí příští rok opakování stejného scénáře jako na podzim 2009. Tehdy soudům došly peníze, dlužily obhájcům, zástupcům ex-offo, znalcům i účastníkům řízení za nevrácené soudní poplatky. Jak píše deník Právo, také schválený rozpočet na rok 2012 prý zajistí chod justice jen na tři čtvrtě roku. Můžeme se jen dohadovat, zda peníze dojdou v říjnu nebo v listopadu, popsal Právu situaci ekonomický náměstek ministra spravedlnosti Pavel Kasík. Rozpočet počítá pro resort s částkou přes 20 miliard, z níž po odečtení nákladů na mzdy a sociální dávky zbude na provoz justice přes 4 miliardy. Je přitom třeba zajistit ostrahu a stravu pro rekordní počet vězňů, ale také přibližně o pět procent narůstající agendu soudů. Ve věznicích je přes 23 tisíc vězňů, dalších 5400 čeká na výkon trestu na svobodě. Po léta neměněný limit na stravní dávky 48 korun za den pro jednoho vězně také objektivně nestačí, uvedl náměstek.

 

Několik špatných zpráv přineslo úterý české ekonomice. Jak uvádí Hospodářské noviny, první přišla ze zahraničí. Ekonomiky zemí, kam míří nejvíce českého zboží, rostou pomaleji, než se čekalo. Varovné zprávy přišly z Německa, Francie i ze Slovenska. Druhou špatnou zprávou je propad cen, za které české firmy prodávají své zboží. Peněz v ekonomice tak přibývá jen pomalu. Není proto dost prostředků na růst mezd a investic, který by odpovídal současnému oživení. Slabý je v důsledku toho i výběr daní. Třetí špatnou zprávou je zpomalení české ekonomiky, která vzrostla jen o 2,4. Podle statistiků navíc stále platí, že růst je tažen prakticky pouze zahraniční poptávkou po českém zboží, zatímco tuzemské domácnosti i vláda šetří, a táhnou tak ekonomiku dolů. Bez investic mají firmy nižší zisky a platí tedy i nižší daně. O to více zesiluje tlak na úsporná opatření vlády, jejíž rozpočet se stále potýká s vysokým schodkem. Podle ekonomů ale přichází v tomto směru mírné zlepšení a tržby firem začínají pomalu růst.

 

Nemůžete sehnat léky? Lékárny je prodávají do ciziny, píše titulek Lidových novin. Český pacient dostane od doktora recept na lék na vysoký tlak. V lékárně se ale dozví, že ho nemají. Totéž uslyší i v dalších. Pokud ale přijde v Německu ve stejnou dobu a s receptem na týž lék do lékárny německý pacient, sežene ho bez problému. Důvod? České lékárny zneužívají díry v zákoně. Místo toho, aby nakoupené léky nabízely pacientům v tuzemsku, prodají je na zahraniční trh, kde stojí několikanásobně více. Léky pak na českém trhu chybí. Lékárna si totiž může pořídit distribuční povolení, což zákon umožňuje. Pak nakoupí například 5000 léků, polovinu dá do lékárny, druhou prodá jinému distributorovi, který s léky zamíří do ciziny. Nejčastější typy léků, po kterých je poptávka, jsou léky na vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovku, na hubnutí či nespavost.

 

Česko má ostudu, píše Mladá fronta Dnes. Filipínská ambasáda v Praze totiž pomáhala své vyděšené občance, která tvrdila, že ji napadl lékař Jaroslav Barták. Žena u něj pracovala jako hospodyně a ambasáda jí zajistila letenky do vlasti. Zní to jako špatný vtip, ale je to pravda. Zatímco český velvyslanec na Filipínách zachraňoval v hlavním městě Manile Češku Lucii ze spárů lékaře Bartáka, v Praze se o pouhý měsíc dříve odehrávala obdobná scéna. Jde už o osmé svědectví proti Bartákovi. Předchozích sedm žen, jeho asistentek, vypovědělo, že je známý lékař opakovaně trýznil. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, Bartáka se jeho oběti bály. Vyhrožoval jim smrtí a svými kontakty do nejvyšších pater politiky, justice a policie. A vlivné lidi skutečně znal. V minulosti je zval na dobročinné akce české pobočky Lions Clubu, světové charitativní organizace. Poté, co lékař zjistil, že čelí trestnímu oznámení, začal objíždět špičky justice a policie. V pondělí dorazil na Pražský hrad a chtěl se zaštítit autoritou prezidenta. Podle vicekancléře Petra Hájka jej však hlava státu nepřijala. Barták veškerá obvinění popírá s tím, že jde o pomstu zaměstnankyň.

 

Foto: Marcin Jochimczyk / Stock.XCHNGFoto: Marcin Jochimczyk / Stock.XCHNG Česká mincovna chce v říjnu vydávat vlastní investiční zlaté mince. Může je prodávat bez DPH, protože získala licenci od svého novozélandského protějšku. Jejich cena tak bude jen mírně vyšší než stejně těžkých zlatých cihel, píšou Hospodářské noviny (HN). "Váhu budou mít od dvou uncí do jednoho kilogramu," řekl deníku ředitel mincovny Radek Šulta. Cenu kilogramu odhaduje nejvýše na 1milion 100 tisíc korun. Kilogram zlaté cihly nebo slitek přitom stojí zhruba milion korun. Na rubu mince bude vyobrazena britská královna Alžběta, motiv na lícové straně ještě není určen. Mince budou určeny zejména sběratelům a investorům. Teoreticky s nimi půjde platit i na Novém Zélandu, rozhodně by to však nebylo výhodné. Mincovna se nyní musí vyrovnat s velkým zájmem o zlaté cihly a slitky. Jen minulý týden u ní Češi koupili zlato za 100 milionů korun. Mincovna přitom nabízí investiční zlato teprve čtyři měsíce.

 

Noční můru zažívají pacienti opavské psychiatrické léčebny. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, léčí se tam závislosti, neurózy a deprese. Přitom jim přímo před okny létají desítky černých havranů a od rána slyší hlasité krákání. V Opavě žije zřejmě největší havraní populace u nás. Lákají je sem více než sto let staré vzrostlé stromy. Vedení psychiatrie se snaží jejich stav snížit. Marně, proti je zákon. Největší problém je u neurotických a depresivních pacientů, uvádí primář Libor Chvíla. Téměř tisícovka havranů také plení okolní pole a sady. Léčebna shání vyjádření odborníků, organizuje petici a chce se obrátit na místní odbor životního prostředí. Odborníci jim však moc šancí nedávají. Havrani jsou chráněni a nesmí se ani plašit.

 

Foto: Alan Vernon, Creative Commons 2.0Foto: Alan Vernon, Creative Commons 2.0 Čeští strnadi nezpívají všude stejně, mají svá nářečí. Tomu se věnuje unikátní projekt České ornitologické společnosti, do kterého se může zapojit každý milovník přírody a ptactva. Jak píše deník Právo, jeden z nejpočetnějších ptáků u nás, strnad obecný, byl letos vyhlášen Ptákem roku a dočkal se i ojedinělého zájmu amatérských a profesionálních ornitologů. Strnadů vytrvale ubývá. Jen za posledních 30 let z českých luhů a hájů zmizelo až milión těchto pěvců. Výrazní jsou svým jednoduchým hlasem. Jenomže jejich zpěvy podle ornitologů totožné nejsou. Přes Česko zřejmě prochází hranice mezi dvěma hlavními nářečími. Ornitologové nyní shromažďují nahrávky a čeká je náročné vyhodnocování více než 500 strnadích trylků z různých koutů republiky. Strnad je veliký asi jako vrabec a kromě nezaměnitelného hlasu má samec výraznou citrónově zbarvenou hlavu a o něco světlejší tělo.

17-08-2011