18-03-2006

Česko je sedm let v Severoatlantické alianci. Výročí odevzdání ratifikačních listin Česka, Polska a Maďarska do rukou americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové připadlo na minulou neděli.

"Bezpečnost a tím i národní suverenita České republiky jsou nyní spolehlivě zajištěny," uvedl u příležitosti výročí náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Členství své země v alianci dlouhodobě podporují dvě třetiny Čechů. Náš velvyslanec při NATO Štefan Füle zejména oceňuje, že se České republice podařilo osvojit si mušketýrské heslo: "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" "To znamená, že NATO nebereme jako organizaci, která poskytuje nějaké záruky, ale jako společenství států sdílejících stejné hodnoty, jako společenství států, pro které také musíme něco udělat, abychom tyto hodnoty chránili," řekl Štefan Füle.

Podle stínového ministra obrany, občanského demokrata Petra Nečase udělali naší zemi skvělé jméno zejména vojáci v zahraničních misích. Problém ale vidí v tom, že Česká republika někdy neplní své alianční závazky a nedodržuje vlastní koncepce: "Není z tohoto pohledu dobré, že neustále snižujeme výdaje na obranu, že nedokážeme mít skutečně efektivní středně a dlouhodobý finanční plán, máme stále velmi neprůhlednou ekonomiku resortu obrany. Jsme proslulí tím, že se tady v podstatě žádná velká zakázka neobejde bez skandálu."

Česko je oficiálním spojencem dalších 25 zemí aliance. Patří mezi ně i všechny sousední země kromě neutrálního Rakouska.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Česká republika se zařadila k zemím, kde homosexuálové mohou uzavírat registrované partnerství. Poslanecká sněmovna totiž ve středu těsnou většinou 101 hlasu přehlasovala veto prezidenta Klause k zákonu o svazcích lidí stejného pohlaví.

Zákon upravuje vznik a zánik partnerského svazku. Partnerství se bude zapisovat do občanských průkazů. Mimo jiné zákon partnerům zaručuje právo na informace o zdravotním stavu nebo právo dědit stejně jako manželé. Počítá i se vzájemnou vyživovací povinností. Partneři budou mít možnost se zastupovat v běžných záležitostech, budou mít i možnost odmítnout proti sobě vypovídat.

Když se o registrovaném partnerství diskutovalo, řešila se také otázka výchovy dětí. K tomu Slavomír Goga z Gay a lesbické ligy říká: "Návrh, který v současné době prošel, rozhodně adopce neumožňuje. Je tam přímo odstavec, který říká, že osoby, jež vstoupí do partnerství, nemají právo adoptovat děti. Tedy osvojení nepřipadá v úvahu."

Osud zákona byl do poslední chvíle nejistý. Normu podle očekávání podpořila drtivá většina sociálních demokratů, komunistů a všichni unionisté. Proti tradičně hlasovali lidovci. "Svět se nezboří. Bude jen o něco bláznivější," komentoval přijetí zákona šéf lidovců Miroslav Kalousek.

Proti přijetí zákona se postavila - až na dva poslance - i většina občanských demokratů.

 

Česká polární stanice na Rossově ostrově v Antarktidě je dokončena. Ponese jméno slavného českého genetika a meteorologa Johana Gregora Mendela a vědě začne sloužit už od jižního polárního léta, tedy od přelomu listopadu a prosince. Česká republika se tak přiřadila k nemnoha zemím, které mají v Antarktidě svoji polární stanici. Její vybudování přišlo na 50 milionů korun a náklady neslo ministerstvo školství. Příprava celého projektu i s výstavbou stanice trvala přes pět let.

A jak polární stanice dnes vypadá? Mnoho lidí si možná představí jakési buňky ve tvaru iglú. To však není pravda, říká garant projektu, profesor Masarykovy univerzity v Brně Pavel Prošek: "Časy Amundsenů už minuly. Ta stanice je tvořena jednou hlavní budovou půdorysně 26 krát 11 metrů, která je určena pro bydlení, relaxaci, vědeckou práci a pochopitelně ukojení hygienických potřeb patnáctičlenné posádky, která může být rozšířena zhruba do 20ti osob. Technickou infrastrukturu objektu tvoří devět kontejnerů, z nichž každý je nositelem nějakého technického systému. Čili je tam kontejner s dieselagregáty, je tam kontejner s elektrorozvodnou, skladištní kontejnery a podobně."

A co konkrétně vědci v Antarktidě zkoumají?

"Stanice je od začátku proklamována jako vědecká a už místem, na kterém je postavená, je předurčena pro řešení vědeckého programu. Ten se bude zabývat problémy vzniku malých odledněných území v okrajových částech Antarktidy jako důsledku globálního oteplování, dále se bude zabývat změnami těchto odledněných území a ve finále potom kolonizací živými organismy," říká profesor Prošek.

Česká základna zatím počítá s letním provozem, kdy teploty v Antarktidě dosahují kolem minus 40 stupňů. Na pobřeží, kde stojí většina základen, pak kolem nuly.

18-03-2006