14-03-2009

Ohlédneme se za letošní zimou a dozvíte se, který rok byl v Česku nejmrazivější. Pak zamíříme do Okříšek, kde našli unikátní sgrafita s obrazy mořských panen. Navštívíme také Dvůr Králové. Tady se můžete stát na jeden den ošetřovateli v zoo, v místním muzeu pak chystají výstavu o bydlení v 70. letech. Letos uplyne 50 let od úmrtí Bohuslava Martinů a jeho rodné město Polička připravilo řadu akcí. Pokusíme se o lyžařský rekord na sjezdovce u Jihlavy, vydáme se za divadelními recesisty na zimní představení na českokrumlovské točně a podíváme se, co zajímavého na novou sezónu chystají hrady a zámky.

Letošní zima se vydařila. Hory zasypal sníh a majitelé vleků mohli být spokojeni. Mrzlo několik týdnů v kuse a teploty někde klesly až k minus 28 stupňům Celsia. To však není nic proti tomu, jak mrzlo před 80 lety. Tehdy byl vůbec největší mráz, jaký kdy v Česku panoval. Teploměr v Českých Budějovicích ukázal minus 42,2 desetiny stupně. Řada dnešních teploměrů, které končí na minus 40 by to už nezvládla. Podle meteorologa Pavla Šimandla bychom to obtížně zvládali i my lidé.

"Pokud by byla vlhkost vzduchu velká, tak samozřejmě by s dýcháním byl problém. Ale i při nízké vlhkosti bychom s tím měli problém, protože takto extrémní teploty jsou velmi výjimečné ve střední Evropě."

Rekordně nízkou teplotu minus 42,2 desetiny stupně Celsia zaznamenali ve Štechrově mlýně u Českých Budějovic 11. února 1929. Podobné to bylo i v Opavě, kde bylo minus 41 stupňů Celsia. Zima roku 1929 bývá označována za zimu století. V lednu napadl sníh, pak přišly mrazy a ty trvaly až do března. Dokonce ještě 1. března bylo naměřeno minus 25 stupňů. Při takových mrazech už praskají kolejnice, přimrzají k nim vagóny. Rybníky promrzaly až ke dnu, Vltava zamrzla do hloubky 1 metru. V Evropě dokonce toho roku zamrzly kanály v Benátkách a u chorvatského Šibeniku i moře. Možná by se taková zima líbila jednomu z českých rekordmanů. Otužilec Petr Kocián z Hronova vydržel v roce 2005 nevídaných 41 minut a 17 sekund v mrazáku. Bylo tam 433 litrů mrazivé vody a navíc byl zasypán 150 kilogramy ledu.

 

Taková zima a zamrzlé moře určitě není nic pro mořské pany. Ty se objevily při opravách zámku v Okříškách. Při opravách byla totiž odkryta sgrafita s motivy mořských panen. Pocházejí z doby renesanční a podle památkářů se jedná o unikát. Podívat se na něj přišel i Michal Malý.

Postavy mají silně zdůrazněné ženské rysy, především bujné poprsí a podle památkářů jde v této oblasti o naprostý unikát, říká starosta Okříšek Josef Kula.

"Jsou zvláštní především tím, o jaké ornamenty jde. Jde o námět mořských panen a kol, který se široko daleko tady na území nevyskytuje."

Já se dívám, že mořská panna tu v ruce drží jakýsi trojzubec. Je to tak?

"Ano. Jinak v horní části vidíme takový čtyřlístek, který je v kruzích. Pod ním je rámování, které připomíná označení serpentýn na silnici a další část tvoří samotné mořské panny."

Jak k objevu došlo? Já tady vidím kus odloupnuté omítky. Bylo to náhodou, že někdo bouchnul kladivem do zdi, odpadl kus omítky a najednou se před vámi objevila tato krásná sgrafita?

"Úplně náhodou to nebylo. My tady provádíme rekonstrukci veškerých omítek. Vlastě se vědělo, že tu sgrafita jsou."

Co už stavbaři netušili, že půjde o takový unikát. Nikdo totiž přesně nevěděl, jak sgrafita pod omítkou vypadají, a co konkrétně se tam ukrývá.

"Sgrafita budou zase restaurátorem nějakým způsobem přebandážována a opět budou překryta."

Část zůstane vystavena a zrestaurována pro návštěvníky zámku, doplňuje starosta Okříšek Josef Kula.

"Bude to dost složitý problém, protože s památkáři bylo dohodnuto, že zámek bude uveden do podoby v etapě baroka. Sgrafitové omítky jsou renesanční. Po několika jednáních se nám podařilo dosáhnout toho, že malé segmenty této omítky budou obnaženy a budou k dispozici ve vnitřní chodbě zámku."

Mě trošičku zaráží, že teď stojíme na vnitřní chodbě, nicméně tato sgrafita se používala na zámcích na venkovních fasádách. Znamená to, že tady původně byly arkády a že to byla venkovní fasáda?

"Ano, tato chodba, která tu je, byla přistavena v baroku. Takže vnitřní stěna byla původně fasádou."

V opraveném zámku teď vznikne radnice a koncertní sál. V areálu zámku sídlilo desítky let zemědělské družstvo. V roce 2000 jej koupila obec s úmyslem zchátralý objekt zrekonstruovat. Náklady na generální opravu přijdou na 28 milionů korun. Zámek byl hodně zchátralý a dlouhá léta lidé ani nevnímali, že v Okříškách nějaký mají.

 

 Foto: Zoo Dvůr Králové Foto: Zoo Dvůr Králové Alespoň jeden den se stát ošetřovatelem v zoo. Tak tohle přání se může mnoha lidem splnit. A to ve Dvoře Králové nad Labem, uvedla Jana Myslivečková.

"Člověk, který absolvuje takovýto zážitek, tak po objednání dorazí do zoologické zahrady brzy ráno, tak jako ošetřovatelé, dostane naše služební oblečení, je poučen o bezpečnosti práce. Má možnost si dopředu domluvit, u kterých zvířat bude chtít pracovat. Potom už absolvuje celý den s ošetřovateli na pavilonu. Ono to není hraní se zvířaty, je to hlavně krmení, uklízení, a může se třeba stát, že je i nějaký veterinární zákrok, pak se ho účastní. Potom jde společně s ošetřovateli na oběd, a odpoledne pro něj máme připravenou návštěvu míst, kam se normální člověk nedostane. Je to třeba zákulisí jiných zvířat dle jeho výběru. Kolem zhruba třetí hodiny jeho pracovní a návštěvní den v naší zoologické zahradě končí, dostává dárkovou tašku. Ale co je pro naše klienty nejcennější, že dostávají osvědčení o tom, že tady den pracovali a pro nás jako by se kvalifikovali na ošetřovatele."

A co třeba krmení slonů nebo tygrů?

"Ano, samozřejmě. Nabízíme jak pavilon šelem, tak i práci v pavilonu slonů. U zvířat, která by mohla být potenciálně nebezpečná, jako jsou třeba tygři, lidoopi nebo sloni, tak tam je vždycky ten kontakt pouze chráněný. Maximálně se vám může stát, že si toho slona budete moci pohladit, když ho budete moci nakrmit. Dávat třeba slonu africkému jablko nebo mu říkat, aby zvedl tlapu, protože mu ji musíte zespodu vyčistit, je také fantastický zážitek. Ale nikdy nejste přímo u něj, vždycky tam máte nějakou zábranu, která by vás ochránila, pokud by nějaké nebezpečí hrozilo,"

dodala Jana Myslivečková ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Dokonce ani na safari nemusíte jezdit do Afriky. Zoo ve Dvoře Králové otevře safari kemp a návštěvníkům nabídne ubytování v bungalovech i dostatek místa pro stany a karavany. Přímo z kempu bude možné pozorovat zvířata. Celý projekt bude stát 70 milionů korun, přičemž zoo získala 30 milionů evropskou dotaci. Stavba safari kempu byla zahájena loni a vše by mělo být kompletně hotové v roce 2010. Výběh afrických zvířat bude od kempu oddělený jen nenápadným plotem. Návštěvníci zoo je budou moci pozorovat v denních i nočních hodinách, stejně jako je tomu v kempech v afrických parcích a rezervacích.

 

Třeba i takový porcelánový tygřík mohlo stát v interiéru bytu ze 70. let minulého století. Já mám doma ledního medvěda, který se sklání nad studánkou a určitá nostalgie mi brání se ho zbavit. Po věcech ze 70. let teď pátrá muzeum v Dvoře Králové. Vyzvalo proto lidi, aby zapátrali ve svých bytech, třeba po oblečení, hračkách nebo vybavení bytu té doby. 70. léta nejsou tak vzdálená. Nemají v muzeu strach, že budou zahlceni nabídkami? Na to odpoví ředitelka muzea Šárka Hulíková.

"Takovouto akci nechystáme poprvé, výzvu jsme dávali už v minulosti, takže s tím máme trošku zkušenosti. Samozřejmě chystáme výstavu, kam budou předměty zapůjčeny. To znamená, že zájemcům, kteří nám je zapůjčí budeme zase po výstavě vracet. Pouze počítáme s tím, že malý zlomek těch exponátů, by nám mohl obohatit sbírky."

Výstava se jmenuje Zpátky do pelíšků aneb jak žily Husákovy děti. A co tedy mohou lidé do muzea nosit?

"Základ výstavy by měl tvořit nábytek a naší takovou ideou je vytvoření bytu ze 70. let. To znamená, měla by tam být kuchyň, obývací pokoj, dětský pokojíček a k tomu potřebujeme kromě již uvedeného nábytku, také spoustu doplňků. O jejich získání se touto cestou snažíme. Takže různé poličky, skříňky, dekorační předměty, hračky. Ale také například starou elektrotechniku - žehličky, mixéry nebo bakelitové fény a podobně."

 

Letos uplyne 50 let od úmrtí Bohuslava Martinů a jeho rodné město Polička proto připravilo na letošní rok bohatý kulturní program. Rok Bohuslava Martinů zahrnuje dvanáct velkých koncertů a dalších akcí. Jak uvedla místostarostka Poličky Marie Tomanová, jednou z nich bude i otevření centra Bohuslava Martinů.

"Toto centrum bude otevřeno 4. dubna ve 14 hodin odpoledne a nabídne expozici o životě a díle našeho rodáka. Je zajímavé také to, že do těchto budov chodil Martinů do školy, proto zde například bude i dobová školní třída s nábytkem. Mimo to si budou moci osobnost Bohuslava Martinů přiblížit návštěvníci v audiovizuálním sále, který nabídne projekci jeho životopisných dokumentárních filmů a budou mít možnost poslechnout si jeho hudbu podle vlastního výběru. Město Polička má také bohatou sbírku rukopisů a proto jsme chtěli zkvalitnit i podmínky pro badatele a muzikology a otevíráme nový archiv a badatelnu."

Kostel svatého Jakuba, foto: CzechTourismKostel svatého Jakuba, foto: CzechTourism V plánu jsou i přednášky a besedy o životě slavného hudebníka. Na tento a příští rok připravil rovněž pražský Institut Bohuslava Martinů projekt, který by se měl stát nejdůležitějším kulturním počinem českého předsednictví EU v prvním pololetí roku 2009. Zapojily se do něj významné světové orchestry, operní domy, festivaly i sólisté - mezi nimi pěvkyně Eva Urbanová a Magdalena Kožená a dirigenti Charles Mackerras a Jiří Bělohlávek.

"Prakticky celý měsíc je nějaká kulturní akce. Abych vybrala jenom některé, tak v dubnu proběhne festival Polička Jazz, potom v květnu festival vážné hudby Martinů fest, rovněž zcela věnovaný tvorbě Martinů. V srpnu bych upozornila na velice zajímavý projekt dirigenta Marko Ivanoviče a komorní filharmonie Pardubice, jedná se o komponovaný večer věnovaný Martinů."

Po opravách se zprovozní také rodná světnička Bohuslava Martinů ve věži kostela svatého Jakuba. Ta je neuvěřitelně malá - má zhruba 17 metrů čtverečních. Kuchyňka je ještě menší - asi 4 a půl metru a to tu žilo šest lidí. Otec Martinů byl totiž pověžným. To bylo funkce, kdy musel hlídat město před ohněm.

 

Lyžaři u Jihlavy se úspěšně pokusili o český rekord. Úkolem dvacítky lyžařů na sjezdovce Šacberk u Jihlavy bylo 24 hodin sjíždět 380 metrů dlouhou trať. Na sjezdovku přivezli speciálně pro tuto příležitost 2 buňky. Jedna byla uřčená pro komisaře z pelhřimovské agentury Dobrý den, kteří vše pečlivě sledovali a druhá pro samotné lyžaře. Ti se vydali na trať od 9 do 9. Zašla mezi ně i Olga Tesařová.

Je čtvrtek 9 hodin a ráno a dvacítka chlapů z mužstva malé kopané Viktorie se chystá ke startu. Začíná se naostro.

"Jedna skupina po deseti bude lyžovat hodinu, druhá bude pauzírovat, potom se to otočí a druhá skupina zase hodinu jezdí,"

znějí hlavní instrukce. 5 litrů rumu na prvních 12 hodin, hrnec guláše, snad hektolitry piva a iontové nápoje, to byla podle Václava Pospíšila zvaného Doktora nutná posilovadla. Za podporu provozovatele skiareálu Šacberk jezdila dvacítka chlapů na vleku úplně zdarma. Vracíme se za nimi po 12 hodinách do odpočinkového stanu. A co říkají lyžaři?

"Je to šílené. - Je to dřina strašná. Teď už sníh nestojí za nic, čekáme, až nám to upraví, což taky není hned. Prý bylo sedm stupňů pod nulou před chvílí."

V první hodině pokusu o rekord dokázal každý z chlapů zvládnout kopec dvacet krát. V pokročilém čase už jenom 14 krát. Nejkritičtější chvilka nastala kolem třetí hodiny ráno. Žádní odpadlíci se nenašli, pády ale ano.

"Byly tady dva, nevím jestli to bylo z únavy nebo z jiných příčin, ale poučili jsme se z toho a pak to bylo dobrý."

A třetí návrat, těsně před 9 hodinou ranní. Pokus o rekord finišuje.

"Konec, super!!!"

A je po všem. Nový český rekord je na světě. Chlapi zvládli najet na sjezdovce 1438 kilometrů a 680 metrů.

"Nejvíc z vás všech ujel Hájek Martin, který to sjel 244 krát a najel 93 kilometrů,"

hlásí se ke slovu zástupce agentury rekordů a kuriozit Dobrý den a co na to závodníci?

"Teď se to určitě zapije, ale mám strach, že brzy odpadneme. - Nohy bolí strašně moc, radši lyže odvezu do bazaru, prodám to, abych to v životě neměl na nohou."

 

Recesisté se nenajdou jen na sjezdovce, ale i v divadle. Lépe řečeno na točně v Českém Krumlově. Takové zimní divadelní představení pod širým nebem určitě stojí za to. Vše začalo před jedenácti lety Mrazíkem a podle herců byla tehdy stejná zima jako v této ruské pohádce. Jak vypadá zimní divadlo v podání seskupení Pro radost zjišťovala Pavla Kuchtová.

Českokrumlovská Pro radost je sdružením hrajících neherců. Netají se tím, že základním krédem je bavit se navzájem. Divák je až na druhém místě.

"Divák se baví, pokud to pochopí. První se bavíme hlavně my herci i hrající neherci."

Diváci se ale na točnu s Pro radostí baví už 11. zimu velmi dobře. Po Mrazíkovi, Vinnetouovi, Golemovi a dalších hitech přichází letos na řadu známá česká klasika Hrátky s čertem. Jak říká jedna členka sdružení, výběr titulů je veskrze praktický.

"Hrajeme osvědčené hry jako je třeba Mrazík, protože to všichni znají. Když třeba zapomeneme text, tak diváci vědí, není nutné to doplňovat. Nebo dokonce poradí, když je nějaká krize."

Návštěvníkům točny hrající neherci vzkazují: teplé oblečení, dobré obutí a deku na zahřátí sebou. A také vstupné, které je v tekuté formě, vítáno. S největší pravděpodobností skončí v přistavené polní kuchyni, kde se přemění v obzvlášť vydatný čaj nevhodný pro děti a mladistvé.

 

Křivoklát, foto: CzechTourismKřivoklát, foto: CzechTourism Pomalu se otevírají české hrady, zámky a tvrze. Národní památkový ústav by byl rád, kdyby letos přišlo více návštěvníků než loni, kdy zaznamenali až milionový propad v návštěvnosti. Rozhodl se proto zahájit sezónu dříve, než je obvyklé - a to už nyní. Petr Svoboda z Národního památkového ústavu věří, že se českých hradů a zámků vrátí čeští turisté.

"Trošičku doufáme, že nám pomůže i ekonomická krize, že čeští turisté nebudou tolik cestovat do zahraničí a budou více cestovat po ČR. A jsme samozřejmě připraveni to co nejvíc podpořit."

Některé české hrady a zámky jsou otevřeny dokonce celoročně, například Křivoklát. Kromě toho, že tu s úspěchem naplňují projekt nekuřácký hrad, připravili letos novou trasu.

"Spouštíme nový prohlídkový okruh, který se jmenuje Cesta královskou historií a provede návštěvníky po tom nejhezčím a nejvýznamnějším na hradě Křivoklátě - to je vězení, královský sál, kaple. K tomu jsme připravili propojení s novými prostory, které byly dosud úplně uzavřeny - je to například gotické točité schodiště. Po něm se návštěvníci dostanou nad kapli do prostoru oratoře, kde je nádherný pohled z vrchu do celého prostoru kaple. Lidé také projdou královskou chodbou, kde byly komnaty českých králů, kteří na Křivoklátě přebývali."

Zámek v Mníšku pod Brdy, foto: Archiv Radia PrahaZámek v Mníšku pod Brdy, foto: Archiv Radia Praha Od února otevřel i zámek v Mníšku pod Brdy. Tady chtějí vsadit hlavně na zajímavý program, který má návštěvníky přimět, aby se na místo vraceli opakovaně, říká Jana Digrínová.

"Pro nás bude letos sezóna v znamení dětí. My jsme pro ně připravili každý měsíc poslední víkend speciální prohlídky. Vzali jsme prohlídkový text a upravili ho tak, aby byl vhodný pro děti od tří do devíti let. Navíc to bude interaktivní. Na některé věci si budou moci sáhnout. Budeme se jich ptát, co si myslí o těch předmětech, k čemu asi sloužily. Chceme, aby si děti, až odejdou, něco pamatovaly."

Mimochodem celé okolí zámku a Mníšku pod Brdy jsou dějištěm známé knihy Kája Mařík od Marie Wagnerové, která psala pod pseudonymem Felix Háj.

14-03-2009