Týden v ČR
Vládní koalice chce začít tvrdě šetřit. V letech 2006 až 2007 mají úspory dosáhnout 70 miliard korun a postihnou všechna ministerstva. Po úterním jednání zástupců koalice to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.
Vládní koalice chce začít tvrdě šetřit. V letech 2006 až 2007 mají úspory dosáhnout 70 miliard korun a postihnou všechna ministerstva. Po úterním jednání zástupců koalice to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Dohodli jsme se na určitých úsporách v oblasti výdajů v pasivní politice zaměstnanosti, v oblasti pasivních sociálních dávek, na určitém snížené výdajů v oblasti obrany. Dohodli jsme se také na tom, že bude přepracován zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby se v příštích letech snížily jeho možné dopady. A dohodli jsme se také na tom, že uskutečníme určité plošné škrty v kapitolách státního rozpočtu."
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale tvrdí, že škrty v sociální oblasti jsou příliš drastické.
"Já jsem s tím v podstatě nesouhlasil nikdy, ale vždy to byl nějaký kompromis, řekněme menší zlo oproti zlu, které by mohlo být ještě výraznější. Budeme tedy samozřejmě hledat způsoby tak, aby to bylo racionální, ale už to začíná jít do své podstaty. Už to není o spravedlnosti, ale o určitém plošném snižování, a to si myslím není úplně v pořádku."
Plán, jak uspořit v budoucnu miliardy korun, teď zpracuje ministerstvo financí a vláda se jím musí zabývat ještě do konce letošního roku.
Opozičním občanským demokratům se ale plány koalice nelíbí. Jejich předseda sněmovního rozpočtového výboru Martin Kocourek připouští, že k nějakým redukcím výdajů dojít musí, rozpočtová strategie koalice je ale podle něj nepromyšlená.
"O tom svědčí neustálé změny na výdajové straně. Teď slyšíme nějakých 70 miliard korun a my vůbec netušíme, k čemu se to vztahuje. Zda k původnímu Špidlovu plánu, Grossovu plánu, nebo je to dopočet na nějaká čísla, která jsme slyšeli předtím. Prostě nikdo se v tom neorientuje a z tohoto pohledu to je nedůvěryhodné a nedomyšlené."
Stovka rodin cizinců, kteří dlouhodobě žijí v Česku, poobědvala minulou neděli typicky česká jídla u svých českých sousedů. Projekt nazvaný Rodina od vedle tak chtěla cizincům usnadnit navázání kontaktu s českým prostředím.
Organizátoři se snažili dát dohromady rodiny s podobným věkem i počtem dětí, aby jak hostitelé, tak hosté našli více společných témat k rozhovoru a navázání přátelství. Jak řekla Michaela Dvořáková ze sdružení Slovo 21, atmosféra byla výborná a v devadesáti procentech pozvaly rodiny cizinců své hostitele k sobě domů nebo někam společně půjdou. A kolik národností české rodiny navštívilo?
"Bylo 40 různých národností, takže to bylo opravdu velmi pestré. Měli jsme tam Ukrajince, lidi ze Sýrie, z Ruska, z Angoly. Projekt je zaměřen na cizince, kteří tady v České republice žijí dlouhodobě, takže je u většiny velký předpoklad, že tady další desítky let zůstanou a budou tady žít. Proto jazykem tohoto setkání byla čeština. Občas se samozřejmě vyskytly menší problémy, ale většinou se ti lidé perfektně domluvili."
Jednou z rodin, u které byli cizinci na návštěvě, byla rodina Baracova z Prahy. František Barac byl velice spokojen.
"K nám přišla na návštěvu rodina z Guinnei - Bissau. Tatínek, maminka a měli s sebou dceru. Uměli docela dobře česky. Už jsou tady dost dlouho, takže to bylo docela zajímavé pro nás i pro ně. Oni měli podmínku, že jim nechutnají knedlíky a tak jsme nakonec zvolili rybu. Říkali, že to bylo výborné. Mohli bychom povídat hodiny a hodiny, ale toho času nebylo tolik. Oni rádi grilují a jejich země je pro nás také zajímavá, takže se určitě ještě sejdeme."
Mezi výhody Prahy patří mimo jiné ideální poloha a dostupnost města. Na druhou stranu ale existují jasné nevýhody, například nedostatek sportovišť nebo ubytovacích kapacit. Přesto někteří radní, včetně primátora Pavla Béma, považují pořádání olympijských her za reálné a pro Prahu přínosné. A co podle náměstka primátora Jana Bürgermeistera přinese pořádání olympijských her Praze a Pražanům?
"Pražanům modernější město se spoustou nových příležitostí. Praze schopnost pořádat spoustu sportovních akcí světového významu i po olympiádě. Celé České republice i Praze to přinese nový impuls, proč se přijet do Prahy podívat a proč v Praze strávit třeba o den, o dva dny déle před i po olympiádě."
Radní chtějí z Prahy udělat atraktivní město, které umí poskytovat služby. To by podle nich mělo do Prahy přivést více turistů a množství dalších aktivit, z nichž by Praha ekonomicky profitovala.
Celkové náklady na pořádání olympijských her vyčíslili ekonomové na zhruba 135 miliard korun. Hlavní město by spolu se státem muselo investovat 60 miliard, zbytek by dodaly soukromé firmy. Zisk, který by měl podle ekonomů tyto náklady převýšit, je odhadován na 25 miliard korun.
S olympijským záměrem ale nesouhlasí všichni zastupitelé. Proti nápadu se postavil i Michael Hvížďala. Proč?
"Jednak je město velmi zadluženo, dále Praha je komorní město, takže ta olympiáda se tam nevejde. Ta částka, o které se hovoří, zhruba přes 130 miliard, mi připadá výrazně poddimenzovaná. A jsou zde ještě další technické problémy."
Z technických problémů Hvížďala vyzdvihl dopravní situaci, kdy by se v Praze najednou muselo přepravovat přes půl milionu více lidí. Těžké podle něj bude i ubytování takového počtu návštěvníků. Začátkem roku 2005 by ale měli pražští zastupitelé rozhodnout, zda o pořádání olympijských her bude Praha usilovat.
