18-10-2012

Kvůli obnovené výrobě bitevníků L-159 pro Irák potřebuje Aero Vodochody nabrat až 750 nových lidí. Firma již přestavuje výrobní linku a oslovuje dodavatele, řekl prezident Aera Ladislav Šimek Hospodářským novinám. Dvoumístná cvičná verze letounu bude oproti předchozím verzím vybavena výkonnějším radarem, modernějším softwarem a lepším ovládáním. Smlouva s Irákem vstoupí definitivně v platnost, až ji potvrdí vláda v Bagdádu. "Podnikáme první kroky k obnově výroby. Začali jsme například přestavovat výrobní linku a kontaktujeme dodavatele, kteří by se na zakázce podíleli," řekl Ladislav Šimek. Podle něj bude firma potřebovat výrobní dělníky, konstruktéry i mechaniky. Kvůli nedostatku kvalitních pracovníků na trhu by se novými zaměstnanci mohli stát přeškolení pracovníci, kteří byli propuštěni z automobilového průmyslu, uvedl Ladislav Šimek pro Hospodářské noviny. Vážný zájem Iráku o cvičné bitevníky z Aera Vodochody oznámili ministři obrany obou zemí po společném jednání minulý týden. Z dodávky 28 letounů bude 24 letadel zcela nových, čtyři další budou z vlastnictví ministerstva obrany. Kontrakt má hodnotu zhruba jedné miliardy dolarů (asi 19,2 miliardy korun), píše list.

 

Foto: Algiamil / Stock.XCHNGFoto: Algiamil / Stock.XCHNG Osud církevních restitucí může záviset, na tom, jestli se koalici podaří dojednat změny vládního konsolidačního balíčku. Tématu se věnuje deník Právo. Pokud budou v balíčku provedeny změny, které přinesou zásadní finanční propad, pak nebude podle vicepremiérky a šéfky LIDEM Karolíny Peake možné církevní zákon schválit. Nejvíc se však Karolína Peake obává, zda se koalice na změnách v balíčku dohodne ještě před zahájením jeho projednávání ve sněmovně. A aby bylo jasné, jak dosáhnou potřebných úspor. Podle Karolíny Peake je nepřijatelné, aby se zrušila tzv. solidární daň, která by dodatečně zatížila příjmy nad sto tisíc korun a zároveň se zvýšila spodní sazba daně z přidané hodnoty. Poslanci strany LIDEM se podle ní nechtějí dožít situace, kdy by byli postaveni před hotovou věc. "Informovala jsem premiéra i ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09, že bych byla nerada, kdyby tady došlo k předání černého Petra - kdo shodí vládu," řekla Karolína Peake deníku Právo.

 

Dvě miliardy korun chtěla získat Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) prodejem budov, ale nakonec zřejmě dostane jen 400 milionů, píší Lidové noviny. Podle deníku prodává pojišťovna budovy pod cenou. Třeba za vilu v Litoměřicích prý dostala jen asi čtvrtinu z peněz, co do ní investovala. Podle vedení pojišťovny očekává VZP letos propad tři miliardy korun a do konce roku 2013 až devět miliard. Prodej nemovitostí jí zřejmě nepomůže propad výrazněji zmírnit "Letos bychom mohli (za budovy) získat asi 200 milionů a obdobnou částku předpokládáme v roce následujícím. Záležet ale bude na situaci na realitním trhu," řekl deníku ředitel VZP Pavel Horák. Například vilu v Litoměřicích koupila VZP v roce 2004 podle listu za 10,3 milionu korun a do oprav následně investovala 43 milionů. Loni ale objekt VZP prodala jen za 11,53 milionu korun firmě Forklift, jejímž jednatelem je člen regionální buňky ODS Jaromír Mareš. Spoluvlastníkem firmy byl také donedávna hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler (ČSSD). Vilu prý přitom chtělo koupit za 12 milionů Biskupství litoměřické. Podle VZP z tendru odstoupilo, ale zástupce biskupství oslovený deníkem to popřel. Rozdíl mezi cenami, za něž pojišťovna objekty nabízela, a výsledným ziskem z prodeje vysvětluje Pavel Horák tím, že původní ceny byly pouze vyvolávací. "Teprve výsledek elektronické aukce a trh ukážou, jaké ceny bude nakonec dosaženo," uvedl. Prodejem sníží VZP provozní náklady, dodal. Lidovým novinám také sdělil, že pojišťovna má nyní místo dřívějších 13 krajských ředitelství jen šest regionálních poboček a zeštíhlování bude pokračovat.

 

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha Po roce a půl od odchodu někdejšího ombudsmana Českých drah Petra Fejka s devítiměsíčním platem vychází podle Mladé fronty Dnes znovu najevo, že dráhy své nejvyšší manažery zajišťují bez ohledu na to, jakých výsledků dosáhnou. Státní nákladní dopravce ČD Cargo bude muset svému bývalému šéfovi Gustavu Slamečkovi, který na svou funkci rezignoval po tlaku odborů i vedení drah, vyplatit zhruba pět milionů korun, píše list. Gustav Slamečka sice odešel bez odstupného, podle smlouvy má ale nárok na konkurenční doložku v podobě 12 měsíčních platů, píše deník a dodává, že podle jeho informací se Slamečkův měsíční plat pohyboval kolem 400 tisíc korun. Během dvou a půl roku se v čele ČD Cargo vyměnili tři šéfové, každý odešel s podobnou konkurenční doložkou. Dráhy doložku vysvětlují obavami, aby manažeři nevynesli ven citlivé informace, píše Mladá fronta Dnes. Gustav Slamečka na svou funkci rezignoval počátkem října v souvislosti se zhoršujícími se výsledky hospodaření firmy. Výhled, který vedení společnosti představilo koncem září, předpokládá prohloubení ztráty za letošní rok na 233 milionů korun z loňské ztráty zhruba 60 milionů.

 

Proti bustě Václava Havla, kterou odhalili v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, se bouří umělci, píší Lidové noviny. Prvního českého prezidenta ztvárnil Lubomír Janeček s hřívou jako lev a bez veřejné soutěže. To vadí umělcům a podepisují petici. S nápadem vytvořit bustu přišla Rada Evropy. Úkolu se chopila Knihovna Václava Havla. Umělcům by se líbilo, kdyby návrhů bylo víc a z nich se udělala výstava. Soudí, že Havlova osobnost by si to zasloužila. "Zvolili jsme obvyklou cestu. Autor byl doporučen odborníky. Nejsme povinni vypisovat výběrové řízení," brání se ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková. Navíc šlo podle ní o podlimitní zakázku za 150 tisíc korun, uvádějí Lidové noviny.

 

Foto: Archiv Radia PrahaFoto: Archiv Radia Praha "Radnice chtějí dostat sexbyznys pod kontrolu". Titulek tohoto znění najdete v Mladé frontě Dnes. List píše, že na pražském magistrátu právě dokončili návrh zákona o regulaci prostituce. Praha tak reagovala na nedávný problém v ulici Ve Smečkách, kde došlo k obrovskému nárůstu nočních klubů a dívky se nabízely ve výlohách klubů. Po měsíci noční klub zrušili s odvoláním na paragraf v občanském zákoníku, který definuje takzvaný pokojný stav. Jenže poškozená společnost se úspěšně odvolala. Majitelům erotických klubů současné právní vakuum vyhovuje a žádný zákon nechtějí. Podle něj by musely prostitutky být bezúhonné a v dobrém zdravotním stavu. Také šéf zdravotního výboru Sněmovny Boris Šťastný z ODS je proti zákonu. "Prostituci nevymýtíme, ale myslím, že nemáme zapotřebí legitimizovat řemeslo, které je na okraji společnosti," řekl Mladé frontě Dnes. Připouští však, že zákon má v současné Sněmovně šanci.

18-10-2012