09-06-2001

Ministerstvo vnitra podle jeho šéfa Stanislava Grosse znovu prověří 150 tisíc osvědčení o agentech bývalé Státní bezpečnosti. Vše způsobilo zjištění, že 114 příslušníků vojenské kontrarozvědky získalo na začátku 90. let od tehdejšího československého ministerstva vnitra neoprávněně negativní lustrační osvědčení. Současné ministerstvo proto podalo trestní oznámení na neznámého pachatele pro zneužití pravomoci veřejného činitele, aby se zjistilo, zda šlo o chybu, nebo něčí úmysl dostat agenty StB z dosahu lustračního zákona. Ten je vylučoval z vlivných postů ve státní správě. Podle ministra Grosse může za chyby tehdejší vedení resortu. Bývalý ministr vnitra Jan Ruml všechna obvinění odmítá. Soudí, že za vydáváním falešných osvědčení byla touha určité osoby skrýt:

"Jakákoliv obvinění na moji osobu považuji za politické útoky především ze strany pana Klause a pana Zemana s cílem mě znevěrohodnit a znevěrohodnit moji práci na ministerstvu vnitra. Souvisí to možná už s předvolebním obdobím."

Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka opustí bývalí agenti Stb, kteří pracují na ministerstvu obrany, služby armády. Ze 114 zaměstnanců vojenské kontrarozvědky jich osm stále na ministerstvu pracuje, dalších osm už odešlo. Podstatné však podle ministra Tvrdíka je to, že nedošlo k ohrožení utajovaných skutečností.

A co o lustračním skandálu soudí Petr Cibulka, vydavatel Necenzurovaných novin, muž, který se otázkou lustrací zabývá už více než deset let a jehož seznamy agentů a spolupracovníků Státní bezpečnosti vyvolávají dodnes bouřlivé reakce?

"Skutečnost je stokrát horší. Tyto podvody v obrovském rozsahu pokračují vlastně od začátku, od 17. listopadu 1989, a zdaleka se netýkají pouze armády. Tento podvod směřuje jednak proti zájmům české veřejnosti, která má být opět přesvědčena, že se jednalo o několik případů a že se nejedná o systémový podvod, ale o náhody, a jednak proti našim spojencům v NATO, kterým jsme tímto způsobem dostali do jejich struktur stovky agentů jak civilní, tak vojenské rozvědky, vybavených veškerými prověřovacími dokumenty."

 

Prezident Václav Havel se zásadně postavil za nákup stíhaček pro českou armádu. O jejich nákupu by ovšem podle něj měli rozhodovat nikoli politici, ale odborníci. Prezident to řekl po úterním setkání s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Na druhé straně však prezident Havel kritizoval skutečnost, že české armádě chybí jasná koncepce výzbroje. Jak řekl, diskuse na téma nákupu stíhaček v podobě, v jaké je vedena, ho mrzí:

 

"Myslel jsem, že víme, co chceme a jsem trošku překvapen, že najednou to vypadá, alespoň z venku, jako bychom nevěděli, co chceme. Je to veskrze odborná věc, kterou by měli odborníci zanalyzovat, nabídnout politikům a ti by se měli identifikovat s tím návrhem a bez ohledu na to, kdo je u vlády, ten přijatý koncept si osvojit a uskutečňovat."

Ministr Jaroslav Tvrdík po jednání zdůraznil, že při rozhodování o nákupu letadel je nutno brát v úvahu i ekonomické možnosti České republiky:

"Shodli jsme se na tom, že by Armáda České republiky a její problémy neměly být závislé na současné nebo krátkodobé politické situaci a na potřebě do koncepce ozbrojených sil jednoznačně zakomponovat právě i tyto zásadní modernizační nákupy. Samozřejmě bylo to v obecné rovině a neřešili jsme konkrétní technické detaily."

Mezitím jediný zbylý účastník tendru na nadzvuková letadla konsorcium SAAB - BAE Systems zveřejnilo, že 36 nadzvukových stíhaček Gripen si pro případný obchod s Českem cení na méně než 75 miliard korun. Zatím není jasné, zda bude tendr dokončen. Z původních pěti uchazečů o tuto lukrativní zakázku čtyři odstoupili s poukazem na nepřijatelné podmínky, za kterých tendr probíhá. Ani v Poslanecké sněmovně zatím neexistuje shoda, zda letouny armádě koupit.

 

Vláda opět schválila návrh zákona o majetkových přiznáních, který by znamenal povinnost podat přiznání u fyzických osob s majetkem nad deset miliónů korun, u společného majetku manželů je hranice 20 miliónů korun. Podobný vládní návrh zákona před dvěma lety sněmovnou neprošel. Smyslem návrhu je, aby měly finanční úřady možnost lépe kontrolovat daňová přiznání ve vztahu ke skutečně nabývanému majetku fyzických osob a zabránit tak daňovým únikům i praní špinavých peněz, uvedl předkladatel zákona ministr financí Jiří Rusnok.

"Význam je především preventivní, měl by vést k tomu, aby se fyzické osoby neuchylovaly ve větším k daňovým únikům. Musím ale zdůraznit, že více než 90% národa se to netýká. Týká se to pouze těch nejvyšších příjmových skupin."

Pravicoví poslanci návrh zákona považují za zásah do soukromí občanů a soudí, že vláda chce zavést majetkové daně. Podle poslance Ivana Pilipa by to znamenalo i řadu praktických komplikací:

"Lidé by si museli nechat dělat drahé odhady, měli by s tím mnoho administrativy a riskovali by i udání sousedů, že mají víc než kolik přiznali."

Majetek podléhající přiznání by zahrnoval nemovistosti, auta, šperky, sbírky obrazů nebo cenné papíry. Naopak hotovosti do 200 tisíc korun či obvyklého vybavení domácnosti by se přiznání netýkalo.

 

Česká republika v úterý ukončila expertní jednání o mezistátní smlouvě s Vatikánem. Jednání začala loni na jaře, kdy Česko bylo jednou ze dvou zemí střední a východní Evropy, které smlouvu s Vatikánem neměly. Jak řekla ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí Irena Krasnická, dokument definuje právní vztahy mezi oběma státy:

"Zahrnuje samozřejmě preambuli, články o uznání mezinárodně právní subjektivity obou stran, zakotvení právního postavení katolické církve v České republice, odkaz na konfesní neutralitu České republiky, právo církve na správu svých záležitostí a označení statutárních zástupců katolické církve v České republice."

Náměstek ministra zahraničí Martin Palouš neviděl během jednání žádnou konkrétní překážku, kterou by musely obě strany obtížněji překonávat. Obě strany se shodly, že smlouva nemůže řešit problémy, které mají být odstraněny v rámci českého právního řádu. Dokument nevytváří nové závazky, ale reflektuje stávající stav českého právního řádu. Náměstek Palouš nevyloučil, že smlouva s Vatikánem urychlí jednání mezi Českou republikou a církvemi o jejich finančních záležitostech a majetku.

 

Před dvaceti lety, 5. června 1981 byla ve Spojených státech lékaři identifikována jedna z nejzhoubnějších novodobých nemocí - AIDS. Koncem roku 2000 dosáhl ve světě počet nositelů viru HIV nebo nemocných AIDS více než 36 milionů lidí. Současný stav v České republice nám přiblížil hygienik hlavního města Prahy Vladimír Polanecký:

"Máme asi 515 HIV pozitivních, z toho 150 rozvinutých onemocnění. Nutno ovšek říci, že tak poloviny z toho v rámci vývoje od začátku už zemřela. Nicméně ta česká situace je v uvozovkách řečeno dobrá. Je to tím, že jsme léta se snažili informovat naši veřejnost, jak se dá bránit."

09-06-2001