Týden v ČR

O 3,4 procenta vzrostla ve třetím čtvrtletí letošního roku česká ekonomika. O nečekaně vysoký přírůstek hrubého domácího produktu se postarala především spotřeba domácností. Ta se zvýšila o více než sedm procent.

O 3,4 procenta vzrostla ve třetím čtvrtletí letošního roku česká ekonomika. O nečekaně vysoký přírůstek hrubého domácího produktu se postarala především spotřeba domácností. Ta se zvýšila o více než sedm procent. Nákupní horečku podporují snadno dostupné spotřební úvěry a půjčky i růst mezd. Poslední vývoj hospodářství zhodnotil analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl:

"Fakt, že růst bude tažen spotřebou domácností, pravděpodobně všichni očekávali. Nicméně lidé většinou podcenili ochotu domácností utrácet. Tempo růstu spotřeby domácností se dostalo na úroveň roku 1996. Spotřeba domácností byla tažena především vysokým růstem reálných mezd, respektive růstem nominálních mezd a nulovou inflací. Současně domácnosti více než kdy jindy si půjčovaly peněžní prostředky, které byly dále utráceny na nákupy spotřebního zboží."

Zajímalo nás také, zda je to zdravý trend pro ekonomiku.

"Rozhodně by nešlo o zdravý trend, pokud by tento vývoj přetrvával po dobu několika čtvrtletí. Nicméně v příštím roce lze očekávat nárůst průměrné míry inflace ke třem procentům, což výrazně sníží reálné příjmy domácností zhruba na polovinu letošního roku. To se samozřejmě promítne také ve spotřebě domácností a růstu HDP. To znamená, že motor růstu se bude muset najít někde jinde. Hlavním zdrojem růstu v příštím roce by měla být investiční poptávka firem."

Posledním vývojem ekonomiky Česko dotáhlo nejen své východoevropské sousedy, ale snížilo i svůj odstup od Evropské unie. Přesto se na úroveň vyspělých zemí unie dotáhne podle analytiků za téměř čtyřicet let. Rychleji z nově přistupujících členů Evropu doženou Estonsko, Slovinsko, Maďarsko i Slovenská republika.


Bývalí disidenti Jiří Dienstbier  (vlevo) a Václav Malý  (vpravo) společně s francouzským velvyslancem Joelem de Zorzim na setkání k 15. výročí snídaně bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitterranda s československými disidenty,  foto: ČTK
V úterý se stejně jako před patnácti lety sešli u snídaně na francouzském velvyslanectví někdejší disidenti a zástupci Francie. Památné snídaně s prezidentem Francoisem Mitterrandem se tehdy zúčastnili Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek, Václav Havel, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Úterní připomínkové schůzky se kromě zesnulého Ladislava Lise nezúčastnil také Václav Havel, který je v Portugalsku. Památná snídaně osmi aktivistů protikomunistického režimu s prezidentem Francoisem Mitterrandem proběhla 9. prosince 1988 a v tehdejším komunistickém Československu vzbudila rozruch, neboť byla chápána jako oficiální uznání domácí opozice vysokým evropským politikem. Rudolfa Battěka jsme se zeptali, zda tehdejší setkání mělo nějaké přímé negativní důsledky:

"V té době to už žádné důsledky nemohlo mít, situace už byla tak daleko, že tehdejší komunistický establishment už si nemohl dovolit žádné zásahy, takže to od nás nebylo ani žádné hrdinství, a od prezidenta to byla výrazná posila v naší situaci."

Totéž potvrdil i další snídající, Petr Uhl:

"Pro nás to byla úžasná podpora, protože on byl první hlava státu, která se s námi setkala. Předtím to byli ministři zahraničí, úplně na začátku úředníci nebo poslanci. Byla to jeho jasná podmínka. Husák a Jakeš věděli, že pokud by překazili to setkání, že on nepřijede nebo se s nimi nesetká."

Hosté současného velvyslance Joela de Zorzi vzpomněli i na to, že Mitterrandova návštěva přispěla i k prvnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv - 10. prosince 1988 - na Škroupově náměstí v Praze.


Marcel Marceau,  foto: ČTK
Tento týden hostila Praha dva světoznámé umělce. Po několika letech měli milovníci pantomimy možnost vidět slavného francouzského mima Marcela Marceaua. Legenda světové pantomimy byla naposledy v Praze v roce 1989. Tentokrát přivezl i své žáky, kteří vyplnili druhou část pondělního vystoupení v pražském Kongresovém centru. K osobnosti Marcela Marceaua se vyjádřil známý český mim Boris Hybner:

"Marcel Marceau několikrát v Praze pouze zahrál a způsobil, že se tady desítky lidí do pantomimy zamilovaly a začaly ji dělat. On má vlastně bezděky zásadní zásluhy o českou pantomimu. Rytmus jeho návštěv Prahy je vždy zhruba po deseti letech. Zatím jsem neviděl herce, který by dokázal v osmdesáti letech držet krok s celým mladým ansámblem."

Yoko Ono,  foto: ČTK
Druhým hostem byla vdova po slavném Johnu Lennonovi - výtvarnice Yoko Ono. V prostorách Sovových mlýnů v Praze umístila strom přání. Strom je součástí její první samostatné výstavy v České republice. Jak sdělil kurátor Muzea Kampa Jiří Machalický, umělkyně ve středu na přání mecenášky umění Medy Mládkové, výstavu zahájila:

"Je to spíš přání paní Mládkové, která navštívila její výstavu v Paříži. Ta se ji velmi líbila, ocenila její způsob uměleckého vyjadřování a rozhodla se, že ji požádá, jestli by svou výstavu v nějaké variantě nemohla udělat v Muzeu Kampa. No a právě proto se dohodla jednak s paní Yoko Ono a jednak s museem Musée de la Ville de Paris, a proto se ta výstava pořádá právě tady."