Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky se vrací v textu i obrazu ke sportovcům na olympijských hrách v Londýně. Holínky, Český dům a hlavně medaile - Češi byli na olympijských hrách vidět a reklama malé země se zdařila, píše v komentáři Mladá fronta Dnes.

Foto: ČTK
České deníky se vrací v textu i obrazu ke sportovcům na olympijských hrách v Londýně. Holínky, Český dům a hlavně medaile - Češi byli na olympijských hrách vidět a reklama malé země se zdařila, píše v komentáři Mladá fronta Dnes. Upozorňuje ale, že něco tu nehraje. Země, která je podle statistik Evropské unie třetí nejhorší, ve státní podpoře sportu, porážela na olympijské scéně sportovní velmoci. Podle autora komentáře k současným úspěchům napomohl systém, jenž v dobách, kdy do sportu plynuly finance z loterijní společnosti Sazka, fungoval vcelku efektivně. Podle něj ale v řadě sportů, především kolektivních, už svět českým sportovcům utíká. Důsledky chaotického a často žalostného financování sportu jsou navíc nejbolestivější u základny celé pyramidy - u mládeže. Také Lidové noviny poukazují, že potíže s financováním po ztrátě Sazky jsou znát na mnohem nižších úrovních než u známých hvězd. "Žádný z držitelů cenných kovů si nemusí dělat starosti s každodenním živobytím," píše deník. Podle listu je ale proběhlá olympiáda nejúspěšnější v 21. století.


Foto: ČTK
Od roku 2002 se výrazně pokročila úroveň záchranného informačního systému, který je klíčový při varování před povodněmi. Ohrožují ho ale nesystémové vládní škrty. To uvádí ve svém komentáři o povodních před 10 lety deník Právo. Na místě je podle listu otázka, zda hasiči, policisté nebo vojáci budou mít v budoucnu dostatek moderní techniky a personálu k plnění svých povinností, uvádí list. Rychlé přívalové povodně přesvědčují o tom, že systém musí fungovat. Právo připomíná, že před 10 lety voda zanechala škody na majetku přes 70 miliard korun. O život tehdy přišlo 19 lidí, což ovšem bylo méně než při dalších povodních na Moravě v roce 1997. Obětí bylo méně právě kvůli záchrannému systému. Povodně byly také zkouškou občanské solidarity, ve které čeští občané obstáli. Prestiž státu udržovala i armáda, která se improvizovaně ujala vedení záchranných operací.


Foto: Archiv Českého rozhlasu
Sporného tendru, kvůli kterému policie prohledávala budovu vládní agentury CzechInvest v Praze, se podle Hospodářských novin zúčastnili čtyři zájemci. Tři ale zřejmě jen naoko. Zakázku na vyhledávání nemovitostí pro domácí i zahraniční investory dostala firma Glafin, vedená známým ředitele agentury CzechInvest Miroslava Křížka, píše list. Policie má vážné indicie, že se ve skutečnosti žádná soutěž neodehrála. Na webu agentury se sice oznámení o vyhlášení tendru objevilo, ale se zpožděním. Zavedené realitní kanceláře proto o soutěži vůbec nevěděly. Podle informací listu byli mezi zájemci Karel Slavík z firmy Vestigo, která přes internet prodává ojeté bagry a rypadla, nebo společnost FL Ventures. Obě firmy odmítly vysvětlit, jak se o tendru dozvěděly. Čtvrtým zájemcem o zakázku byla podle listu Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, na které Křížek vyučuje. Hospodářské noviny také uvádějí, že společnost Glafin, která s realitami nikdy neobchodovala, měla uzavřít velmi výhodnou smlouvu.


Zuzana Moravčíková,  foto: ČT24
Jsem unavená a zasloužím si dvě limuzíny. Tak podle Lidových novin argumentuje nová hejtmanka Středočeského kraje Zuzana Moravčíková, které kraj povolili používání dvou služebních aut. Jedním z nich jezdí ona a druhým její manžel. Moravčíková přitom prohlašovala, že kraj šetří, kde se dá, demonstrativně také zastavila veřejné zakázky v hodnotě dvou miliard korun. Hejtmanka argumentuje tím, že její předchůdce David Rath, který je obviněn z přijetí úplatku, používal také dvě auta. Její manžel jí přitom pomáhá při výkonu funkce a používat jeden vůz by ani nešlo, protože hejtmanka bydlí v Kutné hoře. Představitelé kraje se brání tím, že manžel hejtmanky zastupuje jejího řidiče při dovolené, citují Lidové novinyředitele středočeského krajského úřadu Zdeňka Štětinu.


Foto: Eliška Blažková
Lidové noviny také přinášejí rozhovor s českou fotografkou Eliškou Blažkovou, které se podařilo fotit v ultraortodoxní židovské čtvrti v Jeruzalémě. Osmadvacetiletá rodačka z Třebíče se dostala na prestižní Bezalelskou akademii a podle listu už od počátku věděla, že chce fotit ve čtvrti Mea Shearim. Učitelé ji na škole tvrdili, že je nemožné se k ultraortodoxním věřícím dostat, protože ona sama není židovka. Do čtvrti se ale odvážila. Podle ní nejprve čelila atakům místních, kterým se nelíbil její nevhodný oděv, poté se ale oblékla podle pravidel čtvrti a podařilo se jí do uzavřené komunity dostat, uvádí v listu. Oslovení lidé ji buď ignorovali, nebo se jí báli - zejména zesměšnění své víry. I tak se jí podařilo pořídit sérii snímků. Seznámila se i se zástupci komunity, která má velmi přísnou hierarchii a i běžné zvyklosti podléhají náboženským regulím, uvedla sama Eliška Blažková v Lidových novinách. Zmiňuje také své velmi složité postavení v židovském prostředí Jeruzaléma, které podle jejího vyjádření posuzuje ženy podřadně.


Nečasova vláda se v EU nejméně shoduje s Británií, píše deník Právo. Poslední tři roky podle statistiky serveru VoteWatch.eu čeští ministři hlasují ve shodě s většinou členských zemí. Nejvíce ve shodě jsou s kolegy z Kypru, Slovenska, Litvy nebo Francie či Slovinska. Menšinové pozice Praha zastávala za tříleté období jen z devíti procent, zejména v oblasti životního prostředí a zdravotnictví. O něco méně pak při debatách o justici a zemědělské politice. Nečasův kabinet měl minoritní názor jen v sedmi procentech případů. Podle citovaného politologa Tomáše Lebedy je česká politika vůči EU pragmatická. Nemusí také za všech okolností sledovat to, co politické strany využívají ve vnitropolitickém boji. ČR si dává pozor, aby neodbočila z evropského mainstreamu, řekl deníku politolog Jiří Pehe. "Bez EU nemůže ČR ekonomicky přežít," uvedl Pehe v deníku Právo.


Český dirigent při premiéře u Clevelandského orchestru nadchnul, konstatují Hospodářské noviny. List popisuje jeho letní angažmá po celém světě, jednatřicetiletý dirigent je podle něj velmi žádaný. Jakub Hrůša podle listu v červenci dorazil do Londýna, kde neplánovaně dirigoval inscenaci Pucciniho Bohémy v Glyndebournu. Poté následovala cesta do Austrálie, kde Hrůša dirigoval v Sydney a v Melbourne. S Clevelandským orchestrem si prý sedl a připravil společně s vyzrálými hudebníky představení v Blossom Music Center. Představil zde Dvořákovu Osmou symfonii a také Slovenské tance, uvádí autor emotivní recenze v Hospodářských novinách. List připomíná, že Hrůša je žákem Jiřího Bělohlávka, jehož přístup k hudbě si zcela osvojil. Teď Jakuba Hrůšu čeká opětovný návrat do Austrálie, kde nahradí právě Bělohlávka, uvádějí Hospodářské noviny.


Foto: Evropská komise
Méně administrativy má zrychlit tok evropských peněz, píše deník E15. Do vlády podle něj míří návrhy na účinnější čerpání ze strany ministerstva pro místní rozvoj. Ten rozebírá 12 problematických oblastí. Na některé z těchto problémů upozorňovaly nálezy českých i evropských auditních orgánů. Legislativních doporučení je šest, nelegislativních devět, uvádí ekonomický deník E15. Kromě změn v právním prostředí chystá ministerstvo podle svého náměstka Daniela Brauna lepší kontrolu ze strany poskytovatele dotace. Do budoucna by podle něj měl být zavedený průběžný dohled nad nad kroky úřadů, které dotaci rozdělují, uvedl v deníku. Stát také chystá snížení počtu takzvaných operačních programů, jejich velké množství se ukazuje jako komplikace při práci kontrol a auditů.