Týden v ČR

Ústřední vojenská nemocnice (Foto: www.uvn.cz)
0:00
/
0:00

Přehled nejdůležitějších událostí tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Premiér Stanislav Gross  (Foto: ČTK)
Premiér Stanislav Gross přišel v neděli s myšlenkou "společenské smlouvy". Měl by to být dokument stanovující osm základních úkolů, které by vláda měla dokončit do konce volebního období. V plném rozsahu představí smlouvu v dubnu, po velikonočním sjezdu své sociálně demokratické strany. Naznačil pouze, že tato smlouva, na rozdíl od programového prohlášení vlády, zužuje priority, na které se ministři mají soustředit v 15 měsících zbývajících do řádných voleb. "Novost" dokumentu spočívá podle něj také v tom, že do jeho přípravy chce zapojit občany.

"Ta novost by měla spočívat ve dvou věcech: zúžit v tuto chvíli politické priority vlády na několik klíčových oblastí, já jich vidím zhruba osm, které se musíme snažit dotáhnout v tomto volebním období do konce, a já bych také chtěl, aby lidé měli možnost se podílet na formování toho jakéhosi nového horizontu pro Českou republiku."

Za priority Gross označil návrh důchodové reformy, přípravy na přistoupení k euru, zdravotnictví, přijetí euroústavy, boj s nezaměstnaností, transparentnější prostředí, spravedlivější sociální systém a národohospodářskou strategii. Podle Občanské demokratické strany je to jen další trik, jak odvrátit pozornost od Grossových problémů a krize vlády. Krátce to shrnula Miroslava Němcová z ODS.

"Mně to zavání pouze snahou o mediální trik, jak ohloupit lidi."

Lidovci ani unionisté zatím s premiérem o společenské smlouvě nejednali.


Budova ČSOB v Praze
Bankám v Česku hrozí kontrola ze strany státu kvůli výši poplatků, které vybírají za své služby od klientů. Pod dohledem České obchodní inspekce bude totiž sestaven tým expertů, kteří porovnají výši a množství poplatků u nás a v Evropské unii. Pokud tým zjistí nedostatky, provede inspekce v bankách kontrolu.

Kontrola má být provedena kvůli rostoucímu počtu stížností ze strany klientů. Proto se nakonec v pondělí vložilo do záležitosti ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho odnož Česká obchodní inspekce. Ministr Milan Urban se ale nechce vyjadřovat kategoricky.

"Já teď nedělám žádné závěry, že se naše banky chovají nějak nemístně. V každém případě Česká obchodní inspekce provede kontrolu, na jejímž základě pak oznámíme nějaké výsledky."

Podle některých výzkumů nechají lidé u nás v bance na poplatcích za běžné služby v průměru okolo 200 korun měsíčně. Česká národní banka už dříve spočítala, že ziskovost českých bank je zhruba dvojnásobná oproti vyzrálejším západoevropským trhům. Je to dáno nižšími náklady na personál a rozpouštěním starých rezerv na problémové úvěry.

Dalším důvodem vysoké ziskovosti pak jsou vyšší výnosy z poplatků, zejména proto, že se v Česku platí za řadu služeb poskytovaných v zahraničí zdarma. Podle mluvčího Československé obchodní banky Petra Hejzara je ale při srovnávání poplatků nutné zohlednit rovněž úroky, které klient dostane. Ty jsou v Česku vyšší než v zahraničí.

"To srovnání není úplně věrohodné v tom smyslu, že nesrovnává jednotný základ. Některé poznatky asi budou platit, ale nebudou platit zcela. A určitě nebudou platit všechny."

A mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková dodává.

"Existují studie, které srovnávají poplatky bank v celé Evropské unii. A z těchto studií vyplývá, že rozložení poplatků v rámci unie je různé. Existují banky, které jsou mnohem levnější než banky v České republice. Na druhé straně jsou banky výrazně dražší."


Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích získala jako první zařízení ve střední a východní Evropě mezinárodní akreditaci. Nemocnice změnila celou filosofii přístupu k pacientům a na převzetí certifikátu se připravovala několik let.

Experti společnosti Joint Commission International, která ocenění uděluje, hodnotili téměř vše - od kvality lékařské péče přes komfort pacientů až po evakuační plány. Certifikát, který uděluje od roku 1998, získalo zatím pouze šedesát nemocnic a Vojenská nemocnice ve Střešovicích je první takto oceněnou ve střední a východní Evropě. Jak uvedla mluvčí doktorka Magda Thomesová, nemocnice má téměř 700 lůžek a ročně ošetří na 650 tisíc lidí.

"Tento certifikát je potvrzením určité kvality nemocnice, že se v té nemocnici dělá medicína na odborné úrovni, ale i medicína z pohledu pacienta bezpečná."

Během čtyřleté přípravy museli v nemocnici provést řadu změn. Asi nejzásadnější novinkou bylo zavedení jednotného chorobopisu, což snižuje riziko omylu. Lékaři i sestry se museli naučit srozumitelně vysvětlovat nemocným, jaké je jejich onemocnění, jak bude probíhat léčba a jak do ní může zasáhnout sám pacient. Klasické vizity, při nichž lékaři řeší problémy nemocného před ostatními pacienty, vystřídaly diskrétní rozhovory v soukromí vyšetřovny. Vlastní inspekce probíhala v závěru loňského roku.

"Celé akreditační šetření představuje naplnění více než 1500 parametrů a úspěšná nemocnice musí splnit minimálně 95 procent z nich. Ústřední vojenské nemocnici se to povedlo na 99 procent. Akreditace je udělována na tři roky. Potom nás čeká reakreditace, kdy znovu přijedou inspektoři Joint Commission International, znovu prověří všechny parametry a zkontrolují, jestli dosažená kvalita je udržována. Během toho tříletého období se samozřejmě mohou kdykoliv objevit na namátkovou kontrolu a zkontrolovat jakoukoliv sféru."

Získání akreditace je pro nemocnici velký úspěch, ale i závazek. Usilují o ní také další české nemocnice, například pražská Homolka či Masarykův onkologický ústav v Brně.