20-09-2011

Se zelenými zdroji končíme - hlásá titulek rozhovoru Mladé Fronty dnes s novým šéfem energetické firmy ČEZ Danielem Benešem. Jak řekl Beneš deníku, jeho prioritou bude podpora jaderné energie. Tvrdí, že jít jinou cestou by znamenalo „vydat se do spárů ruského plynu". Firma by podle představ vlády měla více spolupracovat při energetické strategii země, na což upozornil premiér Petr Nečas. Beneš v Mladí Frontě také dodal, že společnost ČEZ se bude soustředit spíše na domácí trh. Zatím byl totiž proslulý svoji snahou o expanzi, i když podle nového ředitele byly vždy výhodné a nejednalo se o žádné zásadní chyby. Firma je podle Daniela Beneše nyní v dobrém stavu a nepotřebuje žádný zásah krizového manažera zvenčí.

 

Pročištěný vzdělávací plán ministerstva školství vede k tomu, že se před dětmi budou tajit důležitá fakta z oboru sexuální východy, soudí deník Mladá Fronta Dnes. |Navrhuje totiž vypustit pasáže o onemocnění AIDS nebo informace o zneužívání. Podle listu protestuje jak stínový ministr školství Marcel Chládek, tak i sexuologové. Podle nich se jedná "nikoli o krok, ale o deset kroků zpátky," cituje list sexuoložku Hanu Fifkovou. Příručka pro děti vznikla v období ministra Ondřeje Lišky, jeho nástupce Josef Dobeš ale nechal příručku z webových stránek ministerstva stáhnout. Podle Mladé fronty dnes ministr Dobeš podlehl tlaku konzervativních sdružení rodičů, jako je například Výbor na obranu rodičovských práv. Ti chtějí dosáhnout toho, aby sexuální výchova byla volitelná. "Je třeba na místě školáky informovat, že se nemají stýkat s cizími lidmi, ale už nemusí vědět, co všechno by s nimi ti lidé mohli provádět," cituje list předsedkyni sdružení Výbor na obranu rodičovských práv Annu Brychtovou.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Z problému Šluknova se stala politická hra. V rubrice Názory Lidových novin to tvrdí ekonom Tomáš Prouza. Problém má podle něj dvě roviny - bezpečnostní rovinu a rovinu „nového definování podoby české společnosti." Obnovení pořádku podle něj neznamená nasazení těžkooděnců, ale dlouhodobou a účinnou pomoc hlavně místních policistů. „Skutečné řešení je bohužel složitější a vyžaduje to, čeho se státu obvykle nedostává - kreativitu a odlišný přístup k původcům problémů a jejich obětem," píše ekonom. Poučení by si měli vzít podle komentáře v Lidových novinách od newyorského starosty Rudy Giulianiho. Ten nastavil politiku „nulové tolerance" a zefektivnil síť policistů. Plošné škrty jsou podle Prouzy líbivé, ale chybí nový systém nastavení sociálních dávek. Systém by měl umět posoudit potřebnost a posílit pravomoc sociálních pracovníků a starostům. Ti by určovali, kdo si podporu zaslouží a kdo ne. Podmíněná pomoc by motivovala i ty, kteří chtějí pracovat a změnit tak svůj život. „Taková změna bude ovšem náročná a přinese méně politických bodů než populistická hesla," zakončuje svůj komentář Tomáš Prouza.

 

Lidové noviny se věnují také volbě nového šéfa veřejnoprávní České televize. Předseda televizní rady Milan Uhde totiž chce, aby zítřejší hlasování bylo veřejné. Může to podle něj napravit pověst rady. Proti je podle Lidových novin většina radních a politiků. Radní Dana Eklová se vyjádřila, že tajná volba je svobodnější, jiní se domnívají, jak napsal list, že jde o „změnu pravidel za pochodu." „Nemluvil jsem se všemi radními, a tuším, že zdaleka ne každý kolega bude pro. Ale věřím, že o tom alespoň uvažují," řekl Uhde. Listu předseda v rozhovoru prozradil, že by rád předešel spekulacím o nekalém pozadí volby. Obává se také toho, že volba ředitele soudně napadnou někteří kandidáti. Žalobu zatím chystá jeden z vyřazených - Fero Fenič. „Nikdo neví, jak soud rozhodně. Bylo by ale úplně nejhorší, kdybychom zvolili nového ředitele, on půl roku úřadoval a až pak se dozvěděl, že ředitelem dále není," uzavírá Uhde.

 

Vlastimil Rampula, foto: Alžběta ŠvarcováVlastimil Rampula, foto: Alžběta Švarcová Deník Právo si všímá situace kolem nedávné kauzy odvolání Vlastimila Rampuly. Odvolání bývalého Vrchního státního zástupce v Praze by mělo být doplněno a zpřesněno - na tom se podle listu shodla rozkladová komise, která zasedala v pondělí. Ministr Pospíšil se ovšem nemusí verdiktem komise řídit. Komise navrhuje vyslechnutí dalších svědků, konkrétně ředitelku odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na státním zastupitelství Marcelu Kratochvílovou. Návrh na odvolání Rampuly podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na jaře. Rampula byl v minulosti kritizován za to, že do konce nedotáhl závažné hospodářské kauzy.

 

Registr přestupků byl v létě ještě moc drahý, dnes má být lékem. To píše deník Právo s odkazem na vládní politiku, která nejdříve registr odmítla a po nepokojích na Šluknovsku ho opět přijala. Náklady na zřízení registru se přitom odhadovaly na 170 milionů korun. Roční provoz by podle listu měl spolykat 30 milionů korun. Podle deníku Právo by ministr Jiří Pospíšil ještě zlepšil dopad tohoto registru tím, že by zavedl takzvanou kriminalizaci přestupků. Znamená to uplatnění vyšších postihů při opakovaných trestních činech. List dále připomíná, že jednotlivé státní organizace jako je dopravní policie, cizinecká policie nebo ministerstvo pro místní rozvoj mají své registry, ty ale nejsou vůbec propojeny.

 

Fakultní nemocnice zveřejní čekací doby na operace. Od listopadu bude podle Hospodářských novin možné na internetu zjistit, kde budou pacienti čekat na zákrok nejdéle. Mohou si tak vybrat správnou nemocnici. Podle listu jsou velké rozdíly v čekacích dobách v rámci celé republiky. Třeba V Plzni je čekací doba na umělý kyčelní kloub půl roku, zatímco v Olomouci je to rok a půl. Je to závislé především na penězích, kterými nemocnice disponují, upozorňuje list. Smlouvy mezi nemocnicemi a pojišťovnami se totiž jedna od druhé velmi liší. Ministr zdravotnictví Leoš Heger Hospodářským novinám řekl, že doufá, že své žebříčky zveřejní i krajské nemocnice. Zatím to totiž probíhá pouze v ministerstvem přímo řízených nemocnicích. Podle listu by od příštího roku měly být nastaveny limity, dokdy musí být pacient s danou diagnózou ošetřen. Leoš Heger v listu upozorňuje, že problém s nastavením lhůt by neměly mít ani zdravotní pojišťovny a doufá, že najdou potřebné finance.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Emisní povolenky pro firmy podle Hospodářských novin stále zůstávají problémem, který neumí vyřešit politici. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a ministr průmyslu a obchodu Milan Kocourek jsou pro bezplatnou distribuci povolenek, připomíná list. Této možnosti navrhuje využít odborník Michal Šnobr. V rozhovoru zdůrazňuje, že „vláda se může rozhodnout pro cokoli, třeba i pro to, že nebude dávat žádné povolenky zdarma. Ale myslím si, že je to úplně nejhorší rozhodnutí, které může udělat," uzavírá analytik a odborník na energetiku Michal Šobr v Hospodářských novinách. Ministr financí Miroslav Kalousek je naopak proti tomu, aby je stát rozdával zadarmo. Vidí v nich další způsob, jak získat peníze do státního rozpočtu. "Shoda na tom, jak příběh emisních povolenek dopadne, se nerýsuje ani na jiných frontách. To zvyšuje i tak vysoký tlak, který jenž kolem emisních povolenek vzniká," konstatují Hospodářské noviny.

20-09-2011