Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hackeři zaútočili na web vlády i ochránců autorských práv, uvádí Mladá fronta Dnes. K útokům se přihlásilo hnutí Anonymous. Vadí mu, že lidé musí platit při nákupu prázdných CD nebo DVD jakýsi autorský poplatek, jakoby na ně chtěli pirátsky zkopírovat hudbu. Hnutí také nesouhlasí s tím, že se Česko připojilo k mezinárodní protipirátské smlouvě.

Hackeři zaútočili na web vlády i ochránců autorských práv, uvádí Mladá fronta Dnes. K útokům se přihlásilo hnutí Anonymous. Vadí mu, že lidé musí platit při nákupu prázdných CD nebo DVD jakýsi autorský poplatek, jakoby na ně chtěli pirátsky zkopírovat hudbu. Hnutí také nesouhlasí s tím, že se Česko připojilo k mezinárodní protipirátské smlouvě. Hackeři se už v pondělí nabourali do stránek České protipirátské unie. Protesty proti cenzuře internetu a protipirátským zákonům probíhají po celém světě. aktivisté napadli stánky polského parlamentu, americké FBI a na sobotu dokonce pohrozili zablokováním Facebooku.


Vít Bárta
Hospodářské noviny komentují žalobu na neoficiálního lídra vládní strany Věci veřejné a šéfa jejího poslaneckého klubu Víta Bártu. Policie ho podezírá z uplácení poslanců vlastní strany. Rychlost, s jakou žalobci pohnali Bártu před soud, je na české poměry kosmická, píše deník. Až dosud nestanul před soudem kvůli úplatkům politik s tak vysokou funkcí. Na druhé straně je podivné, že obžalovaný dál zůstává špičkovým politikem a vyjednavačem v nejvyšších patrech vládní koalice. Každopádně je důležité, aby proces s Bártou proběhl nanejvýš spravedlivě. Je ošemetné opřít žalobu o svědectví poslankyně Kristýny Kočí, která tvrdí, že jí Bárta vnutil úplatek, když přitom sama vyhořela na detektoru lži. Sám Bárta se ovšem na detektor ani neodvážil jít. Aféra nicméně urychlila odhalení, že Bárta chtěl propojit svůj byznys s politikou. Fakt, že tím přispěl k úpadku politiky, je už tak prokázán v plném rozsahu.


Dánové, kteří nyní předsedají Evropské unii, hodlají za veškeré audiovizuální služby zaplatit maximálně 2,3 milionu eur (asi 58 milionů Kč). To je zhruba devětkrát méně, než firmě Promopro zaplatil v ČR bez veřejné soutěže za stejný servis tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Píše to deník Právo. Celková odměna pro Promopro za ozvučení předsednictví činila 525 milionů korun. Analytici Finančního analytického útvaru ministerstva financí loni spočítali, že na plnění státní zakázky pro firmu Promopro nebylo podle smlouvy použito minimálně 240 milionů korun. Přes všechna tato zjištění i důkazy, kdo nesl za prokazatelně zpronevěřenou státní zakázku hlavní odpovědnost, je i po roce od jejího vypuknutí ticho po pěšině, napsalo Právo. Policie se případem od loňského února zabývá s podezřením na spáchání trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní špinavých peněz.


Policii zažaluje známý pražský advokát Václav Vlk kvůli plošnému odebírání vzorků DNA. Uvedly to Lidové noviny. Sliny, z nichž se poté izoluje DNA, musí policisté podle interního pokynu policejního prezidenta Petra Lessyho z října 2010 povinně odebírat všem obviněným z úmyslných trestných činů. Na závažnosti činu nezáleží. Vlk zastupuje klienta viněného z majetkového trestného činu a povinný odběr slin ho překvapil. Podle žalobkyně je ale odběr legální. Advokát se tedy rozhodl policii zažalovat. Proti plošnému získávání vzorků DNA od všech obviněných se postavil také ústavní soudce Jan Musil. Do lidských práv se podle něj má zasahovat co nejméně a odběr se má týkat jen takových činů, kde to má smysl. Policie ale se snížením počtu trestných činů, na něž by se odběr vzorku DNA vztahoval, nepočítá. Pachatelé se podle ní často dopouštějí zločinů znovu a například od krádeží mohou postupně přejít až k vážným násilným činům.


L-159,  foto: Ministerstvo obrany ČR
Španělský výrobce dopravních letadel CASA vrátí Česku jeden z pěti letounů L-159, které české ministerstvo obrany před dvěma roky vyměnilo za stroj CASA C-295. Výrobce tak vynahradí Česku újmu způsobenou technickými potížemi dopravních letadel, píše deník Právo. Ministr obrany Alexandr Vondra už podle listu podepsal se zástupci firmy dodatek ke smlouvě. Vláda Mirka Topolánka přitom při nákupu čtyř letounů CASA tvrdila, že jej schválila bez výběrového řízení právě proto, aby udala L-159. Španělsko ale o ně nemělo zájem. Nákup letadel CASA byl kritizován jako předražený, podle Lidových novinČeši tehdy zaplatili za stroje CASA dvakrát tolik co Portugalci. Letouny navíc nesplňovaly požadavky na dostatečnou ochranu a dosud neprošly uživatelskými zkouškami. Vyměněný letoun L-159 přitom stojí nečinně ve španělských hangárech a nepotřebné letouny nebyly prodány.


Lidové noviny varují, že v léčbě dětí nastane chaos. Od dubna totiž budou lékaři v případě zákroků, u kterých by dětem hrozilo riziko, požadovat souhlas obou rodičů. Týká se to i očkování a operací. V případě, že souhlas obou rodičů nebude, obrátí se lékaři na soud, aby dítěti určil opatrovníka. Pediatrům se nový zákon nelíbí. Podle nich nebude prakticky možné, zejména u rozvrácených rodin, sehnat podpisy obou rodičů. "Nevím, jestli si zákonodárci uvědomili, že u nás je víc než 50 procent rozvedených manželství," zlobí se například předseda Sdružení praktických dětských lékařů Pavel Neugebauer. Průtahy přitom podle lékařů mohou ovlivnit zdraví dítěte. To platí typicky pro očkování. Výklad zákona je přitom nejasný. Podle některých právníků se týká jen nepovinného očkování. Lékaři se ale obávají, že pokud nebudou striktně vyžadovat souhlas obou rodičů, čekají je soudní tahanice. Ministerstvo zdravotnictví zatím změnu pravidel nechystá. Podle předsedy zdravotního výboru sněmovny Borise Šťastného by se zákon mohl změnit nejdřív příští rok.


"Zázrak" u Srbské Kamenice, díky němuž přežila letuška jugoslávských aerolinií při havárii letadla u severočeské obce, je stále obestřen tajemstvím. Okolnostmi pádu z údajně více než desetikilometrové výšky, což tehdejší letušce Vesně Vulovičové vyneslo zápis do Guinnessovy knihy rekordů, se 40 let poté zabývá britský deník The Independent i srbský list Politika. Samotná Vulovičová v rozhovoru s britským listem znovu přiznala, že si pamatuje až na procitnutí v nemocnici. Nyní dvaašedesátiletá Srbka žije sama ve zpustlém bělehradském bytě se svými kočkami. "Kdykoli na neštěstí pomyslím, převládá u mě znepokojivý pocit viny, že jsem přežila, a rozpláču se,"řekla listu The Independent. Letuška však nikdy nedokázala přesně popsat, co se v osudný den stalo. Let JU 367 z Kodaně do Záhřebu skončil v lese u Srbské Kamenice. Zahynulo tehdy 23 pasažérů a čtyři členové posádky. Československá státní bezpečnost i jugoslávští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že letoun roztrhla časovaná bomba. Tu prý na palubu umístili separatisté z chorvatského fašistického hnutí ustašovců. Před třemi lety rozvířili dva investigativní novináři, Peter Hornung a Pavel Theiner, spekulace, že letoun McDonnell Douglas DC-9-32, zaměněný za nepřátelský letoun, sestřelil ve výšce pouhých 800 metrů MIG československého letectva. Odvolávali se přitom na dokumenty z českého Úřadu pro civilní letectví. Zatímco úřad tvrzení novinářů odmítl, mluvčí Guinnessovy knihy rekordů nevyloučil možnost, že mediální svět v roce 1972 naletěl na podvod.