27-09-2003

Od prvního ledna roku 2004 podraží v České republice některé služby a řada výrobků. Čeští poslanci totiž - po vzoru Evropské unie - rozhodli o přesunutí části zboží a služeb ze snížené, pětiprocentní sazby do základní sazby 22 procent. Místopředseda rozpočtového výboru, opoziční občanský demokrat Martin Kocourek kritizuje, že se zbytečně brzy přibližujeme úrovni běžné v Evropské unii:

"Myslím, že jsme měli za povinnost se přizpůsobit od prvního května a vláda, vzhledem k tomu, že špatně hospodaří, tak občany obírá o peníze již od prvního ledna. To považujeme za nefér."

Ani podle analytika společnosti Wood and Company Jana Sýkory jsme kvůli sjednocování daňových sazeb s Evropou nemuseli s tímto krokem tak pospíchat. Stačil by až 1. květen příštího roku, navíc ani sazbu 22 procent po nás nikdo nechce:

"Tady bohužel stát nejde tou slibovanou cestou sbližování obou sazeb, to znamená dostat se na nějakou průměrnou jednotnou sazbu, řekněme 15 či 17 procent, což jsou sazby běžné v Evropské unii."

 

Řada poslanců navrhla další dílčí změny zákonů, které obsahuje reforma veřejných financí. Špidlova vláda přitom věří, že hlavní směr této reformy zůstane zachován. Optimistou je i ministr financí Bohuslav Sobotka. Zvlášť poté, co koaliční poslanci prosadili zákon o DPH:

"Očekávám, že obdobným způsobem bude schválen zákon o spotřební dani a očekávám, že i koaliční návrhy reformních zákonů získají podporu všech koaličních poslanců."

Miloš Zeman, foto: ČTKMiloš Zeman, foto: ČTK Za zradu volebního programu sociální demokracie považuje expremiér a někdejší šéf této strany Miloš Zeman vládní reformu veřejných financí. Prohlásil to ve čtvrtek na ekonomické konferenci na pražském Žofíně. O žádnou systémovou reformu podle Zemana vlastně ani nejde:

"Reforma veřejných financí, která se snaží ušetřit především na důchodcích, zaměstnancích, lidech nemocných a na dalších skupinách osob, které se nemohou účinně bránit, podle mého názoru ve shodě s programem skutečně levicové politické strany není."

Jako protiútok chystala sněmovní opozice na pátek hlasování o vyslovení nedůvěry současné vládě. Do jednání Sněmovny se toto hlasování podařilo prosadit Občanské demokratické straně. S pouhou podporou komunistů však neuspěli.

 

Češi, kteří si po rozdělení Československa vybrali slovenské občanství, a ztratili tak občanství české, mají nyní možnost je znovu získat. Sněmovna v úterý schválila novelu zákona, která jim dvojí občanství umožňuje.

Rozdělením Československa vznikla pro desítky tisíc Čechů, trvale žijících na Slovensku, komplikovaná situace. Mohli si buď ponechat české občanství, nebo získat slovenské. Teprve zákon z roku 1999 umožňoval v určitých případech získat obojí občanství. Úterní novela zákona rozšiřuje toto právo pro další tisíce lidí. Týká se například i dětí ze smíšených manželství, kterým v době rozdělení republiky nebylo ještě 18 let a které dosud měly pouze slovenské občanství. Právě tuto důležitou změnu v dosavadních zákonech inicioval Klub českých občanů na Slovensku, jehož předsedkyní je paní Jana Bratinková:

"Samozřejmě v době federace nikdo nedával důraz na to, jaké občanství má jeho dítě. Mnoho lidí si to ani neuvědomovalo. A najednou se stalo, že v rodině jsou i děti s rozdílným občanstvím. Jedno se narodilo v Čechách, má české občanství, druhé většinou už na Slovensku, má slovenské a máme i takové rodiny, které mají třetí dítě, a to má obojí občanství."

Nové opatření se podle ministra vnitra Stanislava Grosse může týkat až 23 tisíc lidí. O občanství budou moci Češi žijící na Slovensku žádat prostřednictvím českého ministerstva vnitra nebo krajských úřadů.

 

Už podruhé se v pondělí Česká republika připojila k Evropskému dni bez aut. Cílem akce je upozornit na problémy automobilismu a nabídnout lidem alternativu hromadné městské dopravy. Evropský Den bez aut podpořilo v Česku celkem 13 měst tím, že uzavřelo svá centra pro automobily. Hlavní město Praha umožnilo po celý den jezdit hromadnou dopravou na volné jízdenky. Jak řekl pražský zastupitel, ekologický aktivista Petr Štěpánek, na rozdíl od vedení města byli aktivnější občané, různé spolky či skupiny umělců:

"Pražské matky zorganizovaly závod kočárků, ve kterém poukázaly na to, že auta parkují v křižovatkách a na chodnících tak, že mnohdy není možno vůbec projít. V pondělí proběhla akce Automat, kdy volné sdružení umělců, občanů, aktivistů a dalších pořádalo happening s divadlem a protestním průvodem po Václavském náměstí a na krátkou chvilku také zablokovali magistrálu, která odděluje Národní muzeum od Václavského náměstí."

 

Fata Morgana, foto: ČTKFata Morgana, foto: ČTK Pražská botanická zahrada se dostala do světové špičky ve svém oboru. Dokončila totiž v pražské Troji výstavbu velkého skleníku, který dostal název Fata Morgana. Skleník je dlouhý 130 metrů, široký 17 metrů a vysoký až 11 metrů. Rozdělen je to tří části, které nabízejí expozici tropickou, ale i vysokohorskou chlazenou. Jeho celkovou koncepci představila vedoucí oddělení tropických skleníků Eva Smržová:

"Skleník nebude koncipován jako sbírka jednotlivých skupin rostlin, tak že se nebudeme věnovat ani rostlinám nejvzácnějším, ani rostlinám nejhezčím, nejdekorativnějším, ale celý skleník bude osázen jako biotopy jednotlivých geografických celků. To znamená, že tam budou zastoupeny všechny složky vegetace, od stromů až po trávy, přes epifytní rostliny, liány, trvalky, cibuloviny, letničky a tak dále."

Po zkušebním provozu by měl být skleník zpřístupněn návštěvníkům v polovině příštího roku.

27-09-2003