30-11-2011

Azbest znamená hrozbu pro tisíce škol a nemocnic, píše Mladá fronta Dnes. Kvůli této nebezpečné látce hrozí podle deníku nejen školákům, ale i desítkám tisíc obyvatel Česka plicní nebezpečí včetně rakoviny. Azbest je totiž součástí mnoha budov, které byly postaveny v 70. a 80. letech a které nyní procházejí rekonstrukcí. A právě při ní se azbest ze stěn domů uvolňuje. Jen v Českých Budějovicích byly tento týden uzavřeny dvě nově zrekonstruované školy. Žáci dostali několik dní volno a nadále se budou muset učit v náhradních prostorách. Hygienici naměřili ve školách nebezpečnou koncentraci škodlivé látky. Hlavní hygienik Michael Vít teď chce nařídit kontrolu ve všech školách, jejichž budovy z období socialismu byly nedávno rekonstruovány. Přitom se nejedná jen o školy, ale i o nemocnice nebo administrativní budovy, které se stavěly z tzv. boletického betonu. Jeho součástí byly i azbestové desky. Při současných opravách se tyto desky narušují a azbest se dostává do vzduchu. Domy je možné opravovat i bezpečně, připomíná deník. Azbest je ale třeba likvidovat podle přísných pravidel. Zakázku ale obvykle dostane firma, která je nejlevnější.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Premiér má nové akademiky na rozdělování miliard, píší ve svém komentáři Lidové noviny. V čase, kdy se všude v rozpočtech škrtá, jsou vědci jedinou imunní skupinou. Ve státním rozpočtu je na výzkum rezervováno 25 miliard a zhruba stejná částka by tam měla zůstat i v příštích letech. Ať už se ekonomika propadne se sebehlubší recese. Pokud si máme vybrat nějakou prioritu, je prozíravé vsadit právě na vědu, píše deník. Sama investovaná suma ale nic nezaručuje. I když se na vědu utrácí víc, nedá se zatím říct, že by stejně rychle stoupala úroveň nových nápadů a řešení. Jako u každé investice, je třeba pár let počkat, co z pokusu vyjde. Rozdělování vědeckých peněz ale připomíná spíš kastovní obranu zažitých pořádků, která konkurenci příliš nepřeje. Ve staré vládní radě pro vědu a výzkum připomínalo jednání akademiků spíše porcování poslaneckého medvěda. V nové radě, kterou teď schválila vláda, jsou jména akademiků a průmyslníků, od kterých se snad dá čekat vyšší zájem než přihrávání státních miliard své škole nebo ústavu.

 

Dvě třetiny Čechů dají ročně na charitu nejvýše pět set korun. Uvádí do deník Právo. Na různé charitativní projekty přitom do této částky přispívají i lidé, kteří musejí obracet doslova každou korunu. Jednorázově je ochotno na humanitární účely přispět stokorunou až 62 procent obyvatel Česka. Čtvrtina Čechů si přitom myslí, že charita je spíše jen pro bohaté. Pro deset procent jsou příspěvky na humanitární účely jen prostým vyhazováním peněz. A šest procent občanů považuje vybírání peněz za citové vydírání těch, kterým nic nechybí. Podle Ondřeje Škorpila z ČSOB, která průzkum dobročinnosti organizovala, Češi ještě podporu charitativních projektů nevnímají jako samozřejmou součást svého života, jako je tomu v západoevropských zemích. V českých rodinách se o potřebě dobročinnosti příliš nemluví. Polovina rodin v anketě uvedla, že tento aspekt ve výchově zcela pomíjí a děti k dobročinnosti nevede, píše Právo.

 

Český lékař Jan Petrášek z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze objevil způsob léčby akutního selhání jater. Informují o tom Lidové noviny. Doktorand spolu se svým školitelem Milanem Jirsou zjistili, že lék používaný na revmatoidní artritidu může ochránit játra mírných konzumentů alkoholu před cirhózou. Petrášek tento svůj poznatek ověřil a potvrdil během pobytu ve Spojených státech na pokusných zvířatech. Nyní zbývá dokázat, že lék bude stejně účinkovat i u člověka. "Pokud se to potvrdí, bude možné výsledky výzkumu použít pro léčbu lidí, kteří léta konzumují alkohol ve společensky únosné míre a jejichž játra ještě fungují," říká Petrášek. Jeho objev nedávno ocenila porota soutěže Česká hlava. Mladý lékař přitom bude působit v USA ještě další dva roky. V Česku má problémy s alkoholem přibližně 25 procent mužů a deset procent žen. Podle odborníků zhruba 26 tisíc lidí lze označit za alkoholiky, připomínají Lidové noviny.

 

Nejlepší nemocnice je podle spokojenosti pacientů a zdravotníků i z hlediska finančního zdraví Nemocnice Na Homolce v Praze. Na druhém místě skončila Nemocnice Strakonice a na třetím Nemocnice Třinec. Vyplývá to z průzkumu sdružení HealthCare Institute, který zveřejnily Hospodářské noviny. Účastnilo se jej 30.689 pacientů a 4095 zdravotníků. Homolka obhájila absolutní vítězství z loňska. V samostatném žebříčku oblíbenosti u pacientů zvítězil Masarykův onkologický ústav v Brně a u zdravotníků Karvinská hornická nemocnice. Nemocnice Na Homolce je zase podle HealthCare Institute finančně nejzdravější. Navíc se Homolka dostala na třetí místo v žebříčku oblíbenosti u zaměstnanců nemocnic a na páté u pacientů, což jí nakonec dohromady vyneslo první příčku v absolutním pořadí. Nejdůležitějším faktorem při hodnocení kvality nemocnice je pro pacienty ochota personálu. Na té záleží 23 procentům Čechů.

 

Příští rok má být v pendolinech Českých drah (ČD) na trase mezi Prahou a Ostravou k dispozici připojení na internet. A následně ve zhruba 400 vozech na dálkových spojích kategorie EuroCity a InterCity, píše Mladá fronta Dnes. Dráhy už vybraly firmu, která má internet zavést a pět let provozovat. Vyhrála nabídka společnosti Simac Technik, jíž ČD zaplatí 20 milionů korun. Dopravce bude nabízet internetové připojení zdarma, ačkoli dříve mluvil o tom, že by bezplatný internet byl jen v první třídě. Bezplatné internetové připojení chce mít ve vlacích i společnost LeoExpress, která vyjede na trať mezi Prahou a Ostravou během příštího roku. Na trati mezi Prahou a Ostravou už nabízí internetové připojení ve vlaku RegioJet. Jeho kvalita je kolísavá, cestující mívají problémy s připojením i na desítky kilometrů dlouhých úsecích.

 

Ilustrační fotoIlustrační foto O 74 milionů korun může přijít Ředitelství silnic a dálnic. Ztratilo totiž smlouvy na rekonstrukci desetikilometrového úseku výpadovky I/52 z Brna na Mikulov. Píší to Hospodářské noviny. Konsorcium firem D.I.S., Eurovia, Firesta-Fišer a Silnice Brno, které zakázku získalo před třemi lety, má ve svých smlouvách dodatek, podle něhož se mají mzdy lidí, kteří na rekonstrukci pracovali, navýšit o 82 procent. ŘSD tvrdí, že nic takového v původních smlouvách nebylo, ale nemůže to kvůli chybějícím dokumentům dokázat. Podalo proto trestní oznámení. Je podezření, že se smlouvami bylo manipulováno a že tam ten dodatek původně nebyl, řekl deníku Jiří Švorc, který ŘSD vedl do začátku září. Smlouvy měl mít v trezoru jeho předchůdce Alfréd Brunclík, jenže když ho Švorc loni v létě vystřídal, byly už údajně pryč. Brunclík je nyní v zahraničí, HN se s ním nepodařilo spojit. ŘSD se kvůli ztrátě smluv obrátilo na policii. "Je možné, že budeme nuceni uhradit zvýšenou cenu stavby, kdy právě nemožnost prokázání originálního znění smlouvy může vést ke škodě ve výši 74 milionů korun," píše se v trestním oznámení. Navíc to byl jeden z důvodů, proč Česko vrátilo Bruselu 600 milionů korun, jimiž na stavbu přispěl.

 

Českou anketu Maurerův Grand Restaurant vyhrála letos pražská restaurace Terasa U Zlaté Studně, která loni obsadila druhé místo. V letošním ročníku skončil druhý Radisson Blu hotel, Alcron, třetí pak Radisson Blu hotel, La Rotonde. Uvedl to server Lidovky.cz. V první desítce Maurerova výběru nastalo jako každý rok několik změn. Nejvýraznější je propad loňského a předloňského vítěze La Degustation Boheme Bourgeoise až na čtvrté místo. Z TOP 10 byla také vyřazena restaurace Allegro v hotelu Four Seasons, která je jako jediná v Česku nositelem michelinské hvězdičky. V současné době se totiž rekonstruuje. Průvodce je sestaven na základě nezávislých názorů od dobrovolných hodnotitelů, kteří tajně a za svoje peníze ohodnotili letos 705 gastronomických podniků v České republice. Maurerův výběr Grand Restaurant obdržel 7427 hodnocení od 457 hodnotitelů, kteří projedli přes pět milionů korun.

30-11-2011