Přehled tisku

Miroslav Kalousek (vlevo) a Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny ve svých 99 slovech kritizují dopad vládních úspor. Premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek se podle autora sloupku rozčílili, že snaha vlády ozdravit státní rozpočet se vykládá jen jako nevídané zvyšování daní a zapomíná se přitom na úspory.

Miroslav Kalousek  (vlevo) a Petr Nečas,  foto: ČTK
Hospodářské noviny ve svých 99 slovech kritizují dopad vládních úspor. Premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek se podle autora sloupku rozčílili, že snaha vlády ozdravit státní rozpočet se vykládá jen jako nevídané zvyšování daní a zapomíná se přitom na úspory. Účetně sice mají pravdu, jenže z pohledu klientů státu, tedy voličů, je dopad úspor i vyšších daní stejný - lidé musí omezit spotřebu. A zápisné na vysokých školách místo školného je z tohoto pohledu jen jiný způsob přerozdělování. Skutečnou úsporou by byla výrazně vyšší efektivita státu. A to není jen rušení několika ministerstev a úřadů. Jde o zásadní reformu systému, jaká by odpovídala digitálnímu věku. A také konec provizí, odklánění peněz a klientelismu. Ani o jednom nepadlo při vyčíslování úspor slovo, uvádějí Hospodářské noviny.


Alexandr Vondra
Vláda se vyrovnala s krizí, kterou vyvolaly Věci veřejné. Klid ale vydržel jen jeden den, píší Lidové noviny. Objevil se totiž staronový strašák - kauza Promopro. Ministr obrany Alexandr Vondra kvůli ní čelil opakovaně výzvám k rezignaci. Svou roli bude muset zřejmě vysvětlovat znovu, protože protikorupční policie kvůli předražení zakázek z doby českého předsednictví Evropské unii zadržela pět osob. Dalším čtyřem doručili detektivové obvinění. Všechny policie podezírá z praní špinavých peněz. Mezi obviněnými je i majitel firmy Promopro Jaroslav Veselý, dopis o stíhání dostala i tehdejší Vondrova náměstkyně Jana Hendrichová. Sám Vondra zatím jakékoli své pochybení odmítal. Jak se postaví k poslednímu vývoji kauzy, nebylo podle deníku do jeho uzávěrky známé. Premiér Nečas pouze vzkázal, že k případu nemá informace.


Vít Bárta u Obvodního soudu v Praze,  foto: ČTK
Vít Bárta, šéf poslanců Věcí veřejných, odejde ze své funkce, pokud bude odsouzen za korupci. Deníku Právo to řekla jeho manželka, místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová. Podle ní by se vzdal i poslaneckého mandátu. Státní zástupkyně navrhla Bártovi za uplácení podmínečný trest. Podmínku chce i pro bývalého véčkaře a dnes nezařazeného poslance Jaroslava Škárku, a to za přijetí úplatku. Poslední vývoj ve Věcech veřejných včetně probíhajícího soudu s jejich neformálním lídrem stranu štěpí na příznivce Bárty a křídlo kolem vicepremiérky Karoliny Peake. Ta už styl Bárty i oficiálního šéfa VV Radka Johna kritizovala. O situaci ve straně bude jednat její grémium. Klasnová ale debaty o novém předsedovi strany považuje za předčasné, podle ní chybovalo celé vedení.


Pavel Bém
Bývalý pražský primátor a donedávna také poslanec ODS Pavel Bém přijde nejspíš v příštích týdnech o funkci místopředsedy školského výboru ve sněmovně i o jedenáctitisícový příplatek k platu poslance, který je s ní spojen. Jak ale píše deník Právo, příští týden si Bém může své funkce ještě užít. Povede totiž delegaci výboru do Finska. Poslanci tam chtějí přebírat zkušenosti v oblasti vzdělávacího systému. Sněmovnu přijde jejich cesta na 300 tisíc korun. Pak už ale Béma čekají podle deníku méně příjemné chvíle. Bude totiž zřejmě odvolán z funkce místopředsedy, protože jako dnes už nezařazený poslanec zabírá post, který podle koaličních dohod patří ODS. A ta se o něj nedá připravit. Nevyloučil to ani místopředseda poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda. Stejný osud stihl koncem února i bývalého poslance ODS Michala Doktora, který byl po odchodu ze strany odvolán z postu místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru. Bémovi by tak k jeho poslanecké funkci mohl zůstat jen post místopředsedy podvýboru pro vědu a vysoké školy s příjmem přes 91 tisíc korun i s náhradami, píše Právo.


Česko si ve Washingtonu staví novou ambasádu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Stavbu futuristické budovy schválila ve středu vláda. Problémem je jen její cena: nová ambasáda má stát v době velkého šetření 579 milionů korun. Dosavadní zastupitelský úřad byl postaven v r. 1969 a nyní už dosluhuje. Potřebuje opravy kanalizace, elektroinstalace i klimatizace. Ministerstvo zahraničí chce stavbu nové budovy zaplatit z prodeje jiných objektů. Ministr Schwarzenberg proto nenárokoval peníze z napjatého státního rozpočtu. Stavba by měla být zahájena v r. 2014 na pozemku, který je v majetku českého státu. Stará mise by se pak zbourala. Projekt dlouhodobě kritizuje opozice. Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek říká, že Česko kvůli úsporám odchází z mnoha rozvojových zemí, kde stojí za to udržet diplomaty kvůli obchodu. Náklady na budovu ve Washingtonu se podle něj navíc stejně vyšplhají k miliardě korun.


Energetický a průmyslový holding (EPH) navyšuje kapitál, připraveny jsou nákupy a investice za 130 miliard korun. Zároveň se změní vlastnické podíly všech tří akcionářů EPH, kterými jsou finanční skupiny PPF a J&T a podnikatel Daniel Křetínský. Největším, téměř polovičním akcionářem české energetické dvojky se stane skupina PPF Petra Kellnera, píšou Hospodářské noviny. Podle spolumajitele J&T Patrika Tkáče stoupne pozice PPF na 44,5 procenta, J&T bude ovládat 37 procent a podíl Daniela Křetínského klesne na 18,5 procenta. Doposud měly PPF a J&T každá 40 procent a Křetínský 20 procent. Nejbližším nákupním cílem je Slovenský plynárenský priemysel (SPP), lídr slovenského energetického trhu. Na prodej je 49 procentní podíl společností E.ON Ruhrgas a GDF Suez. Hodnota obchodu se podle analytiků může pohybovat kolem 2,5 miliardy eur (62 miliard Kč). Prodej ale musí posvětit slovenská vláda, která je majoritním akcionářem. Slovenský premiér Robert Fico i ministr hospodářství Tomáš Malatinský se už nechali slyšet, že stát o navýšení svého podílu v SPP patrně usilovat nebude, protože na to nemá peníze.


Zapomeňte na košty a folklorní akce, píší Lidové noviny v souvislosti s vládními škrty. Ministerstvo financí chce zavést spotřební daň na víno a moravští vinaři si stěžují, že to dá zásadní ránu vinařství jako jednomu z posledních dobře fungujících odvětví zemědělství. Podle nich se po zavedení daně vrhne část prodeje do šedé ekonomiky, a stát tak stejně prodělá. Ministr Kalousek čeká, že daň vynese řádově stovky milionů korun ročně. Tvrdí ale, že ji nechce pro všechny. Zdaněna nebude až téměř třetina domácí produkce. Chce prý osvobodit drobné vinaře a zatížit ty, kteří pijí dovážená levná krabicová vína. Experti si zatím netroufají odhadnout, jak by se promítla uvažovaná daň 10 korun za litr vína do jeho ceny. Zdražilo by sice krabicové víno, řadě přívlastkových vín, jimiž se Morava chlubí, by ale cena stoupla natolik, že už by za ně lidé nebyli ochotni platit. Vinaři také připomínají, že spotřební daň na víno už zavedli v Maďarsku, brzy ji ale zase zrušili. Vinařské velmoci ji nevybírají prakticky nikde na světě. Autoři protestu připomínají, že víno dává na Moravě živobytí desítkám tisíc lidí nejen při výrobě, ale i v turistice.


Podle Mladé fronty Dnes se o tom, že jsou adoptované, budou muset děti dozvědět ještě před nástupem do školy. Rodičům to ukládá nový občanský zákoník, který začne platit za necelé dva roky. Pokud rodiče tuto povinnost nesplní, může se s nimi dítě v dospělosti soudit. Psychologové tvrdí, že s informací o své adopci se lépe vyrovná dítě v předškolním věku, nežli třeba v pubertě. Vláda chce práva adoptovaných dětí ještě prohloubit, každý adoptovaný by měl mít právo se dozvědět, kdo jsou jeho skuteční biologičtí rodiče. Ke změnám přiměly stát mezinárodní organizace, které chrání práva dětí. Česko se k nim přidává postupně. Kromě práv adoptovaných dětí řeší například právo dítěte, aby se ho soudce při rozvodu rodičů zeptal na jeho názor, píše deník.