09-08-2012

Foto: ČTKFoto: ČTK Dvacítka policistů v civilu bleskově obsadila sídlo státní agentury CzechInvest v centru Prahy. Vlivného úřadu, který do Česka láká investory a rozděluje desítky miliard korun z eurofondů. Jak píší Lidové noviny, detektivové vypínají všechny počítače a umrtvují webové stránky úřadu. Do černých pytlů sbírají různé papíry a pozdě večer odjíždějí. Bez jediného zatčeného. Podle listu je pravděpodobně v hledáčku policistů skutečnost, že státní CzechInvest chtěl převést jednu ze svých aktivit za desítky miliónů korun na soukromou firmu. Vyhledávání pozemků a budov pro investory měla převzít společnost, kterou vlastní známý ředitele CzechInvestu Miroslava Křížka. Jak píše sloupek Lidových novin, agentura CzechInvest je ukázkovým příkladem degenerace. Na začátku byl útlý tým s atmosférou připomínající spíš akční konzultační firmu než státní úřad, který pomáhal cizincům zorientovat se v tuhé byrokracii devadesátých let. Úřad měl pověst spolehlivého odrazového můstku k velkým kariérám. Nejslavnější odchovanec Martin Jahn to dotáhl až do nejužšího vedení Volkswagenu. Kolem roku 2007 se agentura přeorientovala na evropské fondy a začala přitahovat individuality s podivnou minulostí a budoucností.

 

Vlasta ParkanováVlasta Parkanová Netradiční zadní vrátka se nabízejí exministryni obrany Vlastě Parkanové. A to pro případ, že se jí nepodaří přesvědčit justici o své nevině v kauze nákupu armádních letounů CASA. Jak píší Lidové noviny, poslanec ukrajinské vládní Strany regionů Volodymyr Olijnik míní, že by Ukrajina měla političce poskytnout azyl. Ve svém návrhu naráží na praxi, v jejímž rámci české úřady poskytují útočiště třeba manželovi vězněné expremiérky Oleksandru Tymošenkovi, v Praze žije i někdejší ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn. Parkanová připouští, že má k Ukrajině blízko. Zároveň ale zdůraznila, že doufá v očištění. Straničtí šéfové Parkanové z TOP 09 vnímají iniciativu ukrajinského poslance spíše jako letní žert.

 

Foto: Brian Hoskins / Stock.XCHNGFoto: Brian Hoskins / Stock.XCHNG Někteří členové Národní imunizační komise, kteří v ČR rozhodují o povinném, a tedy i z veřejného pojištění hrazeném očkování, zároveň inkasují peníze od samotných výrobců vakcín. Uvedly to Hospodářské noviny. Podle nich pro firmy pracují při klinických studiích a dostávají od nich odměny. Deník píše například také o sympoziu o očkování, které pořádala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a kterou podle pozvánky sponzorovala firma výrobce sér. Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezávislost členů uvedené komise upravena. Při jednání musí podepsat, že v dané věci nejsou ve střetu zájmů. "Pokud by konflikt existoval, zdrží se hlasování," řekl Hospodářským novinám mluvčí ministerstva.

 

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek protlačil svůj zamilovaný projekt sKarta do vítězné fáze. Ale toto vítězství může trvat jen krátce, píší v poznámce Lidové noviny. Jako expert na informační technologie se nechal poněkud unést představou, že by i chudí nebo nezaměstnaní měli používat platební karty. V systému se podle něj ušetří 200 miliónů, výdaje půjde lépe kontrolovat. Jenže ombudsman Pavel Varvařovský zná život lépe než ministr. Jeho námitky jsou ze prvé praktické: co když třeba bezdomovci kartu ztratí. Za vydání nové se totiž platí 240 korun. Ne všichni staří lidé vypadají jako rozesmátí 'aktivní senioři' z reklamy na penzijní fondy, někteří jsou opravdu zvyklí na složenky z pošty. K bankomatům mají daleko a kartu dosud v životě nepoužívali. Druhá část námitek je právních: ne všechny výběry jsou zdarma, kdo bude chtít dál poštovní složenky, musí za to platit. Ale ve slušné zemi není možné, aby si potřebný musel platit za to, že mu stát poskytuje pomoc, uvádí poznámka Lidových novin.

 

Mák mizí z českých polí a ztrácí renomé. Jak píše Právo, jeho pěstitelům vadí rostoucí dovozy levného technického máku, míchání a následný export nekvalitních směsí. V Česku v posledních dvou letech prudce ubylo polí osetých potravinářským mákem. Ještě v roce 2008 se pěstoval na 70 tisících hektarech a jeho cena tehdy vylétla nad 60 korun za kilogram. To z máku činilo jednu z nejvýnosnějších zemědělských plodin. To však dávno neplatí. Letos osevní plochy máku klesly na 18 tisíc hektarů. Jeho pěstování se kvůli citelnému poklesu kupních cen a dovozu laciného technického máku z ciziny tuzemským pěstitelům nevyplácí. Navíc vývoz směsí z obou druhů máku poškozuje dosavadní velmi dobré jméno českého máku v zahraničí. Jak připomněl Zdeněk Kosek, výkonný ředitel zájmového sdružení Český mák, pěstování máku k potravinářským účelům je specialitou slovanských národů. Na západě i jinde ve světě berou mák jako 'světové zlo' a to kvůli jeho nelegálnímu pěstování k výrobě opiátů, včetně obávaného heroinu a nejsou zvyklí ho konzumovat. V řadě zemí platí zákaz jeho pěstování, někde i dovozu. Česko až na výjimky žádné vážnější případy zneužívání 'makoviny' k výrobě drog nezaznamenala. Český mák se k tomu podle odborníků svými vlastnostmi příliš nehodí.

 

Počet klientů v českých lázních, jejichž léčebný pobyt je hrazen pojišťovnami, letos proti loňsku výrazně klesl - zhruba o pětinu. Jak píše deník Právo, odborníci z lázeňského prostředí to přičítají kromě ekonomické krize také nejasnostem a nejistotě mezi lékaři a nemocnými po ohlášených změnách v poskytování lázeňské péče. Podle obchodní ředitelky společnosti Lázně Teplice Yvety Sliškové má na tom vinu nedostatek informací o revizi úhradové vyhlášky. Mnoho lidí se zřejmě domnívá, že na lázně už nemají nárok a tak o pobyt ani neusilují. Došlo asi k nedorozumění, že k 1. červenci tento typ léčby končí. Přitom se zatím nic nezměnilo. I od října, kdy se připravuje nový návrh indikačního seznamu, zůstane komplexní lázeňská léčba zachována. Dojde ale ke krácení ze čtyř týdnů na tři a vypadnou některé indikace, uvedl ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek. Ten považuje propad návrhů na léčbu hrazenou pojišťovnami za alarmující. A ředitelka Lázní Darkov Petra Filipová podotkla, že pokud by negativní trend pokračoval, mohl by mít fatální následky na samotný chod lázní. Klientů, kteří si mohou dovolit sami platit lázeňskou péči, není bohužel mnoho.

 

Analýza klimatu za posledních 50 let předpovídá, že Česko čekají stále extrémnější projevy počasí. Vědci se obávají ne velkých, ale místních katastrof, píše Mladá fronta Dnes. V pražském Ústavu rostlinné výroby se proto pokoušejí vyšlechtit zemědělské plodiny, které budou schopné dát výnos v letech s velkým nedostatkem srážek, ale i v období vydatných dešťů. Nic jiného nás totiž podle nejnovější analýzy v následujících desetiletích nečeká. Na lokalitách s častým nedostatkem vody se testuje například dvacet odrůd ozimé pšenice odolné proti suchu a dešťům. Jedna z možných cest je vyšlechtění odrůd s větším kořenovým systémem, které dokonale využijí zásobu vody v půdě.

 

Češi nevyhazují mobily. Leží v nich 300 kilo zlata, píše Mladá fronta Dnes. Plastové či skleněné láhve ochotně nosí do speciálních popelnic, třídit elektroodpad se jim však stále moc nechce. K recyklaci se dostane jen každý pátý drobný spotřebič, ostatní končí v běžných popelnicích. Anebo zůstávají z nostalgie doma. V Česku to platí zejména o mobilech. V šuplících leží 8,5 miliónů starých telefonů, s kterými se jejich majitelé nedokážou rozloučit. Vyplývá to z aktuálních údajů společností Asekol a Elektrowin. Přitom zrovna mobily se recyklovat vyplatí - obsahují mnoho materiálu, který se dá znovu využít. Od plastů až po drahé kovy. Jen pro představu, všechny ty nepoužívané mobily zahrabané ve skříních obsahují asi tři sta kilo zlata a přes dvě a půl tuny stříbra v hodnotě jedné miliardy korun. Staré mobily nemusí posloužit jen k recyklaci, pokud jsou funkční, mohou se díky projektu Daruj mobil dostat do dětských domovů.

 

Foto: Zoo PrahaFoto: Zoo Praha Slonice Shanti z pražské zoo 'vydělala' svým talentem už více než 120 tisíc korun na pomoc zvířatům na Srí Lance. Prodejní výstava jejích obrazů, která je od poloviny června k vidění ve smíchovské Marthi Gallery, potrvá do konce prázdnin. Jak uvádí Lidové noviny, jako první si originál sloní kresby pořídil Tom Petrů, kterého oslovily pozitivní a barevné malby. Lidé, kteří projevili zájem o Shanitno umění, se našli i v zahraničí. Na odbyt jdou rychle i reprodukce. Šestatřicetiletá Shanti je jediný malující slon ve střední Evropě. Před pětatřiceti lety se proslavila rolí slůněte Bimba, které ve filmu Poplach v oblacích sebere panu Tau jeho kouzelnou buřinku. Snad i proto před dvěma lety skončil ve sloním chobotu i malířský štětec. V hodonínské zoo zase mají šimpanzí samičku Zuzanu, která ráda maluje pastelkami.

09-08-2012