27-08-2005

To nejdůležitější, co se tento týden v Česku odehrálo, Vám nyní připomene Josef Kubeczka.

Bývalý polský prezident Vojciech Jaruzelski, foto: ČTKBývalý polský prezident Vojciech Jaruzelski, foto: ČTK Česká republika si připomněla výročí událostí z 21. srpna 1968. Od vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa uplynulo 37 let. Politici a pamětníci na události z roku 1968 vzpomínali například také před budovou Českého rozhlasu v Praze, kde se odehrávaly nejtvrdší střety. Výročí přineslo i omluvu bývalého polského prezidenta Vojciecha Jaruzelského, kterou odvysílala Česká televize. Vojciech Jaruzelski v roce 1968 jako ministr obrany podepsal rozkaz, který velel polské armádě vstoupit na území Československa spolu s jednotkami dalších států Varšavské smlouvy.

"Jsem si samozřejmě vědom veškerého zla, které toto rozhodnutí způsobilo. Mrzí mně to, bolí mně to, a vím, že vy očekáváte mou omluvu. A já to slovo řeknu - omlouvám se, a ještě jednou ho opakuji. Nečiní mi potíže ho plně zdůraznit," řekl Vojciech Jaruzelski.

Generál Jaruzelski považuje zapojení polské armády do vpádu vojsk Varšavské smlouvu za hloupý politický akt. Během invaze socialistických armád v čele se Sovětským svazem zahynulo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jen v srpnu 1968 72 lidí a dalších 267 bylo těžce zraněno. Celkem si následná okupace Československa sovětskou armádou do roku 1991, kdy došlo definitivně k jejímu odsunu, vyžádala odhadem 200 mrtvých. Žádný okupant se za své činy nikdy nedostal před československý soud. Potrestán byl pouze jeden polský voják. Za to, že v Jičíně zastřelil dva lidi byl doma odsouzen k trestu smrti.

 

Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTKPremiér Jiří Paroubek, foto: ČTK Česká vláda symbolicky ocenila zásluhy někdejších československých občanů německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti nacismu a zůstali loajální republice. Symbolické gesto nepočítá s finančním odškodněním. Má představovat morální uznání lidí, má být i vyjádřením lítosti nad křivdami, kterých se poválečné Československo vůči německým antifašistům dopustilo. Po druhé světové válce zůstalo v tehdejším Československu zhruba 200 tisíc Němců. Byl jim zkonfiskován majetek a byli zbaveni československého občanství. Dostali je až po roce 1953. Na Němce bez občanství se vztahovala pracovní povinnost. Z platu se jim srážela pětina, která se do výpočtu důchodu nezahrnovala. Mají tak nyní nižší penze.

S vstřícným gestem vůči někdejším československým občanům německé národnosti přišel premiér Jiří Praoubek a podporovala ho i většina členů vlády. Například ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.

"Já jsem bývalý starosta města v Sudetách a myslím si, že je potřeba jak v minulosti, tak v současnosti neházet sudetské Němce do jednoho pytle. Ty, kteří bojovali za republiku, a mnozí za ní bojovali na frontách druhé světové války, je podle mně potřeba po zásluze oddělit od těch ostatních."

S gestem naopak nesouhlasí prezident Václav Klaus ani občanští demokraté. Stínový ministr zahraničí za ODS a europoslanec Jan Zahradil se obává, že předseda vlády nemoudře otevírá už uzavřené věci.

"Zaregistrovali jsme řadu prohlášení nejrůznějších politických i zájmových subjektů v Německu a v Rakousku, které řekly, že toto může být pouze první krok. Je tedy zřejmé, že si představují, že bude po tomto kroku následovat série dalších kroků."

 

Zástupci koaličních a opozičních stran jednali o reformě penzijního systému. Vypadá to, že do důchodu půjdeme později. Důchodový systém by měl bez dluhů vydržet ještě 20 let. Společnost ale stárne a seniorů přibývá. Současně ubývá lidí, kteří do systému přispívají. Každá z politických stran v minulých měsících představila svůj návrh důchodové reformy. Nad nimi si sedla skupina expertů, tzv. Bezděkova komise, a několik měsíců počítala a počítala s výhledem do roku 2050 a dokonce do roku 2100. Ani jedna z variant není ideální. Nicméně se však počítá s prodlužování doby odchodu do penze, což potvrdil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

"Například věk odchodu do důchodu je jeden z parametrů, který, dá se říct, má nejvíce příznivců i v rámci výstupů z práce Bezděkovy komise. Naši snahou ale bude hledat i další průniky. Ta konečná shoda by tedy měla být výstupem z tohoto našeho týmu."

Koalice navrhuje posunout odchod do důchodu na 65 let, unionisté by později přidali ještě dva roky a ODS navrhuje v budoucnu důchod dokonce v 71 letech. Pokud se na klíčových bodech politici neshodnou, budou muset začít po volbách s jednáním znovu a start reformy se oddálí.

27-08-2005