Přehled tisku

Vlasta Parkanová, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Lidové noviny se vrací k případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, kterou chce ze sněmovny vydat policie kvůli nákupu armádních letounů CASA. Parkanovou chtějí stíhat za to, že na nákup letadel nenechala udělat znalecký posudek o obvyklé ceně.

Vlasta Parkanová,  foto: ČTK
Lidové noviny se vrací k případu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, kterou chce ze sněmovny vydat policie kvůli nákupu armádních letounů CASA. Parkanovou chtějí stíhat za to, že na nákup letadel nenechala udělat znalecký posudek o obvyklé ceně. Stát ale podle listu může chtít 658 milionů korun za nákup letounů po zbrojařské společnosti Omnipol, pokud ovšem vláda uzná, že Česko o ně při nákupu přišlo. V žádosti o zbavení imunity Parkanové policisté podle Lidových novin odkazují na zákon o majetku, který vymáhání připouští. V zákoně se píše, že pokud sjednaná cena překročí přípustnou výši, je dohoda neplatná. Vyplatit by se měl právě rozdíl mezi sjednanou cenou a novou cenou. Ten podle policejních odhadů činí 658 milionů korun, zdůrazňuje list. Firma Omnipol, která letadla nakoupila a pak prodala české armádě, na dotaz deníku neodpověděla, uvedly LN.

Vlastu Parkanovou najdeme i na titulní straně deníku Právo. Píše, že důkazy pro její případ sbírali detektivové celé měsíce. K dispozici měli také desítku zpráv, píše deník, včetně finančních a týkajících se zbrojařské firmy Omnipol. Policisté vyslechni asi patnáctku lidí včetně náčelníka Generálního štábu Vlastimila Picka nebo náměstka ministra obrany Martina Bartáka. Posudek pro samotnou policii vypracovala firma American Appraisal, která dospěla k tomu, že zakázka na letouny byla předražená. Společnost je v Česku už velmi zavedená, píše deník Právo. Pracovala pro ministerstvo financí zahraničních věcí i řadu firem. Sama poslankyně Parkanová se hájí tím, že povinnost zadat znalecký posudek není opřena v zákoně.


Hospodářské noviny píší o novele stavebního zákona. Ta by mohla developerům usnadnit vyjímání pozemků z pozemkového fondu. Základní cena za vyjmutí, kterou zákon stanovuje do 15 korun za čtvereční metr, se dnes násobí řadou koeficientů. Zohledňují kvalitu půdy či umístění pozemků v chráněných oblastech. Konečná suma za pozemek tak může stoupnout až na desetinásobek. Podle listu poslanci navrhují snížit koeficienty, v některých případech by neměly by platit vůbec. Podle listu je to přitom rok, co stát platby po dvaceti letech zvýšil kvůli tomu, že developeři živelně zabírali kvalitní půdu. "Tahle změna je nepřípustná. Boří původní pravidla, která zafungovala, aby developeři přestali ve velkém zabírat půdu," cituje list Daniela Vondrouše, odborníka na ekologickou politiku z asociace ekologických organizací Zelený kruh. Poslanci novinku podle listu schovali do stavebního zákona jako takzvaný přílepek, tedy druhý zákon, který s tím původním nesouvisí. Kdo z poslanců na výboru pro veřejnou zprávu změnu zákona přednesl, nelze zpětně dohledat, píše list.


Lidové noviny přinášejí rozsáhlý článek o úmrtí disidenta Jaroslava Šabaty. Byl to vášnivý polemik, laskavý oponent, ale především bytostný spojovatel a sjednocovatel, píše o něm místopředseda Senátu Petr Pithart. Vzpomíná na to, že v roce 1968 byl důležitou postavou takzvaného Vysočanského sjezdu, který ale pozdější Husákův režim prohlásil za neplatný. V roce 1985 prosazoval sjednocení Německa dávno před západním diplomaty, pokračuje Petr Pithart. Před sametovou revolucí byl autorem manifestu Hnutí za občanskou svobodu, které oslovilo desetitisíce lidí. Působil v 90. letech v Brně, kde soupeřil s Petrem Cibulkou, autorem prvních neoficiálních seznamů spolupracovníků tajné komunistické bezpečnosti. Jeho snem bylo spojení sociálních demokratů a křesťanských demokratů, píší Lidové noviny. Byl intelektuálem a představitelem moravského disentu, jeho kořeny byly ale na moravském venkově a on se k nim stále vracel. K úmrtí Jaroslava Šabaty se v rozsáhlém materiálu i v komentáři vrací i Mladá fronta Dnes a deník Právo.


Další železniční společnost plánuje vyjet na české koleje, píše deník Mladá fronta Dnes. Jde o firmu Arriva, která patří pod německý koncern Deutsche Bahn. V návrhu jízdního řádu platného od prosince si objednala kapacitu na provozování vlaků mezi Prahou a Velvary a také spojů z Prahy do Českého Krumlova, píše deník. "Máme zájem vstoupit na českou železnici během platnosti příštího jízdního řádu. Záleží to na mnoha faktorech, zejména na výsledcích jednání s kraji,"řekl deníku jednatel firmy Arriva vlaky Jaroslav Richter. Pro Mladou forntu Dnes ale dodal, že zatím není definitivně jasné, zda a kdy vlaky vyjedou. Záležet bude na tom, zda se podaří firmě získat na jejich provoz i příspěvek od Středočeského a Jihočeského kraje. Arriva zatím tají, jaké vlaky na tratě nasadí. Nemá jít o nové soupravy, ale o starší modernizované, píše deník.


Schizofreniky nikdo nekontroluje, píše Mladá fronta Dnes. Zdůrazňuje, že za poslední půlrok zabili pět lidí, naposledy se tak stalo ve středu. Odborníci kritizují systém péče o tyto nemocné. V Česku jsou dvě desítky velkých psychiatrických ústavů, ale nedostatečná síť psychiatrických ambulancí. Také by bylo více potřeba asistentů, kteří by kontrolovali nemocné poté, co opustí velkou léčebnu, píše Mladá fronta Dnes.I ministerstvo zdravotnictví chystá reformu české psychiatrie. Ne všichni lékaři ale souhlasí s tím, že by měli být v permanenci opatrovníci. Stačil by lékař, který spolupracuje s rodinou a na její žádost by se o schizofrenika postaral. Měl by asistovat také při převozu do léčebny při zhoršení stavu. Přítomnost policistů někdy totiž vede k tragédiím, píše list. Na Zlínsku policista zastřelil schizofrenika, který se zabarikádoval v bytě a pak chtěl proti policii použít sekeru.


V Afghánistánu začala talibánská sezóna, píše deník Právo. Proti zimním i jarním měsícům se teď odstřelování základen stalo každodenní realitou. Čeští vojáci v provincii Lógar zatím měli velké štěstí, konstatuje list. Sice jsou pod palbou, rakety ale končí v okrajových zónách. Reportér listu popsal, že v krytu proti raketám jsou pracovníci provinčního rekonstrukčního týmu několikrát za den. Právo připomíná, že v Afghánistánu zemřeli za pět let dva čeští vojáci, kteří najeli na minu, další zemřel v přestřelce, jeden po útoku atentátníka a jeden pod sesuvem půdy. Pro americké a britské vojáky je to skoro denní chleba, popisuje Právo. Češi ale jezdí do bezpečnějších míst. V Lógaru je 200 českých vojáků, kteří mají za úkol jistit české inženýry a vodohospodáře. Český tým letos dokončuje rozdělané projekty a na konci roku odjede domů, v Afghánistánu zůstanou instruktoři afghánských policistů, zakončuje deník.


Řízení letového provozu chce lepší technologii a bude do ní investovat miliardu korun. Deník E15 popisuje, že státní instituce, která dbá na bezpečnost létání, reaguje na zvýšení počet letů na českém nebi. Chce pořídit novou pozemní síť a také počítačové technologie. Čeští dispečeři se dočkají nového vybavené řídícího sálu. Nejstarší hardware a software je starý asi 15 let. Současný systém řízení letů funguje od roku 2001, kdy nad vzdušným prostorem ČR přelétlo 310 tisíc letadel, loni už to bylo 710 tisíc strojů. Česko tak ale kopíruje celosvětový trend, upozorňuje deník E15.


Solární elektrárny krachují. Lidé také chtějí solární panely na střechách a ne na polích, píší to Lidové noviny. Velcí vlastníci slunečních elektráren mají finanční potíže, píše list a dodává, že i pro menší podnikatele se stávají solární elektrárny nerentabilní. Zkrachovalo už několik menších společností. Na ty jsou navázáni i dodavatelé, které situace také ohrožuje. Velké solární parky zatím nejsou tolik ohroženy, dodává list. Firmy totiž musí platit státu speciální solární daň. Stát sice od loňského ledna strhává více než čtvrtinu tržeb za vyrobenou elektřinu ze slunce, ale současně prokrátil i náklady solárníků. Ti mohou méně investovat, píší Lidové noviny.