Týden v ČR

Rekordní schodek ve výši 115 miliard korun schválili ve středu poslanci při hlasování o státním rozpočtu na rok 2004, foto: ČTK

Rekordní schodek ve výši 115 miliard korun schválili ve středu poslanci při hlasování o státním rozpočtu na rok 2004. Zákon, s nímž spojil další osud svého kabinetu premiér Vladimír Špidla, prošel těsnou většinou - pro hlasovalo 98 poslanců, proti bylo 95. S návrhem rozpočtu podle očekávání nesouhlasili komunisté ani občanští demokraté.

Rekordní schodek ve výši 115 miliard korun schválili ve středu poslanci při hlasování o státním rozpočtu na rok 2004,  foto: ČTK
Rekordní schodek ve výši 115 miliard korun schválili ve středu poslanci při hlasování o státním rozpočtu na rok 2004. Zákon, s nímž spojil další osud svého kabinetu premiér Vladimír Špidla, prošel těsnou většinou - pro hlasovalo 98 poslanců, proti bylo 95. S návrhem rozpočtu podle očekávání nesouhlasili komunisté ani občanští demokraté.

Přijetí státního rozpočtu na příští rok završilo sérii hlasování o balíku reformních zákonů, které navrhla koaliční vláda v prvním kole reformy veřejných financí. Přes avizovaný odpor opozice se kabinetu Vladimíra Špidly nakonec podařilo všechny reformní zákony včetně rozpočtu sněmovnou protlačit.

"Nebylo to lehké, ale jsem rád, že jsme dosáhli tohoto okamžiku,"

uvedl po hlasování premiér Vladimír Špidla. Zdůraznil, že schválení rozpočtu posiluje českou ekonomiku. Spokojen byl i ministr financí Bohuslav Sobotka. Prohlásil, že díky reformě veřejných financí se bude deficit státních financí v příštích letech snižovat. Ocenil, že zákon o státním rozpočtu byl letos přijat dříve než v uplynulých letech:

"Pokud se podíváte do minulosti, bývala tady rozpočtová provizória. Nic takového nehrozí, čili čeká nás hospodářská stabilita a předpokládám i hospodářský růst."

S tím ostře nesouhlasí opozice. Předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý považuje rozpočet na rok 2004 za katastrofický. Schodek je prý stejně velký jako celkový dluh Česka před tím, než sociální demokracie přišla k moci:

"Každý den Špidlovy vlády bude každému občanu České republiky připsán dluh 50 korun. Když k tomu připočtete, že všechny tyto dluhy jsou vlastně projídány, nic není určeno na rozvoj ekonomiky, tak je jasné, že tento rozpočet nevede k prosperitě, ale spíš do pekel."


Čeští vojenští piloti budou s největší pravděpodobností v příštích letech létat na stíhačkách Jas-39 Gripen. Dosud česká armáda používá staré dosluhující nadzvukové MIGy- 21 sovětské výroby. Devítičlenná odborná komise měsíc posuzovala pět došlých nabídek a v pondělí vládě doporučila právě švédské Gripeny. Co rozhodlo o vítězství švédské nabídky nechtěl mluvčí resortu obrany Ladislav Šticha jednoznačně říct. Prý to ani není možné:

"Nedá se říci, že by byla nejdůležitější cena, nebo že by byly nejdůležitější technické parametry. Skutečně rozhodoval komplex a v tom komplexu se ukázala nejlepší nabídka švédského království."

Vítězství švédské nabídky nepřekvapilo stínového ministra obrany z Občanské demokratické strany Petra Nečase. Podle něj každý, kdo otázku přezbrojení sleduje, ví, že verdikt komise není žádnou senzací. Obecně ale označil tendry vypisované ministerstvem obrany za riskantní:

"Ministerstvo obrany vypisuje v posledních týdnech jednu finančně náročnou zakázku za druhou bez toho, že by byl definitivně znám dlouhodobý koncept včetně střednědobého a dlouhodobého finančního plánu."

Poslední slovo k případnému pronájmu Gripenů na pět až deset let ale do konce roku řekne kabinet Vladimíra Špidly:

"Dohodli jsme se na způsobu, kterým budou projednávány další materiály tak, aby byly nejdéle projednány do 31. prosince, aby vláda s konečnou platností rozhodla."

Ministerstvo obrany chce do stíhaček v letech 2005 až 2007 investovat ročně půl druhé miliardy korun, od roku 2008 do roku 2015 to má být ještě výrazně víc.


Po čtyřech letech příprav stojí od čtvrtka v centru Prahy bronzová socha spisovatele a slavného pražského rodáka Franze Kafky. Pražané a návštěvníci města ji najdou v prostoru mezi kostelem sv. Ducha a Španělskou synagogou. Pomník připomínající německy píšícího pražského židovského spisovatele je podle Společnosti Franze Kafky, jež jeho vznik prosadila, upomínkou na česko-německo-židovský kulturní prostor, kterým Praha dlouho byla.

Výtvarník Jaroslav Róna,  autor pomníku Franze Kafky,  foto: ČTK
"K našemu překvapení přesně mezi nohama figury prochází v katastrálních mapách hranice mezi židovským Josefovem a křesťanským Starým Městem," uvedl autor sochy Jaroslav Róna. Téměř čtyřmetrová plastika zpodobňuje postavu sedící na ramenou imaginární běžící osobě představované pouze prázdným oblekem. A kde Jaroslav Róna hledal námět pro svou sochu?

"Dospěl jsem k tomu, že socha by měla vyjadřovat jakési vnitřní rozpolcení nebo rozdvojení Kafkovo, které on sám na sebe ve svých textech prozrazuje, a to byl výchozí moment pro tu ideu. A když jsem dospěl k tomu, že to musí být dvě figury, tak jsem hledal jejich vztah a k tomu mi poskytla klíče novela "Popis jednoho zápasu". Je to taková cesta dvou lidí, kteří se náhodně seznámí na večírku a putují přes most a po nábřeží do Karlovy ulice. A tam dojde k tomu, že ta ústřední postava se vyhoupne na ramena svého společníka a přinutí ho, aby ji jako kůň nesl na ramenou."

Praha tím podle místopředsedy Společnosti Franze Kafky Vladimíra Železného dostává unikátní místo, které bude stejně populární jako čurající chlapeček v Bruselu, zvláštní poutní místo:

"Když stála ta socha na dvoře domku pana Róny, tak všichni, co jsme k ní přišli nebo přicházeli, byli nutkáni se o ni opřít. A vy, když se o ni opřete, tak jste zhruba ve výšce kapsy na onom rozevlátém saku, na kterém vlastně Kafka jede. A všichni se takto nechali vyfotit. To bude to místo, kde se budou turisté chtít fotit. Každý bude chtít mít fotku: Já a Kafka."