21-01-2006

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Šestnáct let po pádu komunismu Česko ekonomicky předstihlo první ze států západní Evropy. Podle čísel shrnujících výkon ekonomiky a životní úroveň se dostalo před Portugalsko a dotahuje se na Řecko.

Nový žebříček vyspělé Evropy zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, když předběžně porovnal loňský hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele. To je pro ekonomy hlavní ukazatel při porovnávání bohatství různých zemí. Česko se tak loni dostalo na 73 procent průměru Evropské unie, zatímco Portugalsko jen na 71,4 procenta. Česko podle statistiků loni zbohatlo zhruba o pět procent, hlavně díky exportu a přílivu zahraničních investic. Z ostatních nováčků, kteří vstupovali v roce 2004 do Evropské unie, se podobná věc povedla pouze hospodářsky silnějšímu Slovinsku. Je to tedy skvělá zpráva? Hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík nepropadá euforii: "Já bych to nepovažoval za historický mezník. Nemyslím si, že Portugalsko je právě ta západní země, se kterou by se měla Česká republika dlouhodobě měřit. Těmi jsou spíše Rakousko nebo Německo. Každopádně to ale svědčí o tom, že česká ekonomika v posledních pěti letech dynamicky roste a pro západní Evropu jako celek to neplatí. Důvodem, proč jsme předstihli v současnosti právě Portugalsko, je to, že na rozdíl od české ekonomiky portugalská ekonomika už pět let stagnuje."

Po roce 1989 si mnoho lidí myslelo, že dohnat západní Evropu bude trvat jen krátkou dobu. Uběhlo však 16 let a teprve jsme dostihli nejchudší zemi. Jak dlouho bude česká ekonomika dohánět ty nejvyspělejší země západní Evropy. Vláda je podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana optimistická: "Já si myslím, že rok 2013 může být realistický v tom smyslu, že životní úroveň a ekonomika budou na srovnatelné úrovni s těmi nejlepšími v Evropě."

Většina ekonomů tento optimismus nesdílí a hovoří spíše o desítkách let.

 

Krize v českém zdravotnictví stále pokračuje. Jednání mezi lékárníky, distributory, pojišťovnami a zástupci ministerstev zdravotnictví a financí zatím krachují. Lékárníci kritizují snížení marže z 32 na 29 procent, což v praxi znamená snížení jejich příjmů o 10 až 12 procent. Představitelé České lékárnické komory se v úterý sešli i s premiérem Jiřím Paroubkem, ale k žádnému, pro lékárníky uspokojivému výsledku nedošli. Rozhodli se proto 30. ledna tři hodiny stávkovat. Předseda Grémia majitelů lékáren Jaroslav Polách vysvětlil důvody: "Domníváme se, že v současné době veškeré naše pokusy a vstřícnost, kterou jsme projevovali jak vůči ministru zdravotnictví, tak k panu premiérovi se nesetkala s očekávanou odezvou. Nevíme, jak jinak upozornit veřejnost na situaci, která v našem oboru je."

Krizový stav vyhlásili v pondělí po dětských lékařích a stomatolozích také ambulantní specialisté. Praktičtí lékaři mají stávkovou pohotovost. Peníze od pojišťovny dostávají se zpožděním, trvá jejich smluvní nejistota a hrozí snižování výkonů, což by mělo dopad na pacienty. Příští týden se rozhodnou, zda podpoří stávku lékárníků. Společný postup koordinují zdravotníci v Koalici soukromých lékařů. Její mluvčí Zorjan Jojko ale odmítá, že by byli motivováni politicky: "Jsem zplnomocněn říct, že se ohrazujeme proti nařčení, že jsou naše aktivity jakkoliv řízeny z jakéhokoliv politického centra. Jestliže máme společné projevy nejistoty, pak je to dáno objektivní situací, v které se nacházíme, a strachem o péči o naše pacienty."

Krizový stav se rozhodla vyhlásit také Asociace českých a moravských nemocnic. Důvodem je neochota ministerstva zdravotnictví opravit chyby ve vyhlášce o úhradách péče na letošní první pololetí, které mohou vést k omezení péče a léků pro pacienty. Co vyhlášení krizového stavu znamená, řekl vedoucí kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala: "Znamená to upozornění, že něco není v pořádku, že může být ohroženo podávání léků pro některé skupiny pacientů, že může vzniknout nedostatek lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných a dalších. Jsou to ale věci, které lze vyřešit, které lze snadno odstranit drobnou technickou novelou vyhlášky."

Zákon o zdravotním pojištění, který přijala Poslanecká sněmovna, přináší podle prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka zestátnění zdravotnictví.

 

Prezident Václav Klaus a ředitelka Letiště Praha Hana Černochová, foto: ČTKPrezident Václav Klaus a ředitelka Letiště Praha Hana Černochová, foto: ČTK Na pražském letišti Ruzyně začal fungovat nový dvoupodlažní terminál. Historicky první přílet obstarala pravidelná linka Soluň - Praha a slavnostního otevření se zúčastnil i prezident Václav Klaus.

Terminál je určen pro lety spojující země Schengenského prostoru, kde je umožněn volný pohyb lidí bez hraničních kontrol. Ten tvoří 13 z 15 bývalých členských států Evropské unie, bez Británie a Irska, plus Norsko a Island. Deset nových členských zemí do něj má vstoupit v roce 2007. Pak budou všechny lety z nového terminálu v podstatě vnitrostátními.

"Když to porovnáme s tím, co tady bylo před desetiletím, tak je to nekonečný rozdíl. Jenom si přejme, aby všechno dobře fungovalo," řekl po prohlídce terminálu prezident Václav Klaus, který ocenil design řady nových salonků. Jak uvedla generální ředitelka Letiště Praha Hana Černochová, nový terminál se stavěl 2,5 roku. A jaká bude jeho kapacita? "V současné době zvyšujeme kapacitu o 4 miliony. Letiště Praha ví, že je velký rozdíl mezi reálnou a technickou kapacitou. Na původním terminálu jsme měli kapacitu 6,5 milionu cestujících a obsloužili jsme v loňském roce téměř 11 milionů. Takže víme, že organizačními opatřeními jsme schopni technickou kapacitu navyšovat na 15 milionů cestujících, a s dostavěním dalšího prstu až na 20 milionů cestujících."

Z Ruzyně létá 50 leteckých společností do 103 míst na celém světě.

21-01-2006