20-09-2012

Foto: ČTKFoto: ČTK Český tisk se i nadále věnuje alkoholové aféře. Likérky vedly dvě výroby. Jednu ve dne, v noci pak černou, popsal detektiv pro Lidové noviny nelegální postup malých likérek. Detektiv před dvěma lety zkoumal černý trh s alkoholem pro renomovaného zahraničního výrobce. Hektolitry tvrdého alkoholu, které protečou hrdly českých spotřebitelů, sice vzniknou ve výrobní lince některé z místních likérek, ale lihovarníci ho vyrobí z denaturovaného lihu, nezatíženého spotřební daní. V paralelním černém provozu, který funguje vedle toho oficiálního. Většinou v noci. Výrobci nakoupí lacino technický líh například v Polsku. V naprostém utajení ho vyčistí. Pak přidají jen aroma a alkohol je hotový. Podle soukromého detektiva jde o běžnou praxi. Likérky si tak podle něj krácením daně vydělají celkově až miliardy korun. Při běžné výrobě vydělají na jedné lahvi pár korun, z litru nelegálně vyrobeného 40% alkoholu, z něhož neodvedou spotřební daň, získají 114 korun. Že je tato praxe běžná, dokazují regály plné levného alkoholu s cenou pod 80 korun. S popsanou verzí pracuje i policie.

 

Václav Klaus, foto: Vláda ČRVáclav Klaus, foto: Vláda ČR Prezident Václav Klaus kritizuje vládu, že selhala v boji proti černému trhu s alkoholem. Premiér Nečas výtky odmítá, vláda však zároveň zásadně zpřísňuje pravidla prodeje. Nové označené bezpečné lihoviny podle Nečase budou na trhu asi za dva týdny. Jak píše Mladá fronta Dnes, každá láhev bude mít svůj 'rodný list', který bude sledovat její cestu od výrobce až ke konečnému prodejci. S prohibicí vláda tvrdě narazila. Obul se do ní prezident Václav Klaus, který v poslední době vetoval vládě jeden zákon za druhým. Právě vláda nese podle prezidenta odpovědnost za nárůst černého trhu s alkoholem. Příčinu vidí v 'absurdně vysokých daních', které pak motivují lidi k podvodům. Premiér Nečas se proti kritice ohradil a prohlásil, že prohibice je nezbytným krokem v zájmu ochrany zdraví lidí.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Karlovarská Becherovka kvůli částečné prohibici zastavila prozatím na dva dny produkci ve svém karlovarském závodě. Jak píše Právo, jde o první velkou likérku v Česku, která takto razantně reagovala na zákaz prodeje lihovin. Zatím se v Karlovarském závodě nebude vyrábět dva dny, všech patnáct výrobních zaměstnanců zůstane doma na placené dovolené. Není vyloučena změna výrobního programu. Řešením by mohla být výroba produktů s nižším obsahem alkoholu, ovšem s tím, že receptura Becherovky Original je nedotknutelná. Od pondělí stojí frýdecko-ústecká likérka AB style. Jejich 18 zaměstnanců je nyní na 60 procentech platu. Lahve nejspíš s padělanými etiketami likérky byly mezi těmi, v nichž se objevil jedovatý alkohol. Škody, které likérka utrpěla, jdou do miliónů. Zoufalství panuje i v likérce Fleret ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zásoby leží na skladě, prohibice může být pro firmu likvidační. Nemá za zaplacení spotřební daně a platy zaměstnanců.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Energetické štítky za tisíce už nic nezastaví, píšou Lidové noviny. Ne všechna prezidentská veta musí být vedena vrtochem nebo škodolibou snahou testovat ohroženou vládní většinu Petra Nečase. Povinné energetické štítky, které si v budoucnu musí pořídit všichni vlastníci domů a bytů a zaplatit za ně několika státem licencovaným 'podnikatelům' tisíce korun, jsou klasickým úletem tažení EU za energetické úspory. Škoda, že vláda nevyužila rozumného prezidentova veta ke zpětnému průzkumu nápadu, který nevychází z její vůle a přesvědčení, ale jen z pět let staré evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Jak kabinet zákonu věří, dokládá to, že ho ministr Martin Kuba dokázal hájit jen argumentem, že by nám za nepřijetí hrozila od Evropského soudního dvora pokuta 530 tisíc korun za den. Takže výsledkem ekologické politiky je, že si pod hrozbou sankcí schvalujeme vyšší náklady pro každého majitele, přestože od začátku byl nápad prodáván jako pomoc k nižším účtům za energii. Normálně uvažující člověk k tomu žádné štítky nepotřebuje.

 

Nemocnice se bojí vlastních chyb, pojišťují se až na miliony korun. Jak uvádí Hospodářské noviny, v posledních letech výrazně stouplo odškodné, které soudy přiznávají za zkažený lékařský zákrok pacientům nebo pozůstalým po zemřelých pacientech. A s tím se zvedl i počet lékařů, kteří se nechávají na vlastní omyly pojistit. Stejně tak se znásobily i pojistné částky - ze statisíců na miliony a výjimkou není ani desetimilionová pojistka. V současnosti máme 621 pojistných smluv lékařů nebo nemocnic, z toho tři čtvrtiny v sobě mají zahrnuto i pojištění nemajetkové újmy, uvedl Václav Bálek, mluvčí pojišťovny Alianz. V posledních letech totiž začínají soudci přiznávat škodu nemajetkovou. Například rodina, jíž v třebíčské nemocnici zemřela matka. Před třemi týdny jim soud přiznal odškodnění tři a půl miliónu za zkažený život, což je nejvíc v historii Česka. Na takové případy už je pojištěno 60 velkých nemocnic a přes 1200 praktických lékařů, vypočítává Milan Káňa, mluvčí Kooperativy.

 

Lidstvo mění po staletí zažité denní rituály. Jak píše Právo, stovky miliónů lidí na celém světě už nezačínají všední den ráno tím, že vstanou, umyjí se, posnídají a až poté vyrazí do práce, jak to dělaly generace před nimi. Mnozí totiž hned po probuzení, byť ještě nevylezli z postele, sáhnou po chytrém telefonu či notebooku a brouzdají po internetu. Více než polovina jejich majitelů používá svoje zařízení ihned, když ráno vstanou, a 44 procent se dokonce ještě před opuštěním postele přihlásí na internet. Oznámila to s odvoláním na své výzkumy společnost Ericsson.

 

České dítě má mobil v sedmi letech, francouzské v patnácti, píše Mladá fronta Dnes. Více než polovina Čechů ve francouzském průzkumu odpověděla, že vlastní mobil má mít dítě už mezi sedmi a deseti lety. Z tuctu evropských zemí jen Rusové šli ještě dál: nejmenší děti by telefony vyzbrojilo skoro 70 procent z nich. To by udělala jen dvě procenta Francouzů, pět procent Španělů či 12 procent Italů. V těchto zemích převládá názor, že mobil má mít až dítě mezi 14 až 16 let, říká Barbora Minksová ze společnosti Cetelem, která výzkum zveřejnila. Proč je mezi Českem a jinými zeměmi tak velký rozdíl? Podle psychologa Václava Mertina většina žáků v cizině jezdí do školy a na kroužky autem s rodiči. U nás hodně dětí chodí samo. A rodiče chtějí mít kontrolu, kdyby se dítěti něco stalo či něco potřebovalo, uvedl Mertin.

20-09-2012