10-12-2005

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2006. Prošel poměrně hladce. Proti byla jen Občanská demokratická strana, komunisté nehlasovali. Jak tedy budeme hospodařit v příštím roce?

Stát počítá se schodkem přes 74 miliard korun. Rostoucí ekonomika dala vládě prostor, aby příští rok utrácela a ještě snížila schodek rozpočtu o deset miliard. Ekonomové rozpočet od samého počátku kritizují. Trnem v oku je jim především výše příjmů, která je podle nich značně nadhodnocená. Stejně nový rozpočet vnímá i opoziční ODS. Ministr financí Bohuslav Sobotka však podobné námitky odmítá: "Především dobrá zpráva je, že rozpočet byl schválen v rekordním čase. Znamená to stabilitu, šanci na pokračování hospodářské prosperity, nová pracovní místa v příštím roce, větší podporu vědy a vzdělání, důstojnou valorizaci penzí a také zvýšení platů ve veřejném sektoru."

Výdaje na vědu a výzkum se v roce 2006 mají zvýšit o deset procent. Ve vládním návrhu je také údajně dost peněz na spolufinancování projektů Evropské unie. Kam tedy půjde nejvíce peněz ze státního rozpočtu? Opět na důchody, sociální dávky, nemocenskou či platy úředníků, policistů a učitelů.

Ministr Sobotka se domnívá, že schválený rozpočet je úsporný. Ekonomům se to však nezdá, což nám potvrdil analytik Volksbank Vladimír Pikora: "Nemohu hodnotit rozpočet na příští rok jako úsporný. Vezmu-li v úvahu, že letos za prvních 11 měsíců státní rozpočet hospodařil s přebytkem a na příští rok je navrhovaný deficit ve výši přesahující 74 miliard. Kromě toho i letos se očekává, že deficit za celý rok by neměl přesáhnout 50 miliard. Domnívám se, že v příštím roce bychom nemuseli mít žádný deficit. Kdyby skutečně zde byla snaha, byly zde skutečné reformy, myslím, že bychom mohli hospodařit s nulou."

Nadšen státním rozpočtem není prezident Václav Klaus. Také on se domnívá, že má při současném vysokém tempu ekonomiky zbytečně vysoký schodek. Podle něj je jasné, že je míněn jako jisté předvolební dárečky.

 

Lustrační zákony budou platit dál. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, která odmítla komunistický návrh na jejich zrušení. Pro zrušení hlasovalo pouze 60 ze 180-ti přítomných poslanců. Občanští demokraté, lidovci a unionisté byli proti, všichni komunisté naopak zvedli ruku pro. Sociálnědemokratickou frakci tato otázka rozdělila. Zrušení lustračních zákonů ale podpořila jen menší část klubu ČSSD. Navrhovatelka, komunistka Zuzka Rujbrová přijala rozhodnutí poslanců s lítostí. Tvrdí, že dochází k diskriminaci lidí pouze na základě jejich zařazení na nějakém seznamu, a nikoli toho, co skutečně dělali: "Lustrační zákon je zákon, za který jsme kritizováni i Evropskou unií a myslím si, že nastal čas, abychom z našeho právního řádu tento zákon vypustili. Jemi velmi líto, že Poslanecká sněmovna tento návrh neakceptovala."

Jak ale zdůraznil unionistický ministr spravedlnosti Pavel Němec, lustrační zákony jsou poslední hrází před tím, aby vysocí funkcionáři StB pronikali do vysokých funkcí státní správy: "Každý, kdo byl ve strukturách Státní bezpečnosti, se podílel na plnění konkrétních úkolů a celkově byla tato organizace zaměřena na potlačování práv druhých. Já se proto domnívám, že je zcela na místě, aby lustrační zákony dál platily."

 

Prezident Václav KlausPrezident Václav Klaus Prezident Václav Klaus podepsal novelu církevního zákona, který přes senátní veto schválila Poslanecká sněmovna. Stalo se tak hlasy sociálních demokratů a komunistů. Zástupci církví jsou zklamáni. Nedávno se totiž na Klause obrátili s prosbou, aby novelu nepodepsal. Obsahuje podle nich opět sporné pasáže týkající se evidence charit a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud.

Kardinál Miloslav Vlk prezidenta obvinil, že podpisem normy porušil Ústavu, v níž je podle něj jasné slovo o svobodě církve, která v tomto zákoně není respektována. Předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Jan Graubner prohlásil, že novelu církevního zákona chápe jako zaujetí nepřátelského postoje vůči věřící třetině obyvatel země. Podle něj dává zákon velkou moc úředníkům, například v otázce církevního školství: "Rozhodují o udělení či odejmutí právní subjektivity. Je to nerovnoměrné, protože u jiných právnických osob to dělají soudy. Bude-li zákon striktně vysvětlován, tak nebudou uznávat právní subjektivitu například církevních škol. Jestli budeme muset přejít na formu společnosti s ručením omezeným, tak nás to bude stát desítky milionů korun."

Prezident Václav Klaus je výroky církevních představitelů hluboce zklamán a dotčen. Zpochybnil tvrzení církví, že novela vznikala bez dialogu s nimi a že při její tvorbě nebylo přihlédnuto k jejich názorům. Jak se na kritiku církví dívá ministerstvo kultury, pod které církve spadají, nám řekla Více Simona Hradílková z úseku vnějších vztahů: "Ministr kultury se domnívá, že reakce církví je naprosto logická. Schválení zákona v této podobě, jak byl předložen jeho předchůdcem Pavlem Dostálem považuje za předčasné. On sám nastartoval dialog mezi církvemi a státem od 1. ledna 2006 a věří, že ke vzájemné dohodě dojde. Nicméně jako ministr musí respektovat rozhodnutí sněmovny a prezidenta České republiky. Koneckonců poslední slovo bude mít stejně Ústavní soud."

Převor břevnovského kláštera benediktínů Petr Siostrzonek je optimista: "Já si myslím, že život církve za těch 2000 let žádnými zákony ani císařskými, ani královskými ani prezidentskými ani sněmovními nebyl nikdy umlčen natolik, aby církev přestala žít."

10-12-2005