Týden v ČR

Jiří Paroubek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Premiér Jiří Paroubek v pondělí 3. července podá demisi. S ním podle ústavy skončí i celý koaliční kabinet. Dosluhující premiér a předseda ČSSD ve středu řekl, že sociální demokracie chce tímto vstřícným krokem přispět k řešení patové povolební situace a otevřít cestu ke jmenování nové vlády pod vedením šéfa ODS Mirka Topolánka. Jiří Paroubek očekává, že ODS a dvě menší koaliční strany budou na demisi jeho vlády reagovat stejnou vstřícností a umožní, aby byl do čela Poslanecké sněmovny zvolen sociální demokrat.

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Premiér Jiří Paroubek v pondělí 3. července podá demisi. S ním podle ústavy skončí i celý koaliční kabinet. Dosluhující premiér a předseda ČSSD ve středu řekl, že sociální demokracie chce tímto vstřícným krokem přispět k řešení patové povolební situace a otevřít cestu ke jmenování nové vlády pod vedením šéfa ODS Mirka Topolánka. Jiří Paroubek očekává, že ODS a dvě menší koaliční strany budou na demisi jeho vlády reagovat stejnou vstřícností a umožní, aby byl do čela Poslanecké sněmovny zvolen sociální demokrat: "Česká strana sociálně demokratická chce jednoznačně ukázat, že jejím primárním cílem je program, věcné řešení, se kterým získala důvěru občanů. Nejde ji tedy ani o moc, ani o funkce, a proto jsem se rozhodl, bez ohledu na to, jak zítra (ve čtvrtek) skončí hlasování o obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně, podat demisi na pondělním mimořádném zasedání vlády."

Předseda ČSSD ale chce o vedení dolní komory a celkové politické situaci mluvit nejen s šéfy tří koaličních stran. K rozhovorům chce přizvat také předáka KSČM Vojtěcha Filipa: "Já jsem naznačil, když jsem hovořil s panem předsedou Topolánkem, že pokud budeme o něčem jednat, tak je možné jednat o sestavení orgánů sněmovny, to znamená o předsedovi, místopředsedech, a pak je potřeba tuto schůzku učinit nikoliv ve formátu 3 + 1, nýbrž ve formátu 5 + 0, tedy včetně předsedy Komunistické strany Čech a Moravy."

Občanští demokraté, kteří sestavují novou vládu v koalici s lidovci a zelenými, považují demisi Paroubkova kabinetu za samozřejmý a regulérní ústavní krok. Proto Mirek Topolánek tento akt nevnímá jako jakýkoli závazek v jednání o případné toleranci budoucí vlády: "K tomuto jednání jsme nadále připraveni v původně navrženém formátu 3 + 1, tedy na bázi dohody demokratických parlamentních stran. V této chvíli to předseda České strany sociálně demokratické Jiří Paroubek odmítl. Součástí jeho aranžmá může být i diskuse o obsazení vedení Poslanecké sněmovny, kterou nelze oddělit."

Poslanecká sněmovna,  foto: ČTK
O obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně začali poslanci rozhodovat ve čtvrtek. Dosavadní snaha zvolit předsedu sněmovny zkrachovala. Kandidátka ODS Miroslava Němcová ani v jednom ze dvou kol nezískala dostatečný počet hlasů. V obou případech jí podpořilo 98 poslanců, což znamená, že proti ní hlasoval minimálně jeden koaliční poslanec. Další volba předsedy sněmovny by se podle jednacího řádu měla uskutečnit do deseti dnů.

K samotnému hlasování se poslanci dostali až po bouřlivé rozpravě, kdy se sociálnědemokratičtí a koaliční politici navzájem obviňovali z toho, že blokují východisko ze současné patové situace. Krátce před hlasováním přerušil jednání sněmovny incident vyvolaný přihlížející ženou, která z galerie pro veřejnost křičela a dožadovala se vystoupení na plénu. Jak řekl stávající předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, který kvůli incidentů schůzi dočasně přerušil, něco podobného v parlamentu ještě nezažil: "Můj odhad je, že to vystoupení na balkoně byl spíše projev nějaké nemoci než čehokoliv jiného. Alespoň tak mi to nakonec i potvrdili. Ta paní je myslím spíše nemocná. Já jsem jednání přerušil proto, že je dost těžké jednat, pokud by někdo z galerie neustále do sněmovny něco povídal."


Před 56 lety, 27. června 1950, skončil život Milady Horákové, Záviše Kalandry, Oldřicha Pecla a Jana Buchala. Na popraviště je poslal komunistický režim, který v nich viděl nebezpečné odpůrce nové ideologie. Přestože podobné politické procesy byly v ještě větší míře v Polsku a Maďarsku, s výjimkou Albánie jsme byli jediným státem takzvaného východního bloku, kde se komunisté odvážili popravit ženu. Připomíná to historik Karel Kaplan: "Totiž když popravíte ženu, tak dáváte společnosti na vědomí: nezastavíme se před ničím, tak dejte si pozor!"

Snaha ohromit společnost měla opravdu silný účinek, tvrdí blízký spolupracovník Milady Horákové Josef Lesák. Dodnes si vybavuje, jak mu bylo, když uslyšel tu zprávu v rozhlase: "Hrozně. Já jsem to probrečel a chlapci, kteří byli kolem, mne uklidňovali. Ale nebylo nám dobře nikomu."

Na vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou navázalo dalších 35 politických procesů, ve kterých padlo 10 rozsudků smrti. Dalších 560 lidí dostalo tresty v celkové délce 7.830 let. To je na každého v průměru 14 let.


Z rukou španělské královny Sofie převzali v Madridu čeští památkáři nejvyšší ocenění Evropské unie za záchranu památek. Cenou "Europa Nostra" byl oceněný jejich způsob záchrany deskových obrazů Mistra Theodorika z Kaple svatého Kříže na Karlštejně. Jak nám řekla jedna z oceněných, Dagmar Martincová, členům hodnotící komise čeští památkáři předvedli, jakým způsobem restaurovali deskové obrazy, které zničilo nevhodné klima: "Ta cena hodnotí dva aspekty toho projektu: jak ten projekt předestřel tu problematiku, a pak způsob, jakým daný kolektiv na té cestě postupoval. Jestli ctil hodnotu toho díla."

Projekt Národního památkového ústavu, územního pracoviště středních Čech v Praze za záchranu deskových obrazů Mistra Theodorika získal nejvyšší možné evropské ocenění v daném oboru. Bylo to už podruhé, kdy byla oceněna práce středočeských památkářů. V roce 2003 získali čeští památkáři stejnou cenu za záchranu Svatojiřské sbírky na Konopišti.