10-10-2012

Joachim Gauck, foto: ČTKJoachim Gauck, foto: ČTK Mladá fronta Dnes přináší exkluzivní rozhovor s německým prezidentem Joachimem Gauckem. Ten měl před návštěvou Česka jedno přání: navštívit Lidice. Bude první německou hlavou státu, která tam zavítá. S prezidentem se setká i Milada Cábová, která se narodila v Lidicích. Před 70 lety, v jejích osmnácti, ji Němci odvlekli i s maminkou do pracovního tábora v Ravensbrücku. Že nacisté její rodnou vesnici vypálili a zavraždili jejího otce, se dozvěděla až po návratu na konci války. Prezidentovi Guackovi byly v době vypálení Lidic dva roky. Letos poslal svému českému protějšku Václavu Klausovi dopis, v němž se za zvěrstva nacistů omluvil. Tak otevřeně, jak to ještě žádný německý politik neučinil. Přání německého prezidenta navštívit Lidice je možná překvapivé. V Německu však platí za 'trochu jiného prezidenta'. Joachim Gauck pochází z východní části země, v dobách komunismu byl evangelickým pastorem, v dobách převratu tváří německé obdoby Občanského fóra. Poté založil ústav, který se zabýval zločiny tajné policie Stasi. Stejně jako Václav Havel bojoval za demokracii, píše Mladá fronta Dnes.

 

Lidé obvinění v metanolové aféře budou zřejmě souzeni ve společném procesu. Definitivně by o tom mělo být rozhodnuto v nejbližších dnech. Soud by mohl začít zhruba za rok, píšou Hospodářské noviny. Pro společný proces bude ovšem potřeba zajistit dostatečně velké prostory. V Česku není soudní síň, která by pojala 50 obžalovaných, obhájce, postižené a veřejnost. Metanolová aféra si vyžádala 28 mrtvých. Obviněno je 50 lidí, 24 z nich je ve vazbě. Společný proces má podle zlínského státního zástupce Romana Kafky tu výhodu, že se nezdvojují důkazy. Nemůže se také stát, aby jeden člověk byl v jednom řízení obviněný a v dalším vystupoval jako svědek, přičemž by mohl odmítnout vypovídat. Nevýhodou je nutnost velké soudní síně. "Zřejmě by se muselo soudit v nějakém přednáškovém sále." řekl Kafka. Obviněným hrozí 12 až 20 let vězení, případně i výjimečný trest.

Ke kauze otrav metylakoholem se vyjadřuje i deník Právo. Uvádí, že odškodnění může dosáhnout desítek miliónů korun. Jak uvádí v rozhovoru zlínský státní zástupce Roman Kafka, dosud žádný z poškozených nárok neuplatnil. Mají však spoustu času. Tedy až do doby, než začne dokazování u soudu. Pokud byli poškozeni na životě, pozůstalí mohou po vinících požadovat odškodnění za smrt blízké osoby. Odškodnění se může pohybovat ve výši několika desítek miliónů korun.

 

Evropská unie chce vnutit firmám kvóty žen, uvádí Právo. Pokud každá větší akciová společnost v zemích EU nebude mít do osmi let ve svém vedení alespoň 40 procent žen, přijdou na řadu pokuty. Počítá s tím návrh eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové, proti němuž se postavilo Česko spolu s dalšími osmi zeměmi EU. Lednová zpráva uvádí, že nyní je v představenstvech společností necelých 14 procent žen, v roce 2010 to bylo necelých 12 procent. Při tomto růstu by trvalo dalších 40 let, aby bylo 40 procent žen zastoupeno ve vedení společností. Český vládní tajemník pro EU Vojtěch Belling řekl Právu, že diskuse se nevede o tom, zda jsou kvóty správné či účinné. Otázka, je, zda je nezbytné to činit na unijní úrovni. Marcela Adamusová, genderová expertka společnosti Fórum 50, která podporuje rovné zastoupení žen a mužů, listu řekla, že pokud kvóty neprosadí unie, v Česku budou zavedeny jen těžko. Poslední výzkumy ukázaly, že ve statutárních orgánech je v Česku necelých sedm procent žen, což je i pod celoevropským průměrem. Podle Adamusové musejí být kvóty doplněny o další opatření, jako jsou flexibilní formy práce či firemní školky.

 

V Česku je 700 tisíc alkoholiků, píší Lidové noviny. Číslo šokovalo i samotné lékaře. Vyplynulo to z nových průzkumů českých psychiatrů z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Doposud se přitom myslelo, že je alkoholiků asi poloviční množství. Léčit se jde ale pouhé procento z nich. Jak v listu vzpomíná sedmadvacetiletý Zdeněk z Pardubic, v krvi měl při nástupu do nemocnice 4 promile alkoholu a nohy mu nesloužily. V té době vypil tak osm litrů denně, většinou toho nejlevnějšího vína. Měl za sebou rozvod, vážnou dopravní nehodu a vyhazov z práce. Ze všeho si pamatoval jen zlomek, zbytek utopil v alkoholu. Rozhodl se podstoupit tzv. detox - léčbu závislosti. První se nezdařil, dnes prodělává druhý a chce se vrátit do práce. Podobný příběh by mohlo vyprávět všech 25 tisíc alkoholiků, kteří se rozhodli s pitím skoncovat a začali se oficiálně léčit. Těch pár tisíc je jen vrchol ledovce, upozorňuje primář oddělení Petr Popov. Další lidé podle něj svůj problém neřeší. Alkohol přitom stojí za řadou nemocí i domácím násilím.

 

Zdravotní sestry budou muset na vysokou. Jak uvádí Lidové noviny, vyšší odborná škola už podle ministerstva zdravotnictví sestrám nestačí. Zdravotní sestry, záchranáři nebo porodní asistentky by časem měli převzít část práce lékařů. Umožnit to má návrh zákona o nelékařských profesích. Podle normy z pera ministra zdravotnictví Leoše Hegera /TOP 09/ by k výkonu těchto profesí bylo třeba vystudovat vysokou školu, nejméně s titulem bakalář. V současné době stačí všeobecným sestrám vyšší odborná škola. Proti zákonu se bouří Asociace ředitelů zdravotnických škol. Jeho schválení by podle nich znamenalo faktický zánik vyšších odborných škol a studentů by zřejmě ubylo i středním zdravotnickým školám. Pro nástup do bakalářského oboru totiž studentovi stačí maturita z jakékoliv střední školy. Bakalářské obory jsou spíše teoretické, zdravotnictví ale potřebuje sestry a ošetřovatele s praxí. Ty vysoké školy nevyprodukují, myslí si lékař a ředitel VOŠ Medea Ladislav Kindl. Také ředitel léčebny Chvaly Petr Fiala říká, že samotné bakalářské vzdělání sestrám nedává nic navíc proti dřívějšímu studiu na střední škole. Nejlepší jsou sestry ze starých 'zdrávek' s maturitou, to vám potvrdí každý ředitel nemocnice, tvrdí Fiala. Střední škola by podle něj stačila 90 procentům sester.

 

Marmeláda se už do Česka nevrátí. Název totiž nepovolila Evropská unie, píše Mladá fronta Dnes. Po zákazu tuzemského rumu definitivně končí naděje, že si Češi budou ještě někdy v budoucnu moci koupit marmeládu. Tedy pokud si zrovna nekupují výrobek z citronů či pomerančů. Vše ostatní musí nést název džem. Evropská potravinářská komise totiž oznámila české potravinářské společnosti Hamé, že nevyhovuje její žádosti o výjimku. Po téměř ročním boji jsme nic nezískali, říká marketingová ředitelka společnosti Marcela Mitáčková. Marmelády totiž nejsou vyrobeny z citrusů, ale například z jahod či rybízu. Politici totiž při vstupu Česka do Unie vyjednávali o známějších výrobcích jako je budějovické pivo nebo olomoucké tvarůžky. Na marmeládu, na rozdíl od vyjednavačů z jiných států, zapomněli. Výrobky z jahod, meruněk nebo borůvek pod označením marmelády tak lze sehnat už jedině v Rakousku, Řecku a Dánsku. Tamní politici si výjimku vyjednali. Ta platí ovšem pouze pro domácí trh a na vývoz musí směřovat výrobky s jinými názvy.

10-10-2012