Týden v ČR

George Bush und Vladimir Spidla, Foto: CTK

Prezident Spojených států George Bush doporučí americkým firmám, aby v otázce poválečné obnovy Iráku jednaly s českými partnery velmi vážně. Takový je výsledek úterní návštěvy premiéra Vladimíra Špidly v Bílém domě. Česká republika má zkušenosti zejména v ropném průmyslu, ve výstavbě silnic i vynikající geologický průzkum.

Dnešní výběr nejdůležitějších události u nás doma začnu mimo Českou republiku, protože se tam odehrála setkání pro nás významná.

Prezident Spojených států George Bush a český premiér Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Prezident Spojených států George Bush doporučí americkým firmám, aby v otázce poválečné obnovy Iráku jednaly s českými partnery velmi vážně. Takový je výsledek úterní návštěvy premiéra Vladimíra Špidly v Bílém domě. Česká republika má zkušenosti zejména v ropném průmyslu, ve výstavbě silnic i vynikající geologický průzkum.

Vladimír Špidla se setkal i s americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem, kterého seznámil s probíhající armádní reformou a navrhovanou specializací českého vojska. Jednali také o případném nákupu vojenských stíhaček:

Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda se svým americkým protějškem Colinem Powellem,  foto: ČTK
"Pan ministr obrany neprojevil nejmenší stín pochybnosti o tom, že výběrové řízení je od začátku do konce připraveno tak, že je transparentní a výsledek bude velmi dobře hajitelný."

V případě předchozího výběrové řízení, v němž zvítězila britsko-švédská společnost Gripen, totiž Američané vyjádřili pochyby o jeho průběhu.

Vladimíra Špidlu na šestidenní cestě doprovázela, kromě několika ministrů, také početná skupina podnikatelů, kteří jednali o možnosti zapojení českých firem do poválečné obnovy Iráku.

Právě Irák navštívil o víkendu i český ministr zahraničí Cyril Svoboda. V Bagdádu znovu otevřel české velvyslanectví a ocenil práci našich vojenských zdravotníků v jihoirácké Basře.


V úterý odjel prezident Václav Klaus na návštěvu Francie, kde se setkal se svým protějškem Jacquesem Chiracem. Ubezpečil ho, že Česko bude připraveno fungovat jako standardní země Evropské unie. V rozhovoru pro list Le Figaro uvedl, že nepotřebuje evropskou ústavu a nechce evropský pas. Na jeho slova reagoval první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout:

Prezident Václav Klaus s francouzským premiérem Jean Pierrem Raffarinem,  foto: ČTK
"Já mám názor opačný. Já se na evropský pas docela těším a myslím si, že o člověka s evropským pasem v nesnázích v kterékoliv třetí zemi, kde nemáme ambasádu, se kterákoliv z evropských ambasád postará jako by to byl její vlastní občan."

Prezident Václav Klaus během svého pobytu v Paříži označil za nerozumnost přijetí společné evropské měny. Podle něj je právě euro jednou z příčin dnešního velmi nebezpečného zabrzdění ekonomického růstu v celé Evropě:

"Já myslím, že jsou to nerozumnosti, protože není třeba zbavovat se své měnové politiky, své úrokové politiky, svého měnového kurzu. Není třeba připodobňovat míru inflace zemím, které neprožily půl století komunismu."

Václav Klaus dodal, že za problém Evropské unie považuje absenci flexibility měnové politiky Evropské centrální banky.


Pavel Rychetský,  nová posila Ústavního soudu,  foto: ČTK
Je to právě deset let, co začal v České republice fungovat Ústavní soud. Zároveň jej nyní čeká největší personální změna od jeho ustavení. Osmi z patnácti soudců totiž končí desetiletý mandát a budou nahrazeni novými soudci. Odcházejícím ústavním soudcům v pondělí poděkoval prezident Václav Klaus. Podle něj si soud za deset let své existence vydobyl zásadní postavení a uznání:

"Jak je obtížný Ústavní soud, jsem si myslím byl vědom vždy. Toto mé vědomí se posiluje tím, jak se snažím jednat s desítkami potenciálních kandidátů na tuto funkci a při tom odhaluji nové a nové aspekty této vaši role."

Václav Klaus se v minulosti netajil výhradami k některým rozhodnutím Ústavního soudu. Při svém nástupu do funkce dal také najevo, že se na ústavní soudce nehodlá obracet tak často, jak to dělal jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Havel.


Stínový ministr obrany za Občanskou demokratickou stranu Petr Nečas,  foto: ČTK
Stínový ministr obrany za Občanskou demokratickou stranu Petr Nečas zveřejnil představy opozice o naší budoucí armádě. Měli bychom vybudovat malé, specializované vojsko s asi 28 tisíci lidmi. Armáda by měla rozvíjet jen ty složky, ve kterých jsme už dnes špičkoví nebo alespoň nadprůměrní. Oproti oficiální verzi reformy však nechce zachovat nic, co tyto parametry nesplňuje, například 30 tanků, s nimiž armáda zatím počítá.

"Než mít symbolickou a v mnoha ohledech spíše tragikomickou přítomnost pouhých třiceti tanků v Armádě České republiky, je lepší je odprodat zájemcům, kteří by samozřejmě museli vyhovovat zahraničně-bezpečnostním zájmům České republiky."

Petr Nečas považuje za chybu rušení posádek v Táboře, Náměšti a Přerově a trvá na svém návrhu zkrátit základní vojenskou službu - před tím, než bude úplně zrušena - z 12 na 6 měsíců. Nesouhlasí s argumentem ministerstva obrany, že za tak krátkou dobu nelze vojáky vycvičit.

"Každý z nás zná reálnou situaci v jednotlivých posádkách a útvarech. Nezná je pouze z toho pohledu ze slonovinové věže generálního štábu a ministerstva obrany. Každý ví, že v armádě se cvičí prvních tři, maximálně pět měsíců a ten zbytek se prostě fláká."

K přeměně armády by podle Petra Nečase mělo stačit 1,85 procenta hrubého domácí produktu.


V Českých Budějovicích odstartoval projekt Krásná země aneb cestování na kole kolem Česka. Jde o měsíční jízdu na kolech, která má 29 etap a měří 1 500 kilometrů. Jak řekla Hana Čermáková z České centrály cestovního ruchu, postupně se k nim připojí senátoři, poslanci, hejtmani krajů i některé známé osobnosti:

"Hlavním cílem projektu je motivovat občany České republiky, aby cestovali po českých krajích, upozornit je na krásy naší země, podpořit domácí cestovní ruch."

Ředitel České centrály cestovního ruchu David Gladiš, který projede na kole celou trasu, připomněl, že zahraniční turisté "přinášejí" do Česka ročně více než 10 miliard korun, zatímco z domácí turistiky je výnos odhadován asi na desetinu této částky. Během měsíce uvidí cestovatelé například 51 hradů a zámků, devět zřícenin, bunkry, 50 muzeí, čtyři pivovary či několik lázní.