06-05-2006

Foto: ČTKFoto: ČTK První máj jako příležitost ke střetu si ani letos nenechali ujít neonacisté a levicoví antifašisté. Tři stovky anarchistů a zhruba stejný počet členů neonacistické organizace Národní odpor se postavily proti sobě, ale kromě slovních přestřelek a skandování se ostřejší výpady neodehrály. Policie nasadila na 600 mužů, aby se demonstrace obešly bez násilností. Už se zdálo, že situaci zvládla, ale kvůli zbití Kateřiny Jacques, se její výkon zařadí mezi nezvládnuté akce. Kateřina Jacques, vrchní ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády a kandidátka Strany zelených na poslankyni tvrdí, že ji policista napadl. Zásah označila za zcela nepochopitelný: "Oni mě zmlátili před zraky mých dětí, které jsou z toho v absolutním šoku, protože já je vedu k tomu, že mají policii důvěřovat, hledat u ní ochranu a ctít ji. A ony teď viděly, že jim mámu prostě dobili. Všichni ostatní policajti jenom hlídali, aby to nikdo nefotil. A nikdo ho nezastavil."

Kateřinu Jacques zbil na prvomájové demonstraci policista, foto: ČTKKateřinu Jacques zbil na prvomájové demonstraci policista, foto: ČTK Zákrok je podle premiéra Jiřího Paroubka neomluvitelný a dotyčný policista by měl opustit řady policie. Zásah šetří inspekce ministra vnitra. Policie po zásahu tvrdila, že postupovala v souladu se zákonem proti ženě, která narušovala klidný pochod neonacistů a kladla odpor. Ministr vnitra František Bublan si osobní názor udělal po shlédnutí záznamu zásahu a po rozhovoru s Kateřinou Jacques: "Domnívám se, že to bylo naprosto zbytečné, ten zásah. Skutečně toho jednoho policisty, tam nebyl nějaký velký útvar, protože to dění mezi anarchisty a skinheady probíhalo o kus dál. Tady to byl pouze takový chvost celého průvodu a nějaké nebezpečí tam nehrozilo. Ten policista se tedy skutečně choval neadekvátně. Já docela ani nechápu, proč udělal takovýto zákrok."

Policista je postaven mimo službu a pokud inspekce dojde k názoru, že porušil pravomoci, může být trestně stíhán.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Veterináři ruší mimořádná opatření, která byla vyhlášena v souvislosti s ptačí chřipkou v oblasti kolem Týna nad Vltavou a Mirochova na Jindřichohradecku. Poslední případ nákazy virem H5N1 se v Česku objevil před třemi týdny. Podle veterinářů se situace uklidňuje. Pokud se virus znovu neobjeví, mohla by být mimořádná opatření v dalších oblastech zrušena už 9. května. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben nám vysvětlil, co to znamená pro obyvatele a chovatele: "Pro obyvatele a v podstatě i chovatele to znamená úlevu, protože se všechno vrací k normálu. Ale je třeba dodat, že ještě platí mimořádná veterinární opatření pro celou Českou republiku pro chovatele-podnikatele, kteří i nadále musí držet drůbež uzavřenou. A určitá modifikace, zmírnění nebo úprava těchto opatření se očekává asi kolem poloviny května."

Přestože se virus ptačí chřipky v Česku už několik týdnů neobjevil, hlášení o mrtvých opeřencích dostávají veterináři stále. Testování uhynulých ptáků proto podle ředitele jihočeské veterinární správy Františka Kouby bude pokračovat: "Vždycky musíme vyhodnotit riziko a pokud se nám bude zdát, že je více uhynulých ptáků - více než pět v jedné lokalitě - nebo budeme mít určité podezření, tak samozřejmě vyšetření budeme provádět i nadále. Na monitoring jsou vyčleněny prostředky, dokonce jdou i prostředky z Evropské unie. Máme stanovený plán, kolik ptáků se musí vyšetřit, abychom vyloučili riziko."

Veterináři už na přítomnost viru ptačí chřipky testovali kolem 2300 ptáků. Nákaza se prokázala u dvanácti labutí, všechny byly nalezeny na jihu Čech. Nemoc se v Česku dosud neobjevila v žádném chovu.

 

KamélieKamélie Byl to nejvýznamnější evropský botanik 17. století. Alespoň tak brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela hodnotil další proslulý přírodovědec Carl Linné. Na Kamelovu počest nazval i jednu z nejkrásnějších rostlin Dálného východu kamélii. Od úmrtí botanika, farmaceuta a jezuitského misionáře Kamela uplynulo 2. května právě tři sta let.

Dnes je Jiří Josef Kamel pro širší veřejnost postava téměř neznámá. A přesto byl ve své době první, kdo objevil a zdokumentoval řadu rostlin a živočichů na Filipínách. Jednu z rostlin dokonce nazval po své vlasti: Myrtillus bohemica.

Narodil se v Brně v r. 1661 a dnes se už jen těžko dá určit, zda v české nebo německé rodině. Jiří Josef či Georg Josephus Kamel vystudoval u brněnských jezuitů a zde také vedl lékárnu. Později vedl lékárny i v Jindřichově Hradci a v Českém Krumlově. V roce 1687 se však vydal s jezuitskými misionáři na Filipíny. Šlo o velmi dobrodružnou a nebezpečnou cestu, která trvala dva roky. Nakonec doputoval až do Manily. "Poté jeho hlavním úkolem, který dostal od jezuitů, bylo zřídit tam lékárnu, léčit domorodé obyvatelstvo a všestranně jim pomáhat. Což on dělal a mimo to se věnoval výzkumu tamní fauny a flory," říká Zdena Kaděrová z brněnského Národního památkového ústavu.

Své kresby, popisy rostlin i živočichů i jejich preparáty posílal především do Velké Británie. Ve své lékárně v Manile využíval i domorodých léků, sám však podlehl prudké střevní infekci a 2. května r. 1706 ve věku 45 let zemřel. 300. výročí úmrtí brněnského jezuity Jiřího Josefa Kamela je zařazeno i do kalendáře UNESCO.

06-05-2006