18-02-2006

Češi v zahraničí budou vybírat poslance z jihočeských kandidátů. Rozhodla o tom v úterý Státní volební komisem a vybraný kraj vylosoval její předseda, ministr vnitra František Bublan. Krajané budou opět volit pouze na zastupitelských úřadech. Korespondenční formy se zatím nedočkali.

Češi mohli v zahraničí poprvé volit v roce 2002. Tehdy vybírali mezi jihomoravskými kandidáty. K volbám však přišlo jen kolem 3700 lidí z odhadovaného počtu 70 tisíc voličů. Letos se zřejmě dá očekávat podobně nízká účast. Senátor Martin Mejstřík si proto nemyslí, že by hlasy krajanů mohly ovlivnit výsledky voleb v Jihočeském kraji: "Krajanů je zhruba 1,5 milionu. Nicméně těch oprávněných voličů, a tady je to vázáno na české občanství, je přes 200 tisíc. To není žádné závratné číslo, byť v tom jednom regionu by to s výsledky mohlo velmi vážně zahýbat. Ale vzhledem k tomu, jak ten zákon vypadá, tak si myslím, že ty dopady nebudou až tak závažné."

V Jihočeském kraji je přes půl milionu voličů a hlasy občanů v zahraničí mu budou přičteny. Hlasovat ve 106 okrscích v zahraničí mohou i obyvatelé Česka, "kteří například budou mít u sebe voličské průkazy a budou na dovolené v zahraničí, ale zejména se jedná o občany ČR, kteří trvale žijí v zahraničí a mají právo volit na zastupitelských úřadech," říká mluvčí resortu vnitra Marie Masaříková.

Volby do sněmovny se uskuteční 2. a 3. června. V Americe se však kvůli časovému posunu začne volit už o den dříve. Kandidátní listiny hlavních parlamentních stran v jižních Čechách povedou za ČSSD ministr kultury Vítězslav Jandák, za ODS poslanec Tom Zajíček, komunisty povede předseda strany Vojtěch Filip a lidovce také předseda Miroslav Kalousek. Počet voličů v zahraničí má být znám po 23. dubnu. Do té doby mají krajané své vyslanectví písemně požádat o zapsání do zvláštního seznamu voličů.

 

Bezprecedentní rozšíření státní regulace mezilidských vztahů - to byla hlavní výhrada prezidenta Václava Klause k zákonu o registrovaném partnerství. Prezident normu ve čtvrtek vetoval, což znamená, že ji vrátil do Poslanecké sněmovny. Václav Klaus připomněl, že zákon, kvůli kterému se dostal do sporu s premiérem Jiřím Paroubkem, podpořilo v předchozím hlasování jen 86 poslanců. Vzhledem k tomu, že jde podle něj o zásadní zásah do právní úpravy mezilidských, a dokonce partnerských a intimních vztahů lidí, musí norma získat alespoň většinu 101 hlasu: "Ze všech těchto a mnoha dalších důvodů jsem se rozhodl vrátit zákon sněmovně k novému projednání, které, jak věřím nebo jak chci věřit, nebude pouze formální, a které nebude probíhat ve stínu nátlaku stranických grémií na jednotlivé poslance. V sázce je hodně, mnohem víc než se na první pohled zdá."

Jedné ze spoluautorek návrhu zákona o registrovaném partnerství, poslankyni Táně Fischerové se Klausova kritika předlohy nelíbí: "Já musím říct jednu věc. Mám trošku pochybnosti o postoji pana prezidenta, protože on není třetí komorou parlamentu. Podle mne Václav Havel vracel jenom velmi výjimečně zákony, které opravdu kolidovaly s Ústavou nebo z velmi vážných důvodů. Já se nedomnívám, že tento zákon mezi ně patří. Tam vlastně hraje roli prezidentova chuť nebo nechuť k celému tomu problému, a mně se zdá, že tady prostě překračuje své pravomoce."

Proti Klausovu vetu se ostře ohradil Jiří Hromada z Gay iniciativy. Prohlásil, že jde o tragické rozhodnutí středověkého monarchy, a ne prezidenta vyspělého demokratického státu v jedenadvacátém století.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Přes dvě stovky exponátů, které zapůjčilo 97 muzeí, galerií a soukromých sbírek z 11 zemí světa. I takto, v číslech, lze popsat největší výstavní událost letošní sezóny v Praze - výstavu Karel IV. - císař z Boží milosti. Od tohoto týdne ji mohou návštěvníci spatřit na Pražském hradě, kam byla přenesena z Metropolitního muzea v New Yorku. Během tří měsíců v závěru loňského roku ji tam vidělo 170 tisíc lidí. V samých superlativech se o výstavě vyjádřila například galeristka a mecenáška výtvarných umělců Meda Mládková: "Byla to nejkrásnější výstava, kterou jsem v životě viděla. Já jsem tam byla snad pětkrát, v New Yorku jsem kvůli tomu zůstala celý týden a chodila jsem tam neustále. Tam chodili lidi, sedali si a říkali: to snad není možné."

Výstava, na níž jsou soustředěna nejvýznamnější umělecká díla, která v českých zemích vznikala za vlády Lucemburků, se chystala celých osm let. Kurátoři se kromě Karla IV. věnovali i jeho otci Janu Lucemburskému i synům Václavu IV. a Zikmundovi, tedy osobnostem, které české země a zejména Prahu vyzvedly na výsluní evropské politiky i kultury. Dokumentují to i vystavená díla: gotické deskové obrazy, dřevěné i kamenné plastiky, relikviáře i středověké rukopisy nebo vzácné textilie.

"Výběrem exponátů a jejich historickou a uměleckou hodnotou je tato výstava naprosto jedinečnou událostí v historii českého výstavnictví, nejenom výstavnictví Správy Pražského hradu. Bude pro diváky životní příležitostí vidět soubor uměleckých předmětů takové ceny pohromadě," uvedla Kateřina Horníčková ze Správy Pražského hradu. Výstava Karel IV. - císař z Boží milosti potrvá na Pražském hradě do 21. května.

18-02-2006