Týden v ČR

foto: Evropská komise

Vláda přijala v pondělí reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. Během tří let by měl kabinet uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard Kč získat z vyšších daní. Scénář budoucího hospodaření státu ovšem odmítají odboráři, kteří svolali demonstraci před sídlo vlády. Očekávání mohutné demonstrace se však nenaplnilo, dorazilo jen několik tisíc protestujících.

foto: Evropská komise
Vláda přijala v pondělí reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. Během tří let by měl kabinet uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard Kč získat z vyšších daní. Scénář budoucího hospodaření státu ovšem odmítají odboráři, kteří svolali demonstraci před sídlo vlády. Očekávání mohutné demonstrace se však nenaplnilo, dorazilo jen několik tisíc protestujících.

Koaliční strany - lidovci a unionisté by raději viděli reformu v razantnější podobě, ale jak řekl lidovecký ekonomický expert Miroslav Kalousek, i přijatý kompromis může řešit naši dramaticky rostoucí zadluženost.

"Jsem pyšný na to, že k té dohodě došlo a že přece jenom bude sníženo to strašlivé tempo zadlužování, které jinak hrozí obrovskými důsledky. Já pevně doufám, že dohoda ve vládě bude stvrzena i dohodou v Poslanecké sněmovně."

S reformou nesouhlasí opoziční ODS a tvrdí, že cestou k naší větší prosperitě by byla patnáctiprocentní rovná daň.

Plán miliardových škrtů a šetření považuje vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou za tak velkou prioritu, že s ní spojila i svou další budoucnost. Když ji parlament neschválí, podá demisi. Podle premiéra by bez reformy pokračovalo zadlužování veřejných rozpočtů a za deset let by proto mohli státní zaměstnanci pobírat polovinu toho co dnes a také například důchody by byly poloviční.

"Tady je volba mezi několika budoucnostmi. A bude-li ta volba taková, že se nedojde k rozhodnutí, tak prostě budoucnost, která přichází, bude daleko horší, než budoucnost, kterou jsme zformulovali. A vláda má pochopitelně odpovědnost za celek a musí z každé věci vyvozovat své důsledky a její premiér taky."


Komunisté neprosadili v Poslanecké sněmovně zrušení lustračních zákonů. Tyto zákony brání od počátku 90. let v tom, aby funkcionáři bývalého komunistického režimu a členové jejich bezpečnostních složek mohli zastávat významné funkce ve státní správě a na dalších citlivých postech. Na novele lustračních zákonů už pracuje ministerstvo vnitra. Chce je uvést do souladu s mezinárodními právními normami. Podle ředitele bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleše Šulce se úřad inspiroval polským modelem, ve kterém hraje klíčovou roli čestné prohlášení občana.

"A v případě, že toto prohlášení bude zpochybněno, ministerstvo vnitra by přezkoumalo to čestné prohlášení. V přípradě, že přijde na to, že jsou v něm uvedeny nepravdivé údaje, pak by zaměstnavatel toho člověka zbavil funkce na základě toho, že ho uvedl v omyl s úmyslem neoprávněného osobního zisku."


Milouš Jakeš a Josef Lenárt,  foto: ČTK
Bývalí vysocí komunističní funkcionáři Milouš Jakeš a Josef Lenárt jsou volní. Vrchní soud v Praze je totiž sprostil obžaloby z napomáhání k pokusu vlastizrady. Toho se měli dopustit, když na sovětském velvyslanectví v Praze v srpnu 1968 jednali o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla legalizovat vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Milouš Jakeš však toto obvinění po celých 8 let projednávání tohoto případu popíral.

"Takový návrh padl od velvyslance Červoněnka jako úvaha, ale všichni přítomní, to znamená členové předsednictva a sekretariátu, odmítli tento návrh a nikdo nechtěl být členem takové vlády."

Soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že se bývalí komunističtí politici dopustili něčeho nezákonného. Proti rozhodnutí už není možné se odvolat, pouze státní zástupce zváží možnost tzv. dovolání, pokud nalezne v rozsudku případné právní vady.


Edvard Beneš
Většina poslanců zatím podporuje zvláštní zákon, který by ocenil zásluhy druhého čs. prezidenta Edvarda Beneše. S návrhem přišla skupina tří levicových poslanců, podle kterých by zákon měl mít jedinou větu: "Edvard Beneš se zasloužil o stát." Proč by tato předloha měla být přijata, vysvětlil jeden z jeho předkladatelů, sociální demokrat Radko Martínek.

"Měl lví podíl na vzniku samostatné čs. republiky a za druhé proto, že se dokázal vyrovnat s důsledky Mnichovské konference a přivést republiku znovu k samostatnosti."

Opozice - především ODS - je ale proti přijetí tohoto zákona, který by měl - pokud bude schválen - začít platit nejpozději do letošního 28-tého října. Proti zvláštnímu ocenění Edvarda Beneše je například Hynek Fajmon z ODS.

"Jsou věci sporné a je otázkou, zda se muselo postupovat tak, jak prezident Beneš postupoval. Já si myslím, že v některých ohledech mohl postupovat jinak a že třeba v roce 1948, kdyby se postavil razantně proti postupu komunistů, že by možná věci mohly dopadnout lépe."


Spolana,  foto: ČTK
Neratovická Spolana při loňských povodních zamořila okolí jedovatými látkami. Polychlorované bifenyly a DDT v nadlimitním množství teď našli veterináři ve slepicích, vejcích a rybách v obci Libiš v těsném sousedství chemičky. Toxické látky v drůbežím mase zjistila už vloni ekologická organizace Greenpeace. Obyvatelé obce se bojí, že pro ně končí chov domácích zvířat a pěstování zeleniny. Mluvčí Spolany Jan Martínek se brání, že chemička nemá od veterinářů žádnou oficiální informaci. Podle něj je kontaminace vajec a ryb ze Spolany nepravděpodobná.

"Dneska víme, že nejde dát do souvislosti povodně a současnou kontaminaci okolí Spolany. Protože všechny látky, ať je to PCB, DDT nebo rtuť, se nemohou za tak krátkou dobu v těch vejcích a drůbeži tak rychle uložit."

O mezinárodní arbitráži s Českou republikou kvůli Spolaně uvažují i nizozemští majitelé lesních školek na Mělnicku. Škody, které na školkách vznikly, přičítají loňskému úniku chloru z chemičky.


foto: ČTK
V noci na čtvrtek muselo na dálnici z Prahy do Brna přistát nouzově malé dopravní letadlo. Několik minut po nehodě havarovala okolo projíždějicí škodovka, do které zezadu narazil německý autobus. V osobním automobilu po té uhořeli dva lidé. Podle Karla Maříka z Ústavu pro odborné technické zjišťování příčin leteckých nehod, ale není vina na pilotovi letadla, ten si totiž v dané situaci počínal velmi dobře.

"Za normální situace se samozřejmě na dálnici přistávat nesmí. Ale jestliže je mimořádná situace, a toto mimořádná situace byla, bylo to v noci, kdy vysadil motor, tak tomu pilotovi nic jiného nezbývalo, než hledat možnost, jak zachránit sebe a cestující, které měl na palubě. Z toho, co mám zatím k dispozici, tak se rozhodl velice správně. On viděl dálnici, v obou směrech provoz, ve směru na Brno byl provoz téměř nulový, otočil se a přistál."


foto: ČTK
Na závěr pracovního týdne se na základních a středních školách rozdávalo vysvědčení. Ne každý, ale je se známkami spokojen. Rodiče, kteří si myslí, že jejich dítě nedostalo správné známky, mohou požádat o takzvanou reklamaci vysvědčení. O co jde, vysvětlila ředitelka jedné českobudějovické školy Marie Kocurková.

"Pokud rodiče nebudou spokojeni s vysvědčením, tak mohou do tří dnů po obdržení vysvědčení poslat písemně žádost o přezkoušení žáka. A potom my musíme do deseti dnů vyhovět a provést komisionální přezkoušení žáka."

Školní rok ukončilo asi 1,5 milionu žáků a studentů. Do tříd se vrátí až 1. září. Je však možné, že budou mít prázdniny o něco delší. Učitelé totiž hrozí, že nezahájí školní rok, když jim vláda nedá peníze na vyšší platy.