Týden v ČR

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

Hospodaření státu by mělo v příštím roce skončit schodkem 83 miliardy 600 milionů korun. Shodla se na tom v úterý v noci vláda. Proti původnímu návrhu ministerstva financí se tak schodek snížil o víc než deset miliard. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky kabinet plní své předsevzetí postupně snižovat schodky veřejných rozpočtů.

Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
Hospodaření státu by mělo v příštím roce skončit schodkem 83 miliardy 600 milionů korun. Shodla se na tom v úterý v noci vláda. Proti původnímu návrhu ministerstva financí se tak schodek snížil o víc než deset miliard. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky kabinet plní své předsevzetí postupně snižovat schodky veřejných rozpočtů. Zároveň také v podstatě dodrží svůj závazek vůči Evropské unii, který se týká výdajů státu.

"Překročení výdajového limitu představuje částku 2,5 miliardy korun, což jsou zhruba dvě desetiny procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Je to tedy překročení v mezích chyby z hlediska odhadu příjmů ve víceletém horizontu."

Nejvíc, skoro pět miliard korun, bude muset ušetřit ministr práce a sociálních věcí, hlavně na výdajích na nemocenskou a na dávkách v nezaměstnanosti. Dvě miliardy navíc naopak přidala vláda na platy zaměstnanců základních a středních škol. Ostrý spor se ale rozhořel hlavně kvůli platům policie a jiných bezpečnostních složek, mají být od příštího roku razantně zvýšeny, skoro o 30 procent. Kritici vládního návrhu rozpočtu poukazují na to, že ke snížení schodku nevedou úspory, ale účetní triky. Kabinet chce totiž stále utratit 908 miliard, navýšil jenom předpokládané příjmy rozpočtu. Proti rozpočtu se samozřejmě ostře staví opozice. Pozorovatelé připomínají, že bitva o rozpočet se teď odehraje právě ve sněmovně.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová si rozmyslela zdražování některých léků. Úhrady se měly od 1. října zvýšit například u léků na vysoký tlak, cholesterol, depresi nebo alergii. Vyhlášku podepsala minulý týden, ale toto úterý si to rozmyslela, a platnost vyhlášky zastavila. Proč? Prohlásila, že po podrobnějším prostudování návrhu zjistila, že neodpovídá politice sociální demokracie a programovému prohlášení vlády. Vyhláška v dnešní podobě by podle ministryně mohla způsobit velmi zásadní zvýšení spoluúčasti pacienta. Jak vysvětlil prezident Lékařské komory David Rath, je nutné například dorovnávat cenu léků podle kurzu koruny k cizím měnám. Podle něj zdaleka nešlo ve vyhlášce o zdražování léků. Tak ji interpretují jen média. Ministryně zdravotnictví prý skočila na nepravdivé informace. David Rath tvrdí, že si vyhlášku pravděpodobně skutečně nepřečetla, ale na tom není, podle Ratha, nic zvláštního, protože materiál je velmi obsáhlý.

"Tato vyhláška obsahuje šest, sedm, možná osm tisíc položek jednotlivých léčivých látek. Ke každé je přiřazeno mnoho různých čísel. Pracuje na tom tým mnoha odborníků po mnoho měsíců. Těžko si lze představit, že jedna osoba je schopna toto během pár dní přečíst a hlavně na to mít kvalifikovaný názor. "

Stovky pozměňovacích návrhů provází ve sněmovně vládní návrh zákona, který by měl zavést bodový systém hodnocení dopravních přestupků řidičů. Zákon počítá s tím, že každý řidič bude mít 12 bodů a po jejich vyčerpání může až na rok přijít o řidičské oprávnění. Podle opozice, hlavně poslanců ODS, je zákon nesmyslně represivní. Ministr dopravy lidovec Milan Šimonovský, autor návrhu zákona, ale oponuje tím, že bodový systém se v řadě jiných zemí už osvědčil.

"Myslím si, že právě zpřísnění zákona a vymahatelnost jednotlivých paragrafů zákona hlavně například ve Francii, Rakousku, Německu a nejnověji v Irsku vede k výraznému snížení počtu nehod s úmrtím. Myslím si, že naše silnice nutně potřebují přísnější zákon a přísnější dohled policistů."

Nový zákon o provozu na pozemních komunikacích by mohl začít platit zhruba v polovině příštího roku.

V Brně skončil už 46. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Letos se ho účastnilo 2250 vystavovatelů z 33 zemí. Přes tři sta firem tam vystavovalo materiály a komponenty pro strojírenství. Dalším oborem byla například elektronika, automatizace a měřicí technika. Letošní ročník podle organizátorů zaznamenal rekordní zájem vystavovatelů, a to z jednoho prostého důvodu. Je to vlastně první rok členství České republiky v Evropské unii. Bylo to znát i na zastoupení zemí, které se prezentovaly. Byly to hlavně vystavovatelé, firmy a společnosti ze zemí Evropské unie. Na prvním místě už tradičně Německo, na dalších čelných místech Slovensko a Rakousko. Letos se mezi první pětku poprvé dostala Itálie. Jak si na tom ve srovnání se světem české strojírenství stojí, zjišťoval na veletrhu Jaromír Marek:

"Alespoň podle zástupců Svazu průmyslu si české strojírenství nestojí vůbec špatně. V posledních letech je to jeden z nejdynamičtěji rozvíjejících se oborů. Jen pro informaci: oproti loňskému červnu se letos v červnu zvýšila produkce o zhruba patnáct procent a oproti roku 2000 byla letošní produkce strojírenských výrobků vyšší o 41 procent. Více než osmdesát procent všech výrobků, které se vyrobí v České republice, jde na export."