Týden v ČR

Photo : Jana Sustova

Přehled toho nejdůležitějšího, co se tento týden odehrálo v České republice, připravil Josef Kubeczka.

Spojené státy kupují český radiolokátor Věra. Až systém vyzkoušejí, zváží větší zakázku. "Prozatím se realizuje prodej jednoho systému. Pokud Spojeným státům bude vyhovovat, s největší pravděpodobností radiolokátor prodáme i dalším aliančním spojencům," prohlásil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Český velvyslanec ve Spojených státech Martin Palouš nám zájem spojenců potvrdil.

"My jsme velice rádi, že ta věc se dostala až do této fáze. Je to zatím jen jedna Věra, my se budeme snažit, aby to nezůstalo jen při jedné a bylo jich více. Věra je pro Spojené státy velice zajímavé zařízení. Svůj názor k prodeji do Číny vyjádřily způsobem velice zřetelným. Teď se snažíme komunikovat s příslušnými našimi americkými partnery tak, aby zájem koupit toto zařízení se potom přesunul na Spojené státy samotné, případně na naše další spojence. Já si myslím, že je to reálné."

Česko chtělo vyvézt tento radiolokátor, který je schopný zachytit i tzv. neviditelné letouny, do Číny. Vláda odstoupila od vývozu poté, co americký ministr zahraničí Colin Powell napsal osobní dopis premiérovi Vladimíru Špidlovi a požádal ho, aby obchod zrušil. Američané se totiž obávali, že Čína bude pomocí Věry sledovat jejich letadla operující v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem. Prodej zbraní do Číny ostře kritizoval i stínový ministr obrany, občanský demokrat Petr Nečas.

"Já jsem přesvědčen, že za situace, kdy jsme nabídli v rámci rozvoje NATO tento systém jako náš klíčový příspěvek k technickému a technologickému rozvoji aliance, tak je velkou chybou ho nabízet někam jinam, mimo alianci. Zvláště do státu, který má totalitní režim a kde není žádná záruka toho, že se tento systém nebude reexportovat dál do třetí země a že se nepokusí tento systém nějakým způsobem zkopírovat a nahradit ten náš původní systém."


Za týrání dvou disidentů v rámci akce Asanace půjdou na tři roky do vězení bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Rozhodl o tom znovu Obvodní soud pro Prahu 1 poté, co Nejvyšší soud kvůli procesním nedostatkům původní verdikt zrušil. Jiří Šimák a Zbyněk Dudek měli disidenty týrat v roce 1981 a donutit je tak k emigraci. Oba se líčení neúčastnili a jakoukoli vinu popírají. Jejich obhájci tvrdí, že je soud podjatý a trestní stíhání vůbec nemělo začít. Podle Šimákova advokáta Pavla Kavínka totiž ani jeden z obžalovaných nedostal obvinění.

"Doručení má pak zásadní význam pro to, aby trestní stíhání mohlo vůbec běžet. Toto bylo zjištěno až v průběhu dovolacího řízení a zdejší soud nám vůbec neumožnil vést důkazy, aby se toto nějakým způsobem prokázalo."

Státní zástupce se proti verdiktu na místě odvolal, trest je podle něj příliš mírný. Rozsudek tedy není pravomocný.

Na seznamu osob zahrnutých do tajné akce Asanace byla také tehdejší disidentka Petruška Šustrová. A jak je spokojená s rozsudkem?

"Jsem a nejsem. Já si myslím, že je správné, že ti lidé byli odsouzeni, ale trochu mě děsí představa, že ten rozsudek není pravomocný. Jestliže se ti lidé dokážou dva roky vyhýbat vězení, vyvolat nový soud, hrozit, že ten nynější už trvá deset let a tudíž se mohou obrátit do Štrasburku k soudu pro lidská práva, tak mám pocit, že je něco v nepořádku s naší justicí."


Prvního září začal dětem v Česku nový školní rok. Do lavic usedlo po dvouměsíčních letních prázdninách více než 1 milion 400 tisíc žáků a studentů. Ministryně školství Petra Buzková v tradičním rozhlasovém projevu připomněla, že letos slavíme 230 let od zavedení povinné školní docházky. Byl to podle ní patrně největší státnický počin císařovny Marie Terezie.

"Ani mně nešlo a nepůjde o laciná gesta. Proto se v nové vládě soustředím na přípravu možná nepopulárních, ale pro české školství závažných a potřebných opatření. Myslím, že uplynulé dva roky, kdy jsem zastávala funkci ministryně školství v předchozí vládě, dostatečně naznačily směr, kterým mám v úmyslu jít."

Učitelé z jižní Moravy zahájili školní rok na Ústavním soudu. Chtěli dát najevo nespokojenost s finanční situací resortu a výší svých platů. Tvrdí, že vláda neplní sliby o posílení financování školství, a tedy i platů učitelů.

"Mně například vadí to, že na naši škole je propad mezd v letošním roce více než 30 tisíc."

"Před volbami vždy naslibují a ve vládním prohlášení naslibují, pak za čtyři roky v klidu odejdou a dělají, že vládní prohlášení se nemusí plnit. My jsem zde se stížností na neplnění veřejného příslibu."

"Za to, co všechno dělám, mi to ohodnocení za to přijde dost malé."

Učitelé jsou přesvědčeni, že sliby, které jim dala už Zemanova vláda, mají právní závaznost a jejich nedodržení tedy interpretují jako porušení práva. Ministerstvo školství to podle mluvčí Michaely Lagronové popírá.

"Ministerstvo školství nemíní podnikat v tomto ohledu žádné kroky. Veřejný příslib není pouze jednostranným krokem slibujícího, ale vázán také na splnění určitých podmínek ze strany druhé. O jaké podmínky na straně učitelů by mělo jít však není jasné."

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiří Václavek je přesvědčen, že ani v případě úspěchu u Ústavního soudu by se prostředky na splnění požadavků učitelů nenašly.

"Požadavků je více. Ministr sociálních věcí si rovněž nárokuje řadu miliard, také není poslední, ještě je tady kultura, atd. Nedělám si tedy iluze, že by se našly letos peníze, a pokud jde o příští rok, musí se to projednat na vládě."