12-10-2011

Foto: ČTKFoto: ČTK Všechny české deníky na svých prvních stranách přinášejí informaci o pádu slovenské vlády. Vládní koalice se rozpadla kvůli tomu, že Slovensko jako jediná země eurozóny nepodpořilo navýšení fondu finanční stability. Mladá fronta Dnes připomíná, že premiérka Iveta Radičová spojila hlasování parlamentu o takzvaném eurovalu s důvěrou svému kabinetu. Tento krok měl okamžitý dopad v Evropě. "Přivoláváte mi infarktový stav," cituje například deník portugalského premiéra Pedra Passose Coelha, když telefonoval slovenské šéfce kabinetu. Ta se marně snažila přesvědčit poslance, aby euroval podpořili. Lidové noviny píší, že podle Radičové se hlasovalo nejen o finanční podpoře krachujícím ekonomikám, ale také o dobrém jménu Slovenska ve světě. Proti se ale postavili poslanci vládní strany Svoboda a solidarita. Podle jejího šéfa Richarda Sulíka hlasování zachránilo evropským daňovým poplatníkům stovky miliard eur. Hospodářské noviny ale připomínají, že slovenské "ne" neznamená konec rozšíření fondu. Vůdce opozice Robert Fico naznačil, že euroval podpoří, pokud dojde k předčasným volbám nebo alespoň rekonstrukci vlády. Hospodářské noviny citují i Britský The Telegraph, který rebela Sulíka nazval hrdinou všech nespokojených Evropanů.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Podle deníku Hospodářské noviny vědu nejvíc podporují firmy, stát je až druhý. Zjistil to Český statistický úřad. Podle listu soukromé podniky investovaly do vlastního výzkumu třicet miliard korun a dalších pět miliard dostaly od státu. Na českém rozpočtu na vědu zůstávají závislé takové instituce, jak je třeba Akademie věd, píše list. Pomáhají také zahraniční dotace. Loni vysoké školy a Akademie věd inkasovaly 24 miliard korun. Podle listu jsou zbytečně oddělené výzkumy ve firmách a na školách. Firmám ovšem školy nechybí. Hrají si "na svém písečku", který je zaměřený především na aplikovaný výzkum. "Propojení mezi podnikovou a veřejnou sférou vůbec není. Za posledních dvacet let jsem u nás viděl jen pár naprostých výjimek, kdy tato spolupráce přinesla nějaký ekonomický přínos," řekl Karel Šperlink, prezident Asociace inovativního podnikání v ČR. Rektor ČVUT Václav Havlíček tyto výtky v Hospodářských novinách uznává. Listu řekl: " Akademici se neradi vážou na přesné termíny. Raději bádají neohraničeně. Průmysl však potřebuje konkrétní výsledky v konkrétním čase."

 

Stamiliony korun do spřátelených firem léta odcházely z loterijní společnosti Sazka. Píší to Hospodářské noviny. Společnost se nedávno dostala do insolvence a musel být ustaven insolvenční správce. Ke krachu ji dovedly nejen dluhy za stavbu libeňské sportovní O2 arény, ale i právě ony obrovské platby, které posílala spřáteleným partnerům. Ze spolupráce se Sazkou těžila společnost Atlanta Safe a další společnost, za kterou stojí podnikatel a lobbista Martin Ulčák. Byl to přítel tehdejších manažerů Sazky. Za poradenské služby inkasovala firma Atlanta Safe jen v letech 2003 a 2004 přes 337 milionů korun. "Jako minoritní akcionáři jsme to nevěděli," řekl v listu šéf Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl. Za konzultace Sazka neplatila přímo, ale přes různé prostředníky. K největším obchodním partnerům Sazky patřila firma Geco, která provozovala terminály. I zde figuroval Martin Ulčák s dalším ze svých společníků. Martin Ulčák se pokoušel společně se skupinou Penta letos zadluženou loterijní společnost převzít, ale neuspěl, píší Hospodářské noviny.

 

Foto: Hnutí DuhaFoto: Hnutí Duha Ekologičtí aktivisté, kteří na Šumavě blokovali kácení smrků napadených kůrovcem, chtějí podat žalobu na západočeského policejního ředitele Jaromíra Knížete. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes. Aktivisté chtějí, aby se Kníže omluvil za policejní zákrok proti protestujícím. Opírají se o rozhodnutí plzeňského soudu z minulého týdne, podle něhož zásahová jednotka zákrok přehnala. Plzeňská policie i nadále trvá na tom, že její zásah na Šumavě byl v souladu se zákonem. "Chceme, aby se nám tento plukovník omluvil za brutální zákrok, při němž bylo zraněno mnoho lidí, kteří nikoho neohrožovali," řekl mluvčí blokády Vratislav Vozník. Policisté podle něj zranili aktivisty údery a kopy tak, že museli vyhledat lékařské ošetření. Protestující prý nejvíce šokoval bojový úder, jímž jeden z policistů srazil k zemi člověka, který se přišel zeptat, co bude s jeho zadrženou dcerou. Incident je zaznamenán na videu.

 

Papež Benedikt XVI., foto: ČTKPapež Benedikt XVI., foto: ČTK Prezident pozval papeže do Česka, hlásí titulek článku v deníku Právo. Václav Klaus odeslal papeži Benediktu šestnáctému „oficiální, prezidentský zvací dopis" k další návštěvě České republiky v roce 2013 k oslavám 1150. výročí příchodu svatého Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Deník si všímá vývoje Klausova názoru na církev. Píše, že před mnoha lety český prezident přirovnával katolickou církev ke spolku zahrádkářů, a dnes neuplyne měsíc, aby se nesetkal s církevními představiteli. Právo spekuluje, že Klaus svým zvýšeným zájmem o církev sleduje politické cíle a hodlá získat konzervativní voliče pro svou případnou budoucí stranu. Prezident to odmítl s tím, že jakékoliv jeho činy vzbudí spekulace.

 

Za zneužití fotografie známé osobnosti bez jejího souhlasu v bulvárním tisku by mohla vydavateli hrozit sankce v podobě dvojnásobku tržní ceny, za jakou by souhlas celebrity se zveřejněním normálně koupil. Podle dnešního vydání deníku Právo novinku přináší návrh občanského zákoníku. Předlohou se v úterý zabýval ústavně-právní výbor sněmovny. "Dnes jsou nároky poškozených na odškodnění tak malé, že to pro vydavatele nepředstavuje žádné zásadní problémy, i když prohrají soud," řekl deníku poslanec Stanislav Polčák, který s návrhem přišel. Podle něj se doposud vysouzené částky pohybovaly zpravidla v řádu desítek tisíc korun, nejvyšší nepřesáhla několik stovek tisíc. Navrhuje proto vztáhnout na ochranu osobnosti stejná kritéria, jimž už dnes podléhají autorsky chráněná díla, například hudební skladby.

 

Někteří ministři české vlády se nedomluví žádným cizím jazykem a v Bruselu při jednáních se neobejdou bez tlumočníka. Jak poukazují Lidové noviny, například ministr školství Josef Dobeš by z angličtiny a němčiny neudělal ani státní maturitu. Dobeš, který se domluví jen rusky, letos do Bruselu nejel ani jednou a o dotacích na vzdělání za sebe nechává vyjednávat svého náměstka. Zdaleka nejhorší jazykové znalosti má podle listu ministr vnitra Jan Kubice. Když se nedávno účastnil jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu, byli z něj čeští zástupci nešťastní. Anglicky totiž neumí vůbec, pokračují Lidové noviny. Neschopnost ministrů domluvit se cizím jazykem má přitom vliv i na další aktivity, jako například navazování důležitých osobních vazeb nebo jednání v kuloárech.

 

Jan Kubiš (vlevo) a Jozef GabčíkJan Kubiš (vlevo) a Jozef Gabčík Na muzeum parašutistů, které vznikne v rodišti jednoho z nich - Jana Kubiše - v Dolních Vilémovicích, stát nedá ani korunu. Píší to dnešní Lidové noviny Obec podle listu oslovila s projektem ministerstvo obrany, to ale odmítlo. Domek Jana Kubiše se přitom od válečných dob téměř nezměnil a vyžaduje opravy ve výši tři až čtyři miliony korun. Podle starostky obce má stavení velkou historickou hodnotu, je třeba ale opravit omítky a udělat delší úpravy. Obci podle Lidových novin nezbylo nic jiného než uspořádat sbírku, v rámci které už vybrala půl milionu korun. Na financování se podílela i elektrárenská firma ČEZ, která dala 400 tisíc korun. "Těší mě ale i dary v hodnotě dvou nebo tří stovek," řekla listu starostka Dolních Vilémovic Jana Boušková.

12-10-2011