Týden v ČR

NATO

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

NATO
Po zkušenostech z italského Janova, kde si střety odpůrců globalizace s bezpečnostními silami vyžádaly dva lidské životy, se už česká policie chystá na pražský summit NATO. Ten proběhne až za 15 měsíců, ale už teď se promýšlí strategie. Právě tomu bylo věnováno úterní jednání Bezpečnostní rady státu. Jak řekl náměstek ministra vnitra Petr Ibl, o bezpečnost by měl dbát přibližně stejný počet ochránců pořádku jako při loňském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky:

"No tak těch osm až deset tisíc, kteří by měli být připraveni pro Prahu, pokud to bude v Praze. Pokud by mělo dojít k nějakému navýšení, tak samozřejmě v těch útvarech venkovních to bude připraveno a v případě potřeby by se sjeli do Prahy."

Ministerstvo vnitra chce posílit počet těžkooděnců. Zatímco loni při zasedání finančníků zasahovalo v pražských ulicích 2000 těchto speciálně vybavených policistů, příští rok by jich mělo být 3000. Zlepšit se má také výbavení policistů. V poslední době se objevují snahy organizovat setkání v co nejodlehlejších místech, a tak se spekuluje i o přesunu pražského summitu jinam. Podle Petra Ibla ale tato varianta zatím nepřichází v úvahu:

"Zatím vůbec nezaznělo to, že by se mělo uvažovat o tom, že by to v Praze nebylo. Já jsem už jednou řekl, že pro Prahu je to prestižní záležitost a domnívám se, že to i takto policie zvládne."

Bezpečnostní opatření by měla spotřebovat téměř polovinu asi 800 milionového rozpočtu summitu. Stav příprav znovu projedná Bezpečnostní rada státu na konci září.


Vládní kabinet jednal ve středu dlouho do noci. Nakonec rozhodl i o státním rozpočtu na příští rok. Jeho schodek dosáhne částky téměř 54 miliard korun. Oznámil to po jednání vlády mluvčí resortu financí Libor Vacek:

"Tento rozpočtový rámec je určen odhadovanými celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 690,5 miliardy a celkovými výdaji státního rozpočtu ve výši 744,4 miliardy korun. Schodek tohoto rozpočtu činí 53,9 miliardy korun, ovšem po odečtení kapitoly operace státních finančních aktiv, je schdek 10 miliard korun, což odpovídá politickým dohodám avlastně původnímu usnesení vlády z června letošního roku."

Ministerstvo financí bude nyní podle mluvčího Vacka sestavovat limity jednotlivých kapitol. Ty by měly být připraveny zhruba na konci srpna, aby mohl být vládou první návrh rozpočtu projednán do 10. září. Současné nastavené limity se podle něj ještě zřejmě změní a tak je předčasné mluvit o tom, které kapitoly dostanou proti loňskému roku přidáno. Ve srovnání s letošním rokem tak výdaje vzrostou přibližně o 60 miliard korun, příjmy o 54 miliard korun. Vyšších příjmů by rozpočet měl dosáhnout především díky privatizačním příjmům a splátkám ruského dluhu. Opozice i ekonomové zahrnutí těchto položek do příjmů rozpočtu odmítají.

A které rezorty dostanou přidáno? Pravděpodobně ministerstvo školství, ministerstvo spravedlnosti na soudní reformu a ministerstvo práce a sociálních věcí na valorizaci důchodů a sociálních dávek.


O víkendu došlo v České republice k dalšímu rasovému útoku. Mladý skinhead na diskotéce ve Svitavách pobodal třicetiletého Roma, který krátce nato zemřel. Od počátku 90. let eviduje policie v Česku zhruba deset případů, kdy došlo při rasových útocích k těžkému ublížení na zdraví nebo smrti. Přesto útok ve Svitavách patří k nejtěžším případům napadení Roma se zjevně rasovým podtextem. K výši útočníkova trestu mluvčí východočeské policejní správy Iva Marková uvedla:

"Na uvedené jednání jednání pamatuje trestní zákon odnětím svobody na dvanáct až patnáct let, nebo trestem výjimečným."

K možnostem lepší komunikace mezi romskou menšinou a majoritní společností se nám vyjádřil prezident Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský:

"Vždycky by měla existovat prevence. Prevence je práce, vzdělání, poznávání se mezi sebou, co to je národ, co to je národnostní menšina, vytvářet takový společenský smír, aby ty dva národy mohly žít vedle sebe."

Součástí opatření proti rasismu jsou podle náměstka ministra spravedlnosti a člena Rady vlády pro lidská práva Aloise Cihláře i nová ustanovení v občanském a trestním řádu, která mnohem přísněji postihují rasistiskou motivaci trestných činů. Viník musí od letošního ledna prokázat, že nejednal s rasovým podtextem, což je podle právníků oproti dřívějšku velký posud k ochraně národnostních menšin.


Nejnavštěvovanější památka české metropole - Karlův most - se konečně dočká rekostrukce. Rozhodla o tom v úterý po dlouhých jednáních Rada hlavního města. Magistrát zároveň schválil vypsání veřejné sbírky, jejíž výtěžek bude sloužit na opravu této vzácné památky. Sbírka by měla začít v září. Zájemci budou moci peníze posílat na účet, který zveřejní magistrát. Přispívat bude možné až do konce června 2004, což je nejdelší možná doba povolená zákonem. První etapa oprav si podle pražského primátora Jana Kasla může vyžádat až 128 milionů korun:

"Kolik si vyžádá si vyžádá celková oprava mostu, to neví nikdo. Máme odborný odhad na tu první etapu. To je prostor od schodiště na Kampu k Malostranské části. Tam je přeindexovaná hodnota 80ti miliónů na těch zhruba 128 miliónů. Ale to je opět nějaký odhad, který může být menší, bude-li menší rozsah prací, nebo může být vyšší, vyžádají-li si památkové orgány vyšší rozsah oprav a zásahů. Já věřím, že to v zásadě vyšší nebude. Zdroje těchto prostředků jsou tři. Jednak je to hlavně městský rozpočet jako u všech staveb, jako u všech památek, zadruhé to bude, věřím, příspěvek státu a zatřetí to budou soukromé zdroje z oné sbírky, která by měla být vyhlášena k prvnímu září a na níž by měly proudit prostředky od veřejnosti, od podnikatelů, právnických osob apod."

Grant na průzkum současného stavu Karlova mostu získal tým rektora Českého vysokého učení technického Jiřího Witzanyho. Ten před nedávnem připomněl, že Karlův most byl ve své historii mnohokrát poškozen při povodních. Naposledy v roce 1890. Kdyby nastala podobná situace nyní, nedalo by se podle něj poškození mostu vyloučit.

A ještě jedna zajímavost: Že se při stavbě Karlova mostu do malty přidávala vejce, ví asi každý. Málo známé je ale to, že pilíře Karlova mostu byly zakládány na mohutných vorech z dubových kmenů. Ty se zakotvily na místě budoucích mostních pilířů a dno pod nimi bylo předem prohloubeno a urovnáno. Na těchto vorech se postupně stavěly pilíře tak dlouho, než vory klesly ke dnu. Zbytky vorů byly údajně nalezeny právě po povodni roku 1890.

Největší změnu od dob Karla IV. lze dnes vidět na výšce kamenného "zábradlí". Ta byla původně asi 1,5 metru, protože most sloužil také k obranným účelům. Současná výška byla postupně snížena na méně než 90 centimetrů.


Už popatnácté se na olomoucké univerzitě koná Letní škola slovanských studií. Tentokrát sem přijela více než stovka zájemců o studium češtiny ze všech koutů světa - Francie, Německa, USA, ale i Japonska nebo Pakistánu. Ředitelky Letní školy slovanských studií v Olomouci Milady Hirschové jsme se zeptali, co považuje za podstatu výuky:

"Jim velice pomáhá, že jsou tady v příslušném jazykovém prostředí. Když jdou do obchodu, musí mluvit česky, v restauraci musí mluvit česky, když se potřebují zeptat na cestu atd. Proto vlastně se ty letní školy pořádají, protože přijít do toho příslušného jazykového prostředí už samo o sobě velice tu výuku podporuje."

Ředitelka olomoucké Letní školy slovanských studií Milada Hirschová nám také řekla, kdo se těchto akcí účastní:

"Většinou jsou to studenti slavistiky, eventuálně univerzitní učitelé, kteří pracují v tomto oboru, ale také lidé, kteří potřebují češtinu z profesionálních důvodů, že tady pracují nebo budou pracovat. Máme lidi, kteří jsou tady podruhé, potřetí. Mně připadal v minulých ročnících velice atraktivní pan Matcalf z Velké Británie, kterému bylo 65 let a začal se učit česky teprve, až šel do důchodu, protože má rád českou hudbu."