Týden v ČR

Vladimír Špidla přichází na zasedání KVV středočeských sociálních demokratů, foto: ČTK

Připomeňme si nyní, jaké důležité události jsme tento týden zaznamenali v České republice.

Vladimír Špidla přichází na zasedání KVV středočeských sociálních demokratů,  foto: ČTK
Hluboké krizi čelí od debaklu v eurovolbách vládní sociální demokracie. Až sobotní jednání ústředního výkonného výboru strany rozhodovalo o tom, zda v jejím čele zůstane Vladimír Špidla.

Krize sociální demokracie má své kořeny ve sporu o to, nakolik nejsilnější vládní strana plní své programové prohlášení a do jaké míry ustupuje koaličním partnerům v kabinetu. To od svého odchodu z vysoké politiky kritizuje zejména bývalý premiér Miloš Zeman a poměrně silná skupina jeho příznivců. Ke kritikům Vladimíra Špidly a současného vedení této strany patří i předseda hospodářského výboru sněmovny Josef Hojdar.

"My se domníváme, že je nutná změna na postu vedoucího činitele této vlády a strany. Už z toho důvodu, abychom řekli našim lidem, že se pokusíme řešit tu situaci jinak."

Současné krize v sociální demokracii chce využít opozice, zejména Občanská demokratická strana.


Miroslav Sklenář z pražského magistrátu předvedl originál dokumentu,  který je klíčovým důkazem ve sporu,  foto: ČTK
Pražský magistrát našel originál klíčového důkazu ve sporu města a Františka Oldřicha Kinského o historické sídlo rodu na Staroměstském náměstí - palác Kinských. Jedná se o konfiskační výměr z roku 1947, který může výrazně posílit před soudem pozice České republiky.

V barokním paláci Kinských dnes sídlí Národní galerie. O tom, zda rodové sídlo získá zpět František Oldřich Kinský bude rozhodovat v odvolacím řízení soud. Rodina Kinského přišla o palác a další majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Minulý týden však vyšlo najevo, že pražský magistrát nepředložil originál konfiskačního výměru. Dosud stačila soudům kopie, která však neměla úřední razítko a chyběly i podpisy. Až chrudimská soudkyně, která rozhodovala spor o navrácení jiných pozemků, požadovala originál a pražský magistrát ho nebyl schopen dodat.

Pražští archiváři se proto ponořili do řady starých šanonů, až se jim nakonec podařilo listinu objevit. Šťastným objevitelem byl Marek Laštovka. Originál konfiskačního výměru ležel v Archivu hlavního města Prahy. Proč nebyl objeven dřív?

"Protože byl založen na špatném místě, patrně už delší dobu. Proto v posledních zhruba deseti letech, kdy se ty kauzy otevírají, nebyl k nalezení."

Jak dodává Marek Laštovka, dokument byl i řádně vyvěšen.

"Je k němu připojen dokument, který potvrzuje vyvěšení na úřední desce Ústředního národního výboru."

Listina bude mít zřejmě klíčový význam i pro řadu dalších Kinského žalob. Podle deset let starého nálezu Ústavního soudu totiž stačí existence jednoho právoplatného konfiskačního výměru a z tohoto dokladu už pak automaticky vyplývá, že dotyčnému se mělo konfiskovat všechno.

Kinský dosud pravomocně zvítězil v pěti soudních přích, tři prohrál. Dalších asi 150 žalob budou muset soudy ještě projednat.


Propagátor české kultury ve Francii Antonín J. Liehm  (vpravo) přebírá cenu od Cyrila Svobody,  foto: ČTK
V pražském Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničí, se v pondělí udělovaly Ceny Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Cena se udílí od roku 1997. V úvodu letošního předávání ministr zahraničí Cyril Svoboda oceněným poděkoval.

"Je to větší čest pro nás nežli pro Vás, že Vám udělujeme ono ocenění o šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Ve světě, kde se šíří informace, které spíše sdělují negativní zvěst o našem světě, je pozoruhodné, že jsou tady tací, kteří šíří dobré jméno, tedy něco pozitivního."

Letos bylo oceněno třináct jednotlivců. Cenu Gratias agit dostal například právník Vladimír Kabeš ze Spojených států, který se víc jak padesát let věnuje ochraně lidských práv a prosazování českých zájmů v zahraničí, publicista a kritik Antonín Jaroslav Liehm či básník František Listopad. Z cizinců například Riad Kudsih ze Spojených arabských emirátů, který vystudoval v Praze hudbu a víc jak dvacet let je propagátorem české hudby v arabském prostředí. Cenu získaly i tři spolky: Československý klub Tomáše Garrigua Masaryka v Bulharsku, Československý ústav zahraniční a krajanský spolek Beseda Volnost v Belgii.

Krajané si Ceny Gratias agit skutečně velmi váží. Zmínila to ve své děkovné řeči i předsedkyně spolku Beseda Volnost v Belgii Olga Schmalzriedová:

"Z různých důvodů a v různých dobách jsme opouštěli naši drahou zem. Neodcházeli jsme s prázdnou. V našich srdcích jsme si odnášeli kus domova. Vytvářeli jsme jakési malé české ostrůvky v dalekých i blízkých končinách a v našich srdcích jsme pěstovali české tradice, mluvili jsme naší rodnou mateřštinou, někdy jadrnou, jindy něžnou, ale vždycky krásnou."