Přehled tisku

tyc_semafory.jpg
0:00
/
0:00

Obhájce výtvarníka Romana Týce Michal Pokorný protestuje proti trestu pro umělce u ministra spravedlnosti. Píše to Mladá fronta Dnes. Týc si odpykává měsíční trest za výměnu panáčků na desítkách pražských semaforů. Obhájce je přesvědčen, že se Týcův případ vůbec neměl dostat k soudu.

Obhájce výtvarníka Romana Týce Michal Pokorný protestuje proti trestu pro umělce u ministra spravedlnosti. Píše to Mladá fronta Dnes. Týc si odpykává měsíční trest za výměnu panáčků na desítkách pražských semaforů. Obhájce je přesvědčen, že se Týcův případ vůbec neměl dostat k soudu. Napsal proto ministrovi dopis, ve kterém ho žádá, aby podal stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona. Podle něj došlo ke špatnému právnímu posouzení celé té věci. Ministr Pospíšil deníku také řekl, že se bude případem zabývat. Zda stížnost podá, rozhodne v řádech týdnů. Roman Týc nastoupil do pankrácké věznice koncem minulého týdne. Odsouzen byl za svoji akci se semafory. Panáčky na světlech vyměnil za figurky v různých žertovných pozicích. Soud jej odsoudil k šedesátitisícové pokutě a nařídil mu uhradit škodu, která vznikla dopravnímu podniku. Škodu autor uhradil, pokutu ale platit nechce, protože by tím podle svých slov uznal, že spáchal trestný čin. K případu Romana Týce se vrací i deník Právo v komentáři bývalého šéfa Národní galerie Milan Knížáka. Ten zdůrazňuje, že se Týc stylizuje do role rebela a mučedníka a není schopen realisticky nést následky svých činů. Pozastavuje se také nad mediálním humbukem, který Týcovo zatčení vyvolalo.


Petr Nečas  (vpravo) a David Cameron,  foto: ČTK
Smlouvě o fiskální unii, kterou v pátek podepisují lídři 25 evropských zemí, se v českých denících věnují hned dva komentáře. Smlouvu nepodepíšou Česko a Velká Británie, jak už dříve oznámily. V Lidových novinách se Daniel Kaiser vrací právě k otázce spolupráce Česka a Británie. Premiér Nečas jeho protějšek David Cameron totiž na summit přijeli vlakem z Londýna. Daniel Kaiser má za to, že Česko "nedělá Británii křoví ani užitečného idiota." Podle něj může Česko svým postojem vydělat, když se připojí k tradičně euroskeptické Británii. Pod titulkem Češi a Britové na nesouhlasu vydělají komentuje v Mladé frontě Dnes rozhodnutí obou zemí nepodepsat europoslanec Martin Callanan. Oceňuje fakt, že obě země společně vydaly dopis, kde obhajují společný trh Unie. Falešným argumentem je pro něj i to, že podepsáním fiskální smlouvy země obchodně utrpí. Europoslanec zakončuje svůj komentář názorem, že o izolaci obou zemí nemůže být řeč. Stojíme u vzniku nového paradigmatu Evropské unie pro jednadvacáté století, dodává David Callanan v komentáři pro Mladou frontu Dnes.


Detektivové chtějí začít stíhat některé aktéry takzvané kauzy Promopro z doby českého předsednictví EU před třemi lety. Píší to Hospodářské noviny. Podle informací deníku se obvinění vyhne ministru obrany Alexandru Vondrovi, který tehdy jako ministr za Evropu za předsednictví zodpovídal. V kauze Promopro se jednalo se o zakázku na tlumočení či videopřenosy a další služby. Firma Promopro podnikatele Jaroslava Veselého tehdy dostala zakázku od úřadu vlády bez soutěže. Úřad jí zaplatil 525 milionů korun. Celkem 378 milionů pak od Veselého odešlo údajným dodavatelům Promopra a peníze poté odtekly do zahraničí, připomínají Hospodářské noviny. Když nyní detektivové kauzu otevřeli, nenašli důkazy, že by přímo ministr Vondra zakázku ovlivňoval. Stíháni ale mají být někteří z bývalých Vondrových podřízených a podnikatelé, kteří peníze vyvedli do ciziny, dodává deník.


Hospodářské noviny informují o tom, že čeští vědci z Masarykovy univerzity vytvořili počítačový program, který zacvičuje mladé mediky. Vytváří totiž cosi jako virtuální léčbu, píše list. Pokud by totiž měli medici léčit bolesti na skutečných lidech, budou více čekat než pracovat. Program umožní studentům simulaci zkoušení oživování při dopravních nehodách, lokální umrtvení nebo alergické reakce. Studenti si práci s programem pochvalují. Program velmi věrohodně simuluje choroby a pokud student vybere chybný zákrok a pacient mrtvý, rozsvítí se okamžitě nehezký nápis Rest in peace, tedy "odpočívej v pokoji." Autoři programu chtějí jeho funkce rozšířit a spolupracovat i se zahraničními univerzitami, dodávají Hospodářské noviny.A u Hospodářských novin ještě zůstaneme. Informují o tom, že čeští vědci z Masarykovy univerzity vytvořili počítačový program, který zacvičuje mladé mediky. Vytváří totiž cosi jako virtuální léčbu, píše list. Pokud by totiž měli medici léčit bolesti na skutečných lidech, budou více čekat než pracovat. Program umožní studentům simulaci zkoušení oživování při dopravních nehodách, lokální umrtvení nebo alergické reakce. Studenti si práci s programem pochvalují. Program velmi věrohodně simuluje choroby a pokud student vybere chybný zákrok a pacient mrtvý, rozsvítí se okamžitě nehezký nápis Rest in peace, tedy "odpočívej v pokoji." Autoři programu chtějí jeho funkce rozšířit a spolupracovat i se zahraničními univerzitami, dodávají Hospodářské noviny.


Foto: Archiv Českého rozhlasu
Policejní prezident Petr Lessy podle Lidových novin stanovil nový strop pro odměny pro podřízené. Všichni policisté mohou dostat odměnu maximálně ve výši tří hrubých platů, píše deník. Pokud má náměstek prezidenta nasmlouvanou mzdu 70.000 Kč, tak na odměnách podle listu může dostat maximálně 210.000 korun. V minulosti pro ně byl z pokynu ministra stanoven limit na 250.000 korun, krajští ředitelé a šéfové celorepublikových útvarů mohli dostat každý za rok nejvýše 200.000 korun. "Už předem ale říkám, že vzhledem k rozpočtu nepočítám s tím, že takové částky budou vypláceny,"řekl Lidovým novinám policejní šéf. Sám Lessy přitom v minulosti limity odměn porušil, v řadě případů o desítky tisíc korun. Prověřovala ho kvůli tomu policejní inspekce, která ale v polovině února konstatovala, že Lessy překročením limitů při udělování odměn policejním šéfům trestný čin nespáchal. Na horních hranicích odměn se Lessy a Kubice dohodli loni v červenci, konstatují Lidové noviny.


Zvýšením daní u elektřiny, plynu a částečně i uhlí a topných olejů v příštích dvou letech má státní rozpočet získat 6,2 až miliardy korun. Je to jeden z návrhu ministra financí Miroslava Kalouska, píší Hospodářské noviny. Největší dopad má mít na domácnosti zdražení plynu. "Vše se ale teprve připravuje, nejedná se o finální čísla,"řekl listu mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Zdražení plynu by se dotklo 1,5 milionu domácností, které by tak zaplatily více o několik stovek ročně. Ministerstvo totiž uvažuje o zrušení výjimky, podle které platí spotřební daň 30,60 Kč na megawatthodinu jen velkoodběratelé, ačkoli domácnosti ne. Sjednocení daně pro velkoodběratele i domácnosti žádají teplárny. "Současná situace je absurdní. Vždyť teplárny dodávají teplo právě domácnostem. Oproti lidem, kteří mají vlastní kotel, jsou tak ostatní znevýhodněni,"řekl Hospodářským novinámředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Plynaři jsou ale proti. "Ta výjimka tam byla proto, aby se topilo ekologicky šetrným plynem. Když plyn příliš zdraží, lidé se začnou odpojovat a začnou opět pálit odpadky a uhlí,"řekl deníku prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka. V tom případě podle něj hrozí i zdražení distribučních služeb.


Internet zdarma ve veřejných knihovnách zřejmě zůstane. Píše dnešní Mladá fronta Dnes s tím, že státu se pravděpodobně podaří potřebné peníze zajistit. "Nechceme nechat knihovny na holičkách. Peníze najdeme v rozpočtu ministerstva vnitra nebo ministr Kalousek najde jiný zdroj,"řekla deníku ministryně. Podle předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků Víta Richtera je v Česku připojeno k internetu přibližně 3100 knihoven v menších obcích a městech. Knihovnám teď ale hrozí, že se budou muset kvůli nedostatku peněz od státu od internetu 28. března odpojit. Veřejné knihovny musí bezplatné připojení k internetu poskytovat zdarma. Podle Richtera jde do konce roku o necelých 19 milionů. "Už 11 let platí vyhláška, podle které musí veřejná knihovna nabídnout i bezplatný internet, aby mohla být uznaná za veřejnou knihovnu,"řekl Richter. Kdyby se tak prý peníze na internet nenašly, zanikla by kvůli tomu i řada knihoven, píše deník.