09-11-2012

Foto: Pierre Amerlynck / Stock.XCHNGFoto: Pierre Amerlynck / Stock.XCHNG Na konci školního roku čeká milióny občanů Česka životní dilema. Všichni starší 35 let budou postaveni před nezvratné rozhodnutí: vstoupit, či nevstoupit do penzijního spoření. Stejná otázka posléze dostihne i ostatní, jakmile dosáhnou 35 let svého věku, uvádí Lidové noviny. Důchodové spoření je součástí penzijní reformy, kterou definitivně schválila sněmovna a která odstartuje 2. ledna příštího roku. Jde o závazek na celý produktivní život, ze smlouvy už nebude možné vystoupit. Lidové noviny v komentáři uvádí, že při vší kritice má reforma jednu zásadní přednost: každý si může vybrat, jestli se jí zúčastní, nebo ne. Když podobné reformy startovaly v okolních zemích, byly velmi populární. Část povinného sociálního pojištění si na soukromé účty převedlo až devadesát procent těch, kdo dostali šanci. Představa vlastních peněz a úniku ze závislosti na státu podpořená masivní reklamní kampaní penzijních fondů nalákala i starší generaci, pro niž nebyla úplně výhodná. My jsme podle srovnání OECD ve veřejných službách závislí na státu nejsilněji v celé Evropě. Teď se ukáže, jak je ta závislost hluboká.

 

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Církve čeká proměna ve vlivné realitní hráče, uvádí Hospodářské noviny. Po bezmála čtvrtstoletí hádek, demagogie a tvrdých politických jednání se to nakonec povedlo: majetkové vyrovnání s církvemi se stává skutečností a s ním začíná proměna postavení církví ve společnosti. Dá se očekávat, že církve - zejména ta největší, katolická - se s přílivem peněz začnou výrazně měnit. Připouští to i kardinál a arcibiskup pražský Dominik Duka, když otevřeně souhlasil s tím, že církve teď budou muset daleko více sledovat nové způsoby nakládání s majetkem a jeho zhodnocování. Rozhodně se neobejdou bez finančních a jiných poradců a miliardové majetky přilákají i hodně dravé ryby. S penězi přichází i moc. Toho se řada křesťanských intelektuálů v diskusi o 'restitucích' obávala. Namítali, že peníze a strnulá církevní byrokracie dlouhodobě odhánějí českou společnost od duchovních hodnot. Což ostatně stojí i za trvalým občanským nesouhlasem s navracením majetku církvím. Církevní úředníci naopak prosazují představu, že teprve zajištěné a produktivní církve mohou společnosti předávat starost o duchovní hodnoty, tišit lidské utrpení a dělat charitu. V zemi, kde se ke konkrétním církvím hlásí jen zlomek obyvatelstva, zatímco dvě třetiny lidí jsou přesvědčeny, že nad námi přece jen existuje 'něco', to bude velmi obtížné.

 

Podle průzkumů patří armáda k nejdůvěryhodnějším složkám společnosti. Ale proč je tak důvěryhodná, když se s ní osobně téměř nesetkáváme, ptají se Lidové noviny. Nemůže to být právě tím, že se orientovala na zahraniční expedice mimo dosah naší běžné pozornosti? Ta doba ale končí a z politiků to připomíná hlavně Václav Klaus. Tak se jako loni i letos účastnil velitelského shromáždění na ministerstvu obrany. Fakt, že prezident je vrchním velitelem armády, je banálně známý, ale za 23 let svobody jsme to moc neregistrovali. Teprve Klaus se podle poznámky Lidových novin té ústavní role aktivně chápe. Je známý fakt, že se mise v Afghánistánu chýlí ke konci. A právě prezident přichází s návrhy, co dál - snížit počet civilních zaměstnanců, posílit výcvik, bojové jednotky i roli záloh.

 

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Malý Rom se na běžnou školu dostane jen stěží. Navzdory pět let starému verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jak píše deník Právo, hlouček aktivistů uspořádal happening před ministerstvem školství, aby upozornil na podstatný problém ve společnosti: stát nedělá téměř nic, aby romské menšině umožnil přístup k normálnímu vzdělání. Romové bez řádného vzdělání se nemohou uchytit na pracovním trhu a tak jsou prakticky odsouzeni k sociálním dávkám a živoření na okraji společnosti. Do letošního roku se podařilo ministerstvu snížit počet Romů na praktických školách na 26,4 procenta, ale podle AI to nestačí. V praktických školách se děti učí podle mírných vzdělávacích plánů, které však nestačí na osvojení si takových dovedností, se kterými by mohly uspět na dalších stupních. Za příklad může podle deníku Právo sloužit Krnov, který byl ještě před deseti lety segregované město, kde Romové žili odděleně v jedné jeho části. Samospráva i školy začaly konat, pracovalo se s rodinami romských i neromských dětí a během sedmi osmi let se podařilo segregaci potlačit.

 

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Rušené nemocnice by mohl nahradit M.A.S.H. za humny, píše titulek Mladé fronty Dnes. Okolo velkých měst, jako je Praha, Brno či Ostrava by mohla vzniknout síť takzvaných 'satelitních ambulancí'. Lidé by tak s horečkou, bolestmi zubů, ale i se zraněním mohli chodit k lékaři až večer, po návratu z práce domů. Nápad je to jednoduchý: okolo velkých měst chybí dobře dostupná zdravotní péče. Navíc se teď zdravotní pojišťovny shodly, že nemocnice, kde se budou rušit lůžka buď zcela, nebo které půjdou do útlumu, jsou právě ty z okolí velkých měst, jako je Praha a Brno. Šéf VZP Pavel Horák chce stáhnout náročnější péči do centra, kde se nemocnice umějí dobře postarat o takové pacienty. Jenže lidé, kteří se vrátí po práci domů, do svých satelitních vesniček, už teď nemají jinou možnost než s dítětem, jemuž vystoupala horečka, nebo se třeba sami zraní při sekání trávy, jet zpět do centra města. V Americe však na to mají jednoduché malé polikliniky přímo v místě bydliště, otevřené dlouho do večera, které jsou schopné nejen vyšetřit pacienta, ale zašít mu zranění či přivézt léky až domů. Podobná investice se nyní chystá i v Česku. Lékař Antonín Pečenka říká, že lidé zájem mají. V každé takové satelitní ambulanci by byl praktický lékař, pediatr, zubař, gynekolog, internista a anesteziolog. Plus auto sloužící jak pro převoz pacientů, tak pro dovoz léků lidem domů na zavolání.

 

Ilustrační foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaIlustrační foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Když vstoupí v Česku zákazník do obchodu, nemůže počítat s tím, že by jej prodavač slušně přivítal, či alespoň pozdravil. Více než polovina prodavačů zákazníky po vstupu do prodejny naprosto ignoruje. Jak píše Mladá fronta Dnes, podle odborníků přitom už prvních třicet vteřin rozhoduje, zda se prodejci podaří návštěvníka získat a přesvědčit k nákupu zboží. Údaje vyplývají z rozsáhlého průzkumu společnosti Daymaker, která sledovala přístup obchodních řetězců k zákazníkům v Česku, Norsku a Švédsku. Fiktivní zákazníci chodili téměř dva měsíce po prodejnách a analyzovali chování zaměstnanců. Vyšlo třeba najevo, že pouhá třetina prodavačů je ochotná sama aktivně oslovit zákazníka, což je výrazně méně než ve skandinávských zemích. Neplatí přitom argument, že někteří zákazníci se cítí být příliš aktivním přístupem prodavačů obtěžováni. Figuranti totiž měli za úkol vyhledávat s prodavači oční kontakt a řečí těla dávat najevo, že potřebují poradit. Ne ve všem však tuzemské prodavače jejich severští kolegové předčili. Češi jsou mnohem aktivnější při uzavírání obchodu či v doporučování dalšího zboží.

 

Ilustrační foto: Crystal Leigh Shearin / Stock.XCHNGIlustrační foto: Crystal Leigh Shearin / Stock.XCHNG Historici v Teplicích odhalili tajemství staré lahve nalezené při demolici domu na náměstí. Ukrývala list kalendáře se jmény dělníků, kteří na domě před téměř osmdesáti lety pracovali. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, kromě toho byl uvnitř i zbytek starých novin, z nichž bylo dodnes možné přečíst, že Sparta porazila na Smíchově 2:1 Košíře. Tajemná lahev od moštu Ceres historiky vzrušovala od ledna, kdy ji dělníci objevili v komínové šachtě tehdejšího domu U císařského pozdravu. Uvnitř byl patrný list kalendáře, ze kterého šlo přečíst jen 17. Juli, Montag. Rok chyběl. Historici pak podle lahve určili, že pochází z prvních desetiletí minulého století.

09-11-2012