25-08-2001

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravila Milena Štráfeldová.

masný skotmasný skot Jednou z hlavních událostí právě končícího týdne byl již druhý případ české krávy, pozitivně testované na BSE, tedy tzv. "nemoc šílených krav". I toto nemocné zvíře se objevilo na Vysočině, tentokrát na farmě soukromého farmáře ze Světnova na Žďársku. V nedalekém Dušejově byl přitom počátkem letošního června zaznamenán vůbec první případ nemoci BSE v České republice. Pozitivní test na BSE u krávy na farmě ve Světnově, kde dosud nebyly s chovem dobytka žádné veterinární problémy, potvrdil ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský.

"My jsme měli první výsledek 21. večer, následující den byl oznámen již definitivně výsledek mně jako opakované vyšetření metodou Western Blott, testem prionix, a to pozitivní."

Na jatkách v Radostíně, kde byla kráva poražena, byl okamžitě zastaven provoz. Krizový štáb ministerstva zemědělství a Ústřední nákazová komise, která zasedala ve čtvrtek dopoledne ve Žďáře nad Sázavou, doporučily porazit a spálit čtyři další kusy ze stáda ve Světnově. Budou-li pozitivní i tato zvířata, padnou další kusy. Zatím není jasné, jak se nemocná kráva nakazila. Více ministr zemědělství Jan Fencl.

"Chovatel nikdy nezkrmoval mléčné náhražky, takže zřejmě toto není cesta, kterou se mohl do chovu dostat tento problém. Ale na druhé straně zkrmoval komponent do výroby krmných směsí, který je označen jako rindamast, a my v tuto chvíli mimo jiné zkoumáme, zda v tomto komponentu se nacházel kafilerní tuk nebo nenacházel."

Jak minsitr Fencl uvedl, dosud byly testy na BSE provedeny u 40 tisíc zvířat, z toho pozitivní byly zatím dva. Po ohlášení prvního případu BSE v České republice poklesla spotřeba hovězího masa, tím se ale jen potvrdil celkový klesající trend jeho spotřeby v průběhu celých 90. let. Další pokles spotřeby hovězího po ohlášení dalšího případu BSE již zpracovatelé masa v Česku neočekávají.

 

Na ruzyňské letiště se po krátké přestávce znovu vrátí britští imigrační úředníci. Vláda České republiky ve středu vyslovila s jejich návratem souhlas. Kabinet tím reagoval na zvyšující se počet českých žadatelů o azyl v Británii - podle neoficiálních údajů totiž poté, co byly před nedávném kontroly zrušeny, požádalo o azyl ve Velké Británii dalších 61 českých občanů. Hrozí proto reálné nebezpečí, že Britové zavedou pro české občany vízovou povinnost. Vláda je přesvědčena, že předsunuté kontroly jsou v takovém případě menším zlem. Premiér Miloš Zeman v mimořádném živém vstupu do večerních zpráv uvedl:

"Vízová povinnost platí pro každého, to znamená přibližně pro tři sta tisíc osob, které každoročně z České republiky navštěvují Velkou Británii. Zatímco předběžnými kontrolami neprojde jenom několik desítek, maximálně několik set osob. Zadruhé vízová povinnost je finančně náročná, u jednoho člověka je to dva tisíce korun. Zatřetí zamítnutí víza nepředpokládá možnost odvolání, narozdíl od předběžných kontrol, kde, jak víte, možnost odvolání existuje."

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, který ještě minulý týden postup britských imigračních úředníků kritizoval, se k o souhlasu vlády se znovuzavedením předsunutých kontrol vyjádřil:

"Vláda vybírala mezi třemi špatnými možnostmi a zvolila tu, která je snad nejméně špatná. Tou horší možnost bylo zavedení víz a já si myslím, že tou třetí možností, že bychom totiž ten problém přehráli na Brity a říkali, že se musejí smířit s tím, že mají tolik žadatelů o azyl, tuto možnost já nepovažuji ani za správnou, a dokonce ani za reálnou."

Romové jsou postojem vlády a znovuzavedením britské imigrační kontroly na ruzyňském letišti zklamáni. Překvapení nad postojem kabinetu vyjádřila Monika Horáková z Unie svobody, která je jediným členem Poslanecké sněmovny z řad Romů. Horáková bude usilovat o to, aby se situací zabývala sněmovna na schůzi po parlamentních prázdninách. Kdy přesně se britští úředníci vrátí na letiště, záleží na rozhodnutí britské vlády. Ministr zahraničí Jan Kavan uvedl, že nyní bude o dalším postupu a konkrétních podmínkách jednat s britskou stranou.

 

Rada Severoatlantické aliance v Bruselu definitivně schválila přesun svých vojáků do Makedonie. Kontingent aliance dosáhne celkového počtu tří a půl tisíce vojáků. Součástí sil NATO v Makedonii je už nyní 120 českých parašutistů, kteří do Skopje přiletěli o víkendu. Jejich úkolem je připravit zázemí pro příchod dalších vojáků, střežit budoucí velitelství sil NATO nedaleko makedonského hlavního města a budou i doprovázet konvoje přepravující zabavené zbraně albánských povstalců. O úloze českých vojáků v misi NATO v Makedonii a o rozhodnutí Rady NATO řekl prezident Václav Havel:

"Domnívám se, že se poučila z různých předchozích krizových situací na Balkáně, kdy dlouhé váhání mělo za následek nezměrné lidské oběti, a samozřejmě jsem hrdý na to, že naši vojáci byli mezi prvními, kteří tam jeli už tu misi připravovat."

Hlavním úkolem sil NATO v Makedonii při operaci Essential Harvest je převzít zbraně a munici, které jim dobrovolně předají albánští povstalci. K tomu je podle dohod vyhrazena lhůta třiceti dní. Poté by se vojáci NATO měli z Makedonie začít stahovat. K plnění harmonogramu však náš vojenský chargé d´affaires v bruselském sídle NATO Ivo Šrámek uvedl:

"Se zahájením sběru zbraní však nebudeme čekat na rozvinutí celého kontingentu, v zájmu toho, aby se stihl harmonogram sběru zbraní, který je provázaný se schvalováním ústavních změn v makedonském parlamentu. Sběr by měl být ukončen do 27. září, což by měl být současně i konec celé operace."

V rukou albánských povstalců je podle odhadů na 85 tisíc různých zbraní. Pozorovatelé přitom odhadují, že Albánci budou ochotni vydat jen pouhé tři tisíce kusů.

 

V úterý navštívil Českou republiku spolkový kancléř Gerhard Schröder. Svoji návštěvu zahájil v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto, která je součástí koncernu Volkswagen. Poté se na zámku Sychrov setkal s českým premiérem Milošem Zemanem. Ten se k Schröderově návštěvě a k současné úrovni česko - německých vztahů vyjádřil:

"Vážíme si podpory, kterou spolkový kancléř opět vyjádřil pro vstup České republiky do Evropské unie, jejímiž členy se vzhledem ke své bohaté historii již dnes cítíme."

Český premiér se s německým kancléřem setkal tento týden ještě jednou, a to v pátek v Chebu.

25-08-2001